Třetí předsednické setkání IFLA
Ve dnech 19. a 20. 2. 2009 v budově německého Ministerstva zahraničí v Berlíně proběhlo třetí předsednické setkání IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions), zaměřené na knihovnictví v arabských zemích.
Během tří let prezidentství prof. dr. Claudie Luxové byly německou Národní komisí IFLA zorganizovány tři mezinárodní konference. Každá z nich byla zaměřena na jinou geografickou oblast. V roce 2007 byly při prvním setkání v centru pozornosti země východní Evropy, během druhého šlo hlavně o asijské země a třetí, tedy závěrečná konference se zabývala situací v arabském světě. Zastřešujícím tématem celé série akcí je svobodný přístup k informacím. Mezi tradiční partnery patří Ministerstvo zahraničí, sdružení Bibliothek & Information Deutschland a Goethe Institut. K zajištění posledního setkání přispěla také organizace Abu Dhabi Culture & Heritage a nadace Roberta Bosche. Samotné konferenci předcházela několikadenní studijní cesta zahraničních hostů po vybraných německých knihovnách.
Název konference „Přístup k informacím: propojování knihoven“ umožňoval poměrně široký okruh výkladu. Díky odlišné politické, ekonomické a společenské situaci v jednotlivých zúčastněných zemích byly představeny jak nejzákladnější problémy při výstavbě klasické knihovny, tak úspěchy při mezinárodních digitalizačních projektech.
Více jak 150 posluchačů přivítali v Evropském sále Ministerstva zahraničí zástupci jednotlivých sponzorů, kteří krátce představili své domovské instituce. Na ně navázala s úvodním příspěvkem současná předsedkyně IFLA prof. dr. Claudie Luxová a její nástupkyně v této pozici Ellen Tiseová. Profesorka Luxová, která je zároveň ředitelkou Ústřední a zemské knihovny v Berlíně (Zentral- und Landesbibliothek Berlin) a současně vyučuje na Humboldtově univerzitě, připomněla nové úkoly knihoven a nutnost využívání nových technologií. Ředitelka univerzitní knihovny v Stellenbosch v Jihoafrické republice Ellen Tiseová upozornila na rozdíly v informačním bohatství mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi. Dále zdůraznila poslání knihoven v procesu celkového vývoje společnosti, například při naplňování cílů Miléniové deklarace: boji proti nemocem, chudobě a hladu.
Jednotlivé příspěvky hlavního programu byly rozděleny do tří tematických bloků. První okruh se týkal výstavby infrastruktur v globální vědecké společnosti. Dr. Thomas Bürger představil svou domovskou instituci, tj. Saskou regionální knihovnu – Státní a univerzitní knihovnu v Drážďanech (Sächsiche Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden). Příkladem kooperace mezi vědeckými knihovnami je německý projekt Ústředních vědeckých knihoven (Zentrale Fachbibliotheken), o němž referovala dr. Irina Sensová z Technické informační knihovny v Hannoveru. Ředitelka Alexandrijské knihovny v Egyptě dr. Sohair F. Wastawyová velice energicky a poutavě navázala s tématem „Synergie díky kooperaci: příklady z arabského světa“. Mezi projekty z oblasti digitalizace byl jmenován například portál Fekr Rama či projekt Pamět arabského světa (Memory of the Arab Word). Dr. Saad Azzahri, ředitel knihovny Ministerstva ropy a nerostného bohatství Saudské Arábie, byl vtipně představen jako zřejmě nejbohatší knihovník na světě. Ve svém příspěvku představil organizaci Arabské sdružení pro knihovny a informace (Arab Federation for Libraries and Information, AFLI), jíž byl předsedou. Posluchači se dozvěděli o kongresech konaných v různých zemích arabského světa (část publika reagovala otázkou na možnost účasti na dalším setkání, ta byla vřele přivítána). K dalším významným aktivitám sdružení patří pořádání workshopů a programů dalšího vzdělávání knihovníků. Volání po nezbytném dalším vzdělávání zaměstnanců knihoven zaznívalo často v průběhu celé konference. Posledním referentem v tomto tematickém bloku byla paní Barbara Schneider-Kempfová ze Státní knihovny v Berlíně, která shrnula základní údaje o orientálním oddělení knihovny.
Druhý tematický blok nesl název „Vědecký dorost a informační gramotnost“. Moderování se ujal ředitel institutu pro informační studia a knihovnictví na Humboldtově univerzitě prof. Michael Seadle, PhD. Obdiv sklidilo profesionální řešení komplikované situace v Indonésii. Přestože se země rozkládá na více jak sedmnácti tisících ostrovech, zdá se, že se daří zde budovat fungující informační infrastrukturu. Zainal H. Hasibuan z Indonéské univerzity promluvil mimo jiné o tamním e-learningovém systému a programech pro digitální knihovny. Gladys Saadeová z Libanonské univerzity upozornila na nedostatky v informační gramotnosti tamních studentů. Posledním referentkou prvního dne konference byla paní Shukriah Haji Yon, zastupující Penangské sdružení veřejných knihoven v Malajsii (Penang Public Library Corporation). Na území Malajsie žije více jak 200 etnik, to samozřejmě klade nároky na multikulturnost knihoven. Z příspěvku bylo znát, že to není jediná překážka, se kterou se malajské knihovnictví musí potýkat.
