Tři svazky pojednávající o německých historických knižních fondech z jazykového či provenienčního hlediska (konkrétně jde o tisky vydané do konce 19. století), které jsou uloženy v asi tří stech knihovnách v českých zemích, byly poprvé prezentovány veřejnosti na slavnostním shromáždění dne 11. září 2000 v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Tento dokument, který je součástí řady "Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa", který navazuje na obdobně koncipované edice "Handbuch der historischen Buchbestände in Deutschland" (celkem 26 svazků, 1992-2000) a "Handbuch der historischen Buchbestände in Österreich" (čtyři svazky, 1995-1997), má pozoruhodnou informační, historickou a kulturní hodnotu, a také, jak zdůraznili někteří vystupující v kontextu s někdy bolestným procesem vyrovnání se společnou minulostí obou národů, politickou dimenzi.

Ve srovnání s ostatními státy (zatím bylo vydáno sedm svazků věnovaných Slovensku, Maďarsku, Polsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Rusku, Chorvatsku, Slovinsku, Velké Británii a Irsku) je v rámci souboru týkajícího se neněmecky mluvících zemí soustředěna největší pozornost na Českou republiku, a to vzhledem k zdejšímu bohatému zastoupení germanik. Na sestavení tohoto ojedinělého soupisu se podílelo více než sto odborníků v čele s V. Faltusovou, V. Streitem, P. Pohleiem, P. Maškem, J. Vobrem a J. Kubíčkem. Jednotlivé příspěvky se člení do čtyř částí - vývoj daného fondu, jeho obsahové složení a kvantitativní a jazykové zastoupení, existující katalogy a literatura. Každý svazek doprovází jmenný a věcný rejstřík. První svazek, který je rozdělen do dvou dílů, zahrnuje pražské inistituce: Národní knihovnu ČR, Národní lékařsku knihovnu, Státní technickou knihovnu, Parlamentní knihovnu, fakultní knihovny Univerzity Karlovy, knihovny ústavů Akademie věd ČR, Knihovnu Národního muzea a další ústřední oborové, archivní, muzejní a klášterní knihovny. Ve druhém svazku jsou zastoupeny hradní, zámecké a palácové sbírky, které odborně spravuje Knihovna Národního muzea. Třetí svazek přináší přehled o fondech v mimopražských knihovnách v Čechách a na Moravě, včetně těch, které se nalézají v pohraničních oblastech dříve obývaných německou menšinou. Profesor Bernhard Fabian z Vestfálské univerzity v Münsteru, který po odborné a organizační stránce tyto tři zmíněné projekty vede, připomněl v této souvislosti význam fondu sudetoněmecké literatury, který byl po druhé světové válce zkonfiskován, zachovaného v dnešní Státní veděcké knihovně v Liberci.

Všechny svazky vyšly v nakladatelství Georg Olms. Na realizaci projektu přispěla částkou 10,6 miliónu marek VolkswagenStiftung z Hannoveru (založena v roce 1961), která podporuje vědecko-výzkumné aktivity nejen v Německu, ale i ve střední a východní Evropě, pokud jsou - jako v tomto případě - založeny na spolupráci s německými institucemi.