V šumperské městské knihovně
Seděl jsem v trolejbusu a listoval květnovým číslem časopisu Internet. Když jsem se dostal na šestou stránku, zaujala mne zmínka o zajímavé aktivitě šumperské knihovny. Uvádělo se tam, že ve spolupráci s okresním informačním centrem a regionálním informačním serverem Rej připravila soutěž nazvanou Virtuální vlastivěda, která má přilákat veřejnost k zajímavostem šumperského regionu zveřejněným na internetu.
Informace mne natolik zaujala, že jsem se rozhodl podívat se jak na stránky soutěžní, tak i knihovní a napsat o nich zprávu do červencového sloupku Ikara.
Dozvěděl jsem se z nich, že letošní soutěž skončila sice 5. května, ale příští rok budou moci zájemci opět odpovídat na otázky vystavené na internetu. Že se tato akce líbila, svědčí řada ohlasů v listárně.
Po chvilce hledání na stránkách Virtuální vlastivědy jsem našel i odkaz na stránky knihovny a zamířil k nim. Zjistit webovou adresu tímto způsobem byl dobrý nápad, protože jinak kvalitní seznam D. Tkačíkové s weby českých veřejných knihoven v případě šumperské knihovny nepomáhá.
Hlavní stránka nepůsobí příliš přitažlivě. První věc, kterou asi nikdo nepřehlédne, je obrázek láhve. Ta se zmítá ve vlnách a vyčuhuje z ní rolička papíru. Autor stránek se tak snaží upozornit na místo, z něhož lze posílat vzkazy do knihovny. S výjimkou stránek knihovny v České Kamenici, kde webmaster zvolil pro stejný účel pohybující se poštovní schránku, upozorňují knihovny na svou e-mailovou adresu méně okatě a vůbec to nevadí.
Hlavní stránka je tvořena rámci. V levé části najdeme nabídku sedmi rubrik, v pravé části adresu s neaktivním řádkem uvádějícím údaj o elektronické adrese knihovny. Webmaster totiž usoudil, že by bylo nadbytečné jej aktivovat, když na stránky umístil již zmíněnou láhev. Vedle adresy je vystavena barevná fotografie budovy. Pokud na ní klikneme myší, nedostaneme se na další stránky, jako je tomu například na stránkách knihovny v Soběslavi, ale po chvíli se můžeme kochat šesticí fotografií, kde je budova zachycena z různých pohledů.
Pod fotografií je odkaz na plánek, jenž poslouží především těm, kteří jsou v Šumperku poprvé. Není to jediný plánek, protože z hlavní stránky se dostaneme na stránky šumperské pobočky Sever, které jsou rovněž vybaveny touto užitečnou pomůckou. Doporučoval bych doplnit plánky i stránku, na níž je seznam střediskových poboček. Koneckonců, Městská knihovna v Praze také není skoupá na plánky a uvádí je pro všech 55 poboček.
Vraťme se ale na hlavní stránku (pro návrat slouží jak obrázek znaku města, tak i malá fotografie budovy knihovny, obojí nad nabídkou sedmi rubrik nalevo) a systematicky si prohlédněme každou z nich.
První rubrika nese název Služby a skrývá se v ní šest dalších podnabídek (Provozní doba, Půjčovna pro dospělé, Půjčovna pro děti a mládež, Pobočka Sever, Výpůjční řád, MVS elektronická žádanka). Nejvíce mne zaujal text o půjčovně pro dospělé. Najdeme v něm např. patnáctiřádkový provozní řád pro práci s Internetem, kde je (podobně jako v řádu příbramské knihovny) uvedeno, že uživatelé mladší 18 let nesmí navštěvovat stránky s pornografickým obsahem. To řád žďárské knihovny je v tomto smyslu přísnější, ten to zakazuje i dospělým a navíc zakazuje prohlížení i stránek propagujících rasismus. Mimochodem, stránky jiných knihoven tuto problematickou záležitost zatím neberou v úvahu.
V textu o půjčovně pro dospělé najdeme i seznam zvukových knih. Nevím, odkud se šumperská knihovna k nim dostává, protože Knihovna Macana ji v seznamu spolupracujících knihoven neuvádí.
Potěšilo mne, že šumperská knihovna vystavuje elektronickou žádanku MVS. Navíc v řádku, kde se má vyplnit e-mailová adresa, uvedla značku zavináče, čímž určitě pomohla knihovníkům, kteří ještě nejsou tak zběhlí při přepínání klávesnice. Patřím mezi propagátory elektronických žádanek, takže mne těší, když přibývá počet knihoven nabízejících tuto online službu. Pokud máme na mysli žádanku MVS, tak počet knihoven se díky šumperské blíží již k padesátce.
Druhá rubrika nese název Kontakty. Obsahuje seznam pracovníků s jejich telefonními čísly a e-mailovými adresami. Pracovníci nejsou řazeni abecedně, ale podle funkce. Hledání konkrétní osoby u instituce, která jich zaměstnává pouze 17, není naštěstí tak komplikované jako u těch větších.
Název třetí rubriky (Aktuality) příliš neodpovídá skutečnosti, protože tato rubrika byla oživena naposledy 8. dubna 2002. Po jejím prostudování jsem nabyl dojmu, že knihovna je velmi aktivní organizátorkou řady akcí, a to již od r. 1995. V této rubrice jsou totiž ponechány pozvánky i z akcí pořádaných v minulosti.
Mezi silné stránky patří i rubrika nazvaná ICN+Adresář. Šumperská knihovna zde vystavuje Adresář registrovaných organizací a sdružení okresu Šumperk, jenž čítá 35 položek. Lze si jej stáhnout jako soubor o velikosti 145 kB na pevný disk počítače. Vytknout mu lze jen, že lze v něm hledat pouze sekvenčně, i když je strukturovaný a obsahuje zajímavá pole jako např. uskutečněné projekty, publikační činnost apod.
O obsahu páté rubriky nesoucí název Knihovny regionu jsem se zmínil, když jsem psal o potřebnosti plánků. Uživatel této rubriky se musí spokojit s faktem, že tu najde pouze poštovní adresu a jméno vedoucího. Pokud má knihovna připojení na Internet, dozví se zde i e-mailovou adresu a adresu www stránek. Kromě šumperské knihovny však tak pokroková je jen městská knihovna v Mohelnici.
Šumperské knihovníky (záměrně nepíši knihovnice, protože mezi zaměstnanci je i jeden muž - civilkář) musím pochválit za rubriku Odkazy na www, protože je poměrně bohatá. Najdeme v ní adresy devíti vyhledávačů a již zmíněného Šumperského reje, redakci Ikara potěší, že adresa tohoto elektronického zdroje je na prvním místě (díky skutečnosti, že ostatní zdroje jsou v abecedě až za písmenem I) mezi Knihovnickými zdroji. Nejbohatší na adresy je skupina Různé informační zdroje, z méně známých je tu snad jen odkaz na Sekty a nová náboženství.
Poslední, sedmá rubrika, je online katalog. Není uvedeno, v jakém systému pracuje, ale podle čísel polí je zřejmé, že data byla prvotně ukládána v nadstavbě CDS/ISIS MAKS. Pohled na stránky distributorů knihovních systémů prozradí, že Šumperk využil jako jedna z 34 knihoven nabídku KP-sys.