Šrejberovi byla málem udělena cena Z. V. Tobolky
V další aféru českého knihovnictví hrozí přerůst zdánlivě nevinná indiskrétnost. Během recepce na letošní konferenci Knihovny současnosti si dobře informovaný, nejmenovaný ředitel nejmenované ústecké vědecké knihovny krátil dlouhou chvíli při čekání na koktejl míchaný firmou SEFIRA rozhovorem s jednou kolegyní, když... když v tom zčistajasna pronesl větu s neuvěřitelnou brizancí: "Nebýt to právě Šrejber, Tobolka by ho neminul!"
Neměl tím samozřejmě na mysli, že by guru českých knihovníků Z. V. Tobolka vstal z mrtvých a ještě k tomu by se oddával střelbě po úspěšných českých podnikatelích, nýbrž čestné ocenění po něm nazvané a udělované každoročně v Seči vynikajícím osobnostem v českých a moravských knihovnách.
Malokterá událost vyvolala tak vášnivou diskusi. Díky zarputilosti investigativních reportérů Ikara vyšla najevo některá fakta, která na celou kauzu vrhají poněkud jiné světlo. Někdejší tenista a tajný sponzor ODS Milan Šrejber, kterého soud poslal za zneužití informací v obchodním styku za mříže na pět let, se totiž nesmazatelně zapsal do dějin českého knihovnictví, zvláště pak českého vězeňského knihovnictví, které je nespravedlivě uvrženo do stínu knihovnictví akademického a veřejného.
Původně působil v českobudějovické věznici v prádelně, brzy byl však na vlastní žádost přeřazen do knihovny, kde se rychle vypracoval od pomocné síly až na jejího předáka. Navzdory tomu, že v trestnici strávil jen necelé tři měsíce, podařil se mu věru husarský kousek. Prosadil připojení knihovny k Internetu a navíc zajistil přístup do online služby ProQuest 5000, což vzbudilo mezi spoluvězni, odsouzenými za majetkové delikty, mimořádný ohlas. Ani výmluvné chřestění klíčů v rukou dozorců mnohé z nich nepřimělo, aby se odtrhli od studia ekonomických časopisů v databázi ABI INFORM/Global.
Díky tomu se tato vězeňská knihovna rázem stala hvězdou ve využití tohoto informačního zdroje, směle konkurující univerzitám. "Když jsem si prohlédla statistiky, pokoušely se o mě mrákoty," přiznala M. Paráková z UK, která stála u vzniku národní licence na ProQuest 5000.
"Práce v knihovně šla Šrejberovi k duhu, po psychické stránce očividně pookřál. Předtím jsme mohli slyšet, jak vztekle lomcuje mřížemi na dveřích své cely," vzpomíná jeho spoluvězeň ing. Koutník, kterého spolu s dalšími kolegy Šrejber zásobil aktuálními informacemi z ekonomického života.
Záhadou zůstávalo, kdo Šrejbera na Tobolkovu cenu nominoval. Nejmenovaný ředitel nejmenované ústecké vědecké knihovny dlouho dělal mrtvého brouka, nakonec jsme se však dozvěděli, že ve všem má prsty Z. H., knihovnice Hlavní kanceláře ODS. A pak že nevděk světem vládne!