V českotřebovské knihovně
Přiznávám, že mne vítězství stránek českotřebovské knihovny v internetovém hlasování Bibliowebu 2006 dost překvapilo. Ne že by stránky nebyly hodnotné, vždyť jim taky odborná porota přiřadila sedmé místo z 37 soutěžících. Předpokládal jsem však, že u veřejnosti budou mít větší šanci na úspěch stránky Knihovny Jiřího Mahena, které mají velkou návštěvnost, či stránky Městské knihovny v Litvínově. Na nich totiž webmaster umístil odkaz na web, který hlasy veřejnosti zaznamenával, a zvýšil tak pravděpodobnost, že veřejnost dá hlas právě jim.
Stránky českotřebovské knihovny mne ani nezaujaly tolik jako například stránky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Na nich jsem ocenil, že vystavují interaktivní kurz Průvodce knihovnou a informacemi.
Stránky Městské knihovny v České Třebové mají příjemný design a využívají podobně jako stránky Města Rýmařov, na nichž jsou i informace o rýmařovské knihovně, redakční a publikační systém Joomla! Ten patří do rodiny systémů, jako je známější Mambo, v němž byly stránky vytvořeny např. pro Městskou knihovnu v Přerově či pro oblíbený studentský elektronický časopis Babylon.
Na hlavní stránce českotřebovské knihovny se mi líbilo záhlaví, protože neobsahuje jen název instituce jako záhlaví stránek knihovny v Morkovicích. Těm, kteří totiž do knihovny nechodí, účel instituce prozradí hromádka knih. V záhlaví českotřebovské knihovny jsem jich napočítal 19. Ještě o několik více jich uvidíte na stránce Knihovny Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem, kde na rozdíl od českotřebovské knihovny jsou všechny úhledně postaveny do jedné řady. Hnidopich jim však asi vytkne, že nejsou všechny hřbetem dopředu :-) a spíše pochválí záhlaví stránek Městské knihovny v Litomyšli.
Ani rozdělení textu hlavní stránky českotřebovské knihovny do dvou postranních užších a prostředního širšího sloupku nijak neobvyklé není. V levém sloupci je nabídka Hlavní menu, Služby, Nejčtenější… a Statistiky s řadou běžných podnabídek. Za zmínku snad jen stojí nabídka nazvaná Nejčtenější. Pokud je její obsah vygenerováván podle nejčastěji prohlížených rubrik a podnabídka Kontakty je nejčtenější, bylo by vhodné nejdůležitější údaje z ní umístit hned na hlavní stránku. V levém sloupci zcela dole se dozvíme, kdo má v den navštívení stránek a ve dni následujícím svátek. To je sice dobrá pomůcka pro zapomnětlivé, avšak stránky roudnické knihovny jsou v tom směru dokonalejší. Najdou se na nich jména i těch, kteří svátek slavili den před navštívením stránek, i těch, kteří budou mít jmeniny za dva dny.
Pravý sloupec českotřebovské knihovny je vyhrazen anketní otázce, kalendáři akcí a virovému radaru online. Kalendář akcí má podobu matice, stejně jako jsem zvyklý ze stránek klatovské knihovny, tedy s barevným vyznačením dnů, kdy se koná nějaká akce. Klatovští však navíc kalendář opatřili kontextovou nápovědou, takže již při najetí kurzorem na zbarvený den se dozvím ve stručnosti, co se koná. V případě českotřebovských stránek musím nejprve na zbarveném dni myší „kliknout“. Ani virový radar není novinkou. Slouží pro monitoring a statistickou analýzu počítačových infiltrací šířících se prostřednictvím elektronické pošty, realizuje jej antivirová společnost Eset spol. s r. o. a odkaz na radar umisťují webmasteři mnoha stránkách včetně stránek města Vlašimi.
Doufal jsem, že aspoň text v prostředním sloupci bude originální. V nabídce nazvané Bleskovka totiž českotřebovští knihovníci uveřejňují každý měsíc jiné české přísloví převedené do vědecké češtiny a návštěvníky nechávají hádat. Květnovou hádanku, která zní "U závodů na zpracování obilí řízených mytologickými bytostmi je poměrně nízká produktivita práce vyvážena naprostou spolehlivostí" a která odpovídá přísloví „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“, vytvořil jistý Josef Babor už před více než 10 lety. Publikoval ji v článku Věda, jazyk a folklor v časopise Vesmír v listopadu 1994 spolu s dalšími jedenácti příslovími. Jeho nápad inspiroval řadu dalších Čechů, takže se česká přísloví převedená do vědecké češtiny najdou na desítkách webových stránek. Nejbohatší seznam je zřejmě otištěn na osobní stránce Honzy Koukla. Pokud z něho čerpá i českotřebovský webmaster, má dostatek materiálu na 7 let, protože J. Koukl shromáždil už 82 přísloví. Mimochodem, J. Babor tvrdí, že filozofové jsou při řešení přísloví převedených do vědecké češtiny úspěšnější než přírodovědci…
Nakonec jsem za originál mohl na hlavní stránce českotřebovské knihovny označit pouze text o Noci s Andersenem. Ředitelka Gabriela Boháčková v něm popisuje, jak 24 dětí poprvé v knihovně v České Třebové nocovalo. A že se jim spalo dobře, prozrazují dvě poslední fotografie. Ačkoliv může mít někdo pocit, že se mi stránky českotřebovské knihovny nelíbily, opak je pravdou.
Na anketní otázku „Jak se Vám líbí nové www?“, která nabízela škálu reakcí od „Nelíbí“ po „Výborné“ jsem zvolil podobně jako většina hlasujících čtvrtou možnost: „Jsou dobré“.