Důvod, proč jsem si vybral do březnové rubriky Ikara stránky knihovny ve Velkém Meziříčí, je prostý. V článku „Stav domácích webových stránek veřejných knihoven na konci roku 2005“ otištěném v únorovém Čtenáři jsem se totiž dopustil omylu, když jsem autorství podnabídky Pro turisty přiřadil knihovnicím ve Valašském Meziříčí. Ani jsem se nedivil, když mne na chybu upozornila ředitelka Městské knihovny ve Velkém Meziříčí. Taky mne netěší, když lidé zaměňují Ústí nad Labem s Ústím nad Orlicí, ba dokonce, když nápady naší ústecké knihovny přiřazují našim odvěkým rivalům v Liberci. Protože podnabídka Pro turisty není jedinou zajímavostí na stránkách velkomeziříčské knihovny, budou jí patřit následující řádky.

Hlavní stránka mi připadá poněkud přeplácaná. I její hlavičku bych řešil jednodušeji. Místo rozevřené knihy bych v ní umístil nezvyklé logo knihovny, které je umístěno na spodku hlavní stránky. Nepochopil jsem ani účel různobarevných čtverců v hlavičce.

Chvíli jsem taky přemýšlel, proč se velkomeziříčské knihovnice nespokojily s fotografií knihovny zepředu, ale proč pod ni umístily navíc fotografii knihovny zezadu. Po prostudování všech nabídek a podnabídek mi bylo jasno. V prosinci 2003 se knihovnice přestěhovaly z renesančního paláce na náměstí do budovy mateřské školky na sídlišti poblíž trojice škol. I když byla budova upravena pro knihovní účely, zůstala u ní zahrada s prolézačkami a pískovištěm, které v současnosti slouží jako zahradní čítárna. A právě druhá fotografie prozrazuje, jak to na ní vypadá.

Menu v levé části hlavní stránky nám nabízí vstup do šesti hlavních nabídek: Knihovna dnes, Služby, Aktivity, Knihovní řád, Historie knihovny a Další nabídka (ta je přístupna jen po zadání hesla). Nabídka Historie knihovny by mohla být pojmenována Knihovna dříve, vezmu-li v úvahu, jak originálně byla nazvána první nabídka. Název nabídky Knihovna dnes znám totiž jen ze stránky Národní knihovny republiky Tatarstán v angličtině a ruštině.

Nabídka Knihovna dnes obsahuje 7 podnabídek, z nichž mne zaujala podnabídka „Kde nás najdete“. Přináší totiž jak mapku okolí, tak i panoramatický pohled. Škoda jen že se nepodařilo sehnat takový letecký snímek, který by byl brán ze stejného směru jako mapka a z něhož bych poznal, jak vypadá např. železniční stanice. Takto je knihovna na mapce vpravo dole, na snímku však vlevo nahoře. Velkomeziříčské knihovnice chválím i za orientační plánek vnitřku budovy. Podobně jako na stránkách Knihovny J. Mahena v Brně vysvětluje dispoziční řešení budovy. Škoda že zatím málokterá knihovna jej na stránky umísťuje. Určitě by se hodil např. na stránky Knihovny města Hradce Králové, kde se jen popisuje, co v kterém patře je k nalezení.

I podnabídka Provozní doba mne zaujala. Nikoliv svým provedením, barevně pestřejší a výraznější je např. na stránkách břeclavské knihovny, ale svými údaji. Půjčovna pro dospělé a internetová studovna a čítárna jsou totiž otevřeny už od půl osmé ráno. To kontrastuje s čítárnou a studovnou v stránkách Městské knihovny v Českém Těšíně, ale i k pochválení kabelové televize a regionálního týdeníku za mediální podporu.

Z nabídky Služby mne potěšilo zjištění, že se neúčtuje poplatek vystavovateli, ani se nevybírá vstupné od návštěvníků výstavní síně. Možná právě proto knihovna má tak pestrý program výstav na letošní rok uvedený v podnabídce Výstavní sál. Před rokem jsem psal do silvestrovského Ikara článek o neobvyklých službách, které by knihovna mohla nabízet za peníze a získat tak další prostředky do rozpočtu. Navrhoval jsem tehdy půjčování ramínka, deštníku či kartáčku na zuby a netušil jsem, že velkomeziříčské knihovnice jsou mnohem vynalézavější. Do zahradní čítárny totiž půjčují nejen křídy a houbu na tabuli, ale i deky. A to zcela zadarmo!

Už v úvodu jsem se zmínil o podnabídce Pro turisty. Ta obsahuje v kostce praktické rady pro ty, kteří tráví dovolenou v tomto malebném městečku a hodlají zavítat do knihovny (o možnostech ubytování a o pamětihodnostech se dozvíme z odkazu na stránky města, na něž je vstup z počítačů v knihovně bezplatný, jinak se za internet zde platí padesátník za minutu). Pro cizince je určena podnabídka For tourists, samostatnou podnabídku mají i hendikepovaní. Vstoupíte-li na ni, oceníte texty psané větším písmem a údaje typu, kde si zvonkem přivoláte pomocníka a kolik schodů vede na galerii s beletrií, tedy data, která v podnabídce Pro turisty pochopitelně chybějí.

V nabídce Historie knihovny jsem našel podnabídku Střípky minulostí obsahující zajímavosti nalezené zřejmě v různých kronikách, zápisech a dokumentech. Historik by určitě uvítal, kdyby je knihovnice doplnily citacemi zdrojů. Takhle díky vyobrazené pohlednici jen ví, že udání na řídícího bylo odesláno ze Žďáru nad Sázavou 18. října 1955. Řídící byl zřejmě pěkný ptáček, protože v knihovně umístil pračku se ždímačkou, takže se častým praním ničila vazba knih.

Na závěr zmíním jeden nápad, ke kterému mne inspiroval pohled na skupinové foto třídy 3.B ZŠ Měřín, která navštívila knihovnu v říjnu 2004. Snímek je v nabídce Archiv akcí. Možná by stálo za to systematicky fotografovat každou třídu na závěr exkurze. Do zahradní čítárny se vejdou i ty hodně početné. Fotografie by se vystavovaly na webu knihovny, protože nižší ročníky velkomeziříčských škol asi ještě nemají své stránky, kam by takovou fotografii umístily. Velkomeziříčské knihovnice si díky tomu zajistí ještě větší návštěvnost svých pěkných stránek jak od dětí, tak od jejich rodičů a prarodičů.