Dopolední blok druhého dne konference byl věnován tématu „Digitální vědění a kulturní dědictví – archivy a metadata v mezinárodním kontextu“. Driss Khrouz z Národní knihovny Maroka přiblížil situaci ve své zemi, kladně ohodnotil spolupráci s Německem a zdůraznil nutnost potírání černého trhu s rukopisy. Zdůraznil, že při řešení této problematiky může digitalizace dokumentů výrazně přispět. Dr. Elizabeth Niggemannová z Německé národní knihovny zaměřila svůj příspěvek na projekt Europeana, který je klasickým příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce na tomto poli. Se zkušeností z Jemenu se připojil prof. dr. Mohamed Ahmed Al-Sanabani z univerzitní knihovny Sanaa. Jeho poněkud všeobecný příspěvek se zabýval problémy spolupráce na různých úrovních, od lokální až k celosvětové.
Závěrečný blok byl věnován vztahu mezi knihovnami a politikou. Diskuze, moderované prof. dr. Claudií Luxovou, se zúčastnili zástupci pěti států: Německa, Jemenu, Sýrie, Palestinského autonomního území a Libanonu. Situace v jednotlivých zemích je velmi odlišná, a tak se odpovědi jednotlivých politiků razantně lišily.
Jednoznačně nejkritičtější stav, a to nejen v kulturním odvětví, je samozřejmě na palestinském území. Překážky kladené Izraelem znemožňují normální život, tedy i fungování vzdělávacích a kulturních institucí. Počet odborně vzdělaných knihovníků v této lokalitě nepřesahuje dvacítku. Všudypřítomné kontrolní brány a segregační zeď znemožňují případné zavedení pojízdných knihoven. Neustálé politické změny znesnadňují zavedení potřebných zákonů či dlouhodobějších plánů. Internet se v zemi těší velké oblibě, jelikož je jediným možným spojením s vnějším světem. Ministr kultury Sami Batrawi jmenoval jen některé z bariér, se kterými se musí palestinský lid potýkat. Bylo však zřetelné, že se on ani jeho spolupracovníci nevzdávají a i nadále se budou pokoušet podporovat vzdělanost a kulturu v zemi. Mezi všemi dříve diskutovanými tématy vyznělo velice silně jeho skromné přání mít v Palestině alespoň obyčejnou zastaralou knihovnu s pár svazky.
V Libanonu se jak politická, tak knihovnická struktura teprve vyvíjí. Během občanské války a napadení Izraelem byla země zdevastována a dodnes obnovuje a dohání, co zameškala. Zástupce Ministerstva kultury Libanonu Imad Hashem se zmínil také o neobvyklém poměru soukromých a státních vzdělávacích institucí: ze čtyřiceti univerzit v zemi je pouze jediná státní. Velkým přínosem konference byla výměna informací i mezi jednotlivými arabskými zeměmi. Jak I. Hashem poznamenal, teprve v Berlíně se dozvěděl o knihovnických projektech, které probíhají v sousedních zemích.
Syrskou vládu reprezentovala dr. Hasna Askhitová. Ta zmínila mimo jiné nedostatek arabských textů na internetu, ty představují stále jen 5 % celkového obsahu. K šíření informační gramotnosti v hůře dostupných oblastech mají v Sýrii sloužit mobilní knihovny vybavené počítači.
Mezi problémy Jemenu řadí jeho zástupce, dr. Faris Al-Saqqaf, negramotnost, a to jak v klasickém, tak i v digitálním prostředí. Naopak se tento stát může těšit z četných knižních veletrhů, bohaté sbírky historických rukopisů či plánované nové budovy národní knihovny. Při získávání financí se knihovníci neobrací jen na vládu, ale i na sponzory - členy klubu Přátel knihy.
Německo zastupovala kulturně-politická mluvčí SPD v Poslanecké sněmovně Brigitte Langeová, která přiblížila situaci v hostitelském městě konference. Přestože ve městě funguje koordinovaná síť knihoven, není jejich fungování stále dostatečně legislativně podpořeno.
Po opuštění konferenčního sálu si účastníci mohli během hromadné exkurze ještě prohlédnout archiv a knihovnu Ministerstva zahraničí.
Průběh celé konference se dá hodnotit velmi pozitivně. Ke slovu přišli delegáti, kterým se ho jinak v Evropě dostane jen zřídka; arabští zastupitelé se lépe poznali nejen s členy sdružení IFLA, ale i mezi sebou. Nejen ze samotných referátů, ale i ze způsobu jejich prezentace si domácí účastníci mohli udělat obrázek o stavu knihovnictví mimo Evropu. Mnozí si možná uvědomili, že arabský svět není tak vzdálený a cizí, jak by se mohlo zdát, a že by vzájemná výměna zkušeností mohla přinést mnoho výhod oběma stranám.
Účastníci studijní cesty po německých knihovnách, která předcházela samotné konferenci
Budoucí a současná předsedkyně IFLA
První tematický blok – zleva dr. Saad Azzahri, dr. Irina Sensová a dr. Thomas Bürger
Druhý tematický blok – zleva Zainal H. Hasibuan, prof. Michael Seadle, Gladys Saade-Azarová a Shukriah Haji Yon
Závěrečná diskuze – zleva Brigitte Langeová, dr. Faris Al-Saqqaf, prof. dr. Claudia Luxová, dr. Hasna Askhitová, Sami Batrawi a Imad Hashem
Ředitelka Alexandrijské knihovny v Egyptě dr. Sohair F. Wastawyová
Palestinský ministr kultury Sami Batrawi
Prof. dr. Claudia Luxová a studentky Humbodtovy univerzity