Výstava k 100. výročí narození geografa a kartografa prof. Karla Kuchaře
Geografická knihovna Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Mapovou sbírkou UK připravila výstavu v cyklu 150 let geografie na UK k nedožitému stému výročí profesora Karla Kuchaře (1906-1975).
V pravděpodobně posledním článku profesora Kuchaře můžeme vyčíst autorův odkaz: „Myslím, že kartograf má čtenářům obrazu krajiny stvořit „pevnou půdu pod nohama“. Hlavním, doufám, že přechodným defektem mnoha dnešních map je, že neposkytují tuto pevnou půdu, podklad či podstavu pro speciální nebo tématický obsah. Čtenář mapy se velmi často propadá do neurčita mezi vrstevnicemi, zvlášť když jich je tak málo, že samy nemodelují onen žádaný substrát.“
Název výstavy tedy odráží a dokumentuje profesorovu celoživotní snahu vytvářet estetická, srozumitelná a originální kartografická díla.
Karel Kuchař se narodil roku 1906 v rodině středoškolského profesora českého a německého jazyka. Od roku 1924, kdy nastoupil jako student geografie a přírodopisu na univerzitu, prakticky až do své smrti v roce 1975 zůstal spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK. V roce 1935 se habilitoval prací Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi a stal se nejmladším docentem přírodovědecké fakulty UK.
Podnikal studijní cesty do tehdy málo probádané Albánie a následně publikoval a tvořil mapy z této nám dosud velmi neznámé země. Popisoval např. albánské komunikace postupně nahrazující karavanní stezky.
Za nacistické okupace byl služebně přidělen Státní hvězdárně a poté Státnímu ústavu geofyzikálnímu. Zde vytvořil řadu pozoruhodných map z frontových linií. Tyto originální dokumenty nalezené v depozitářích Mapové sbírky UK budou vůbec poprvé veřejně vystaveny. Za války vytvořená kniha Kapitoly z nauky o mapách se stala základem našich prvních vysokoškolských učebnic geografické kartografie: Přehledu kartografie (1946) a Základů kartografie (1953).
Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946-1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii.
Mezi naší nejširší veřejností poválečné generace je profesor Kuchař znám jako autor školních zeměpisných atlasů a příručních i nástěnných map. Melantrich vydal pro děti Kuchařův Svět na dvanáctistěnu.
V roce 1950 bylo znárodněno nakladatelství Melantrich a jím připravované projekty, např. Zeměpis mapou, slovem, obrazem, nebyly realizovány. Na veřejnost se pak již nedostal Kuchařův Cestovní atlas Československa. Nevyšla ani připravovaná administrativní sešitová mapa republiky, ani malé anglické vydání Velkého atlasu.
Dal také první podněty k přípravě druhého československého národního atlasu (stál v čele redakční rady do r. 1962), který pak za jeho výrazné spolupráce vyšel r. 1966. Vedl lektorskou radu dvou školních zeměpisných atlasů Československa a byl členem redakčních či lektorských rad Československého vojenského atlasu, Atlasu československých dějin, školního Atlasu světa i staršího Politicko-hospodářského atlasu světa.
Pozornost je věnována i unikátní historické kartografické edici Monumenta cartographica Bohemiae. Při pátrání po nejstarších mapách našich zemí se Kuchařovi podařilo objevit řadu dosud neznámých map, mezi nimi i nejstarší mapu Moravy. Z těchto dílčích prací připravil r. 1960 k vydání edici Monumenta cartographica Bohemiae, Moraviae, Silesiae atque Slovaciae, jejíž nátisk vysoce ocenil v časopise Revista Geografica Italiana (1960) profesor římské univerzity R. Almagià, jeden z největších znalců historie kartografie. Bohužel zůstalo u třiceti zkušebních nátisků. Tehdejší vedení nakladatelství Academia se rozhodlo toto unikátní dílo nevydat, což oficiálně zdůvodnilo nedostatkem papíru!
