Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Warm-up konference Transmit 2016

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Warm-up konference Transmit 2016

0 comments

Konference Transmit je od loňského roku doprovodnou edukační platformou festivalu Signal. Letos už proběhla dvě zahřívací kola – první 29. září, druhé se odehrálo 14. října v enigmatickém prostoru znovu otevřeného kina U hradeb v Mostecké ulici. Podtitul zněl Algorithmic landscapes a přednášejícími byli umělci, kteří se účastnili festivalu Signal, ať už v tomto roce nebo v letech minulých.

Zástupce studia 3d sense Jan Hrdlička ukázal, jak se svými projekty procestoval celý svět včetně brazilských pouští a oblastí u polárního kruhu a s čím se zúčastnili loňského Signalu – kdy v projektu Faces naskenovanými lidskými tvářemi návštěvníků oživili (anebo bourali) věž Mánesa.

Andrej Boleslavský mluvil o tom, jak na Signalu poprvé použil mapping, který byl založen na pohybu mravenců a jak se s tímto projektem podíval se až do Indie anebo co vytvořil pro berlínský Atonal v monumentálním prostoru Kraftwerku a zároveň pozval všechny na večerní Lunchmeat, kde byl k vidění jeho projekt vytvořený se Samuelem Kerridgem založený na v jistém smyslu minimalistické, ale působivé práci se stínem, který začíná žít vlastním životem.

Richard Loskot představil některé ze svých technicky úsporných projektů, například z práci se světelným paprskem z Designbloku, kdy oživil barokní sochy v Lapidariu či instalaci Spektrum z loňského Signalu.

Pavel Mrkus se netajil svou láskou k Japonsku a předvedl například modlící se stroje, anebo, inspirován čínským smyslem pro pořádek, videa s hypnotickými pochodujícími čínskými vojačkami. Zároveň se tato fascinace řádem a jeho různými podobami projevuje i dalších jeho dílech – ať už je to řád tlukotu lidského srdce anebo rederování pixelů anebo třeba pád vody ve vodopádu. Animace vytvořená snímáním různých vodopádů byla i základem projektu Kinesis, kterým v minulém roce rozvlnil strop pražského kostela Sv. Salvatora.

Amar Mulabegovič ukázal vůbec první pražské mappingy, které ve studiu Macula vytvořili v roce 2009 – nejznámějším a nejvzpomínanějším byl bezpochyby mapping na pražský orloj – a další videomappingy, které vytvořil pro festivaly po celém světě, například projekt Khora, jehož název vychází z řeckého pojmu pro místo, které není ani jsoucí, ani nejsoucí, ale  intervalem mezi nimi, v němž se rodí všechny formy. Mluvil samozřejmě i o projektu pro Signal, který bylo možno vidět na kostelu Sv. Ludmily během prvním ročníku, anebo o projekci Silver vytvořené pro Kutnou Horu. A také o posunu, který představoval mapping a vizualizace zvuku, který bylo možno obdivovat letos v Rudolfinu. Zároveň poodhalil plány do budoucna, z nichž asi nejzajímavější je plánovaný mapping na neuvěřitelný masivní betonový válečný monument uprostřed jugoslávských hor.

Kolegové z R/form Jan Tůma a Jindřich Ráftl, mezi jejichž nejznámější díla patří Laboratoř ticha vystavená na loňském Expu v Miláně, vytvořili v roce 2014 pro Signal spolu s Janem Nálepou projekt DE/COMPOSED a letos podpořiliDávida Sivého při instalaci Event horizon: jak sami vtipkovali, spějí evidentně za pomoci nových médií a technologií k analogovému dílu, co nakonec nebude ani vidět.

Blok uzavřel Františel Skála, dnes už v podstatě v nevděčné roli klasika, který ukázal své světelné objekty vytvářené z oblíbeného poloprůhledného polyesteru.

Druhý blok patřil zahraničním hvězdám: zástupci studia Maotik vytvářející imerzivní prostory a propojující vizualizaci a zvuk (letos vytvořil instalaci ve Vojanových sadech), suverénní a hvězdný Zachary Lieberman (autor interaktivního světelného stolu), studio Tundra (instalace v paláci Národní) a nakonec Teemu Maattanen (tvůrce krajiny hluku – Noisescape), který ukázal, jak pracuje se softwarem Processing a jak rozpohybovává své složité kresby a nákresy.

Když kluci ze studia R/form mluvili o projektu DE/COMPOSED, dosvědčili nejen inspiraci barokem a jeho mnohovrstevnatým, zahýbaným, vtahujícím prostorem otevírajícím se do dalších dimenzí a nořícím se do šera, ale také to, že dílo, které může působit až obyčejně – prostě trochu jinak osvětlená socha z Karlova mostu, skrývá dimenze, které jsou zřejmé jen dobrému pozorovateli – například to, že světlo a zvuk, které divák vnímá, jsou produkovány pouze a jen jako výrazy vlastní geometrie sochy a jde tedy o vizualizaci a sonifikaci kompozice objektu. Jinými slovy pro to, aby člověk správně viděl a slyšel, je někdy zapotřebí i vědět.

Takže si určitě nenechte ujít samotnou konferenci Transmit, která je naplánována na březen 2017!

Hodnocení: 
Průměr: 3 (hlasů: 2)
MALEČKOVÁ, Dita. Warm-up konference Transmit 2016. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 10 [cit. 2024-11-15]. urn:nbn:cz:ik-17877. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17877

automaticky generované reklamy