Vážení čtenáři,

letní doba je příležitostí zabývat se věcmi a myšlenkami, na které během roku obvykle není čas ani soustředění. Zvláště na cestách se člověku dostane nových podnětů, které ho různými asociacemi dovedou k hlubším a důsažnějším úvahám.

Valy u Mikulčic a Pohansko u Břeclavi jsou dvěma významnými archeologickými lokalitami, na kterých byla odkryta rozlehlá hradiště z doby Velké Moravy, tedy z 9. století. Výsledky objevů lze zhlédnout přímo na místě – ve Valech ve dvou výstavních pavilonech a na Pohansku v empírovém zámečku. Moderně řešené expozice přibližují svět před 12 stoletími velmi plasticky, ovšem na základě dostupných pramenů, které jsou přes veškerou snahu archeologů stále poměrně kusé. Účel některých nalezených předmětů je nejasný nebo neznámý, dřevěné předměty se dochovaly pouze v případě, že se ocitly v příznivém prostředí (ve Valech jimi jsou např. unikátní monoxyly – lodice vydlabané z kmene stromu).

Dvanáct století je dostatečně dlouhá doba na to, abychom popustili uzdu fantazii a v představách se přenesli řekněme do roku 3122. Z deníku archeoložky Idy Karfíkové-Ostré vybíráme:

8. srpna 3122. Pod třímetrovou vrstvou spraše a šestimetrovou vrstvou destrukcí z dob kryonických válek z přelomu 22. a 23. století objevena v lokalitě „Praha“ hlavní hala dřívější tzv. Národní knihovny.

10. srpna 3122. Nález tzv. knih nikdo neočekával, ale ve zkoumaném prostoru po nich nebyly nalezeny vůbec žádné stopy. Prof. Srnec tento rozpor zatím nedokáže vysvětlit, protože existují četné písemné doklady o existenci institucí zvaných knihovny, které podle všeho schraňovaly artefakty zvané knihy.

15. srpna 3122. Ve vrstvě písku (zřejmě náplavy z tisícileté povodně z roku 2218) nalezena řada pozůstatků předmětů z kovu, plastu a neznámého materiálu, které byly zjevně vyrobeny průmyslově.

29. srpna 3122. Zdá se, že artefakty nalezené poprvé před 14 dny tvořily nejdůležitější vybavení hlavní haly Národní knihovny - našli jsme stovky kusů, patřících zřejmě k desítkám exemplářů. Technikům expedice se podařilo zrekonstruovat tři samostatné části: 1) obdélná, plochá část (na dvou z nich pozůstatky nápisů „Sams“ a „ung“), 2) o něco větší díl v podobě kvádru zhruba ve velikosti dnešních kybernátorů a 3) plochá destička se samostatnými dílky, přičemž na řadě z nich se zachovala některá písmena latinské abecedy a arabské číslice.

30. října 3122. Prof. Srnec na základě své komparativní studie prokazuje, že nálezy učiněné v srpnu letošního roku lze interpretovat jako obdobu vybavení středověkého skriptoria, v němž ovšem písaři 20. až 21. století využívali technická zařízení neznámé funkce.

Jak dlouho bude archeologům z 32. století trvat, než se doberou skutečné funkce počítače? A než se dostanou k jeho obsahu? Podaří se jim sestavit jeho repliku? Myslíte, že je tato fantazie přitažená za vlasy? A co mechanismus z Antikythéry?

Příjemný zbytek léta.