Profesor Karel Kuchař začínal jako fyzický geograf-limnolog, byl autorem sociálně geografických studií, celý život se pak věnoval kartografii, zvláště historické. V jeho osobě jako by se vzájemně harmonicky rozvíjely stěžejní geografické obory.
Díky laskavosti a velkorysosti syna profesora Kuchaře, jenž žije a pracuje od roku 1968 ve Spojených státech amerických, získala knihovna přístup k cenným a naprosto ojedinělým fotografiím z rodinného archivu. Představují nám další rozměr, lidskou tvář této jedinečné osobnosti.
Výstava potrvá v předsálí Geografické knihovny PřF UK od 3.5.2006 do 16.6.2006, Po-Pá: od 9.00 do 17.00. Vstup volný. Adresa: Albertov 6, Praha 2, 128 43.
Podrobné informace: novotn48@natur.cuni.cz, Tel.: 221 951 355, Mgr. Eva Novotná, autorka výstavy.
Prof. Karel Kuchař
15. 4. 1906 | narodil se v Praze v rodině středoškolského profesora češtiny a němčiny |
1916-1924 | studoval reálné gymnázium v Praze XII |
1924 | zapsal se na studium přírodopisu a geografie, zpočátku se zajímal o botaniku |
1926 | začal pracovat jako pomocná vědecká síla, posléze se stal asistentem prof. V. Švambery, počátek jeho publikační činnosti |
1928 | doktorát na PřF UK, disertační práce Kartometrická analýza některých map z přelomu 15.-16. století |
1929 | dokončil státní zkoušky, aprobace pro učitelství přírodopisu a zeměpisu na středních školách |
1929-1933 | redigoval B. Kočího Kapesní atlas zeměpisný |
1930 | stálý přispěvatel do Ottova slovníku naučného |
1931-1938 | asistoval při tvorbě některých textů v edici Monumenta cartographica Bohemiae |
1931 | řídil redakční práce pro Atlas republiky Československé |
1932 | působil na Geografickém ústavu UK |
1935 | habilitoval se z oboru fyzické geografie a kartografie: docentem PřF UK, Habilitační práce Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi |
1935 | uspořádal unikátní výstavu Světová kartografie (v Plzni a v Praze), autor originálního katalogu |
1936 | výzkum v neprobádané Albánii, následovaly publikace a mapy |
1936-1958 | s B. Šalamonem přepracoval a vydával Neubertův Zeměpisný atlas pro střední školy |
1939-1941 | byl služebně přidělen Státní hvězdárně |
1942-1945 | poté Státnímu ústavu geofyzikálnímu |
1943 | vydal učebnici Kapitoly z nauky o mapách |
1945 | Kapesní atlas Zdroj vyšel též anglicky a polsky |
1945 | návrat na UK, převzal vedení Státní sbírky mapové (dnes Mapová sbírka UK) |
1946-1957 | redigoval časopis Kartografický přehled |
1952-1974 | vedoucí Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV |
1953 | vyšly Základy kartografie |
1956-1973 | vedoucí katedry kartografie a fyzické geografie PřF UK |
1958 | napsal Naše mapy odedávna do dneška |
1959 | připravil edici Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky, sv. 1., vyšla anglicky jako Early Maps of Bohemia, Moravia and Silesia v roce 1961 |
1960 | připravil k vydání edici Monumenta cartographica Bohemiae, Moravicae, Silesiae atque Slovaciae. |
1967 | oceněn medailí Polské geografické společnosti |
1968 | jmenován mimořádným profesorem |
1971 | udělen zlatý odznak UK |
1972 | uděleno čestné členství Československé společnosti zeměpisné |
16. 4. 1975 | zemřel v Praze po krátké nemoci; byl pohřben na Vinohradském hřbitově |
Karel Kuchař
Karel Kuchař ve 20. letech
Promoce doc. Ludvíka Muchy, žáka prof. K. Kuchaře v roce 1969 (zleva Ludvík Mucha, Karel Kuchař)