Kniha či tištěné slovo, ať už mají jakoukoliv vnější podobu a slouží k jakémukoliv účelu, provází náš život doslova na každém kroku (a nějakou dobu tomu tak jistě ještě bude). Tiskařský lis sice od svého počátku umožnil podstatně efektivnější produkci knih (vzato úzce z technologického hlediska), než v případě jejich časově náročného opisování, avšak trvalo další staletí, než se kniha proměnila z dříve exkluzivního a relativně málo rozšířeného předmětu v předmět natolik všední a samozřejmý, že si ani neuvědomujeme, zvláště když se stáváme stále více závislí na digitálních komunikačních prostředcích, jaký přelom v dějinách lidské civilizace vynález knihtisku představuje. Výstava, která se pod příznačným názvem Ve znamení nové doby uskutečnila v listopadu t. r. v klementinské Zrcadlové kapli, si kladla za cíl mj. na tuto skutečnost upozornit a současně nabídla příležitost - aspoň na chvíli - setkat se s dokumenty nesmírné historické a kulturní hodnoty, které jsou jinak před laickou veřejností ukryty v depozitářích.

Výstava, kterou uspořádala Národní knihovna ČR ve spolupráci s firmou C.H. Expo, s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Praha 2000 o. p. s. (akce byla zařazena do programu projektu Praha-Evropské město kultury 2000), Československé obchodní banky, která je partnerem České komise UNESCO, a firmy Ericsson, rekapituluje vývoj knižní kultury v českých zemích v prvních dvou stoletích uplatňování tiskařské technologie (tj. období 1476 až zhruba třetí čtvrtletí 17. století). Výstava završuje sérii obdobně koncipovaných expozic, které byly od března do června 2000 instalovány v osmi pobočkách ČSOB (v Olomouci, Hradci Králové, Ostravě, Liberci, Plzni, Teplicích a v Praze) z fondů příslušných regionálních knihoven. Podle Evy Novotné z Oddělení pro vztahy s veřejností NK ČR probíhala příprava výstavy dva roky (základní informace byly zveřejněny v Ikarovi č. 11/1999). Přípravy zahrnovaly vedle fundraisingu podrobnou revizi fyzického stavu jednotlivých vybraných svazků a příp. provedení konzervačních nebo restaurátorských zákroků, vyhotovení ochranných přepravních a úložných obalů z tvrdého nekyselého papíru, vydání reprezentativní doprovodné publikace v českém a anglickém provedení s mnoha reprodukcemi vyobrazení, která svým obsahem překračuje hranice výstavního katalogu, zpracování popisných údajů-metadat a pořízení digitálních kopií některých stran pro elektronickou verzi katalogu na CD-ROM (na té se podílela Albertina icome Praha) a zakoupení klimatizovaných vitrín omezujících riziko výskytu degradačních činitelů po dobu tohoto specifického způsobu zpřístupnění vzácných dokumentů.

Na výstavě, která byla rozčleněna do devíti tematických oddílů (Počátky, Reformace, Přírodověda, Jinakost ciziny a dějin, Zlepšení člověka, Právo, Hudba, Filozofie "temného" baroka a Protireformace) a která svým libretem oponuje zažité tezi o periodě úpadku v českých dějinách po Bílé hoře, bylo prezentováno celkem 63 dokumentů. Z tohoto počtu byly pouze dva nahrazeny faksimilemi (druhé vydání zřejmě nejstaršího jazykově českého tisku, Kroniky trojánské, které vzniklo v roce 1487 v Praze a za jehož původce je považován tzv. Tiskař Žaltáře, a Liber chronicarum od Hermanna Schedela z roku 1493), ostatní byly originály. Mezi vystavenými knihami nechyběly ani ty, s nimiž se setkávají děti školou povinné v hodinách literatury: Kšaft umírající matky jednoty bratrské (Jan Amos Komenský, 1650) či Putování aneb Cesta z království Českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Judské a dále do Egypta a velikého města Kairu (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, 1608). Zastoupena byla i díla dalších významných českých humanistických a barokních autorů (Jana Blahoslava, Daniela Adama z Veleslavína, Václava Hájka z Libočan - jeho bohatě ilustrovaná Kronika česká z roku 1541 a Bohuslava Balbína - Epitome historica rerum Bohemicarum z roku 1677).

Slavnostní vernisáži výstavy dne 1. listopadu předcházela tisková konference, na níž byl oficiálně představen CD-ROM Perské rukopisy v Národní knihovně ČR, který obsahuje 369 digitálních kopií miniatur a úvodních stran 150 dokumentů, a stejnojmenná tištěná česko-anglická studie Michala Fárka o historii a složení této sbírky. Tento CD-ROM navazuje na Katalog arabských rukopisů Národní knihovny ČR, který byl vydán v roce 1998 rovněž díky finančnímu příspěvku ČSOB. Práce na katalogu indických rukopisů byly již zahájeny (ukázky si je možné prohlédnout na webu projektu Memoriae Mundi Series Bohemica).