První den letošní, v pořadí šesté Knihovnické dílny, která se konala ve dnech 25. a 26. dubna v Městské knihovně v Praze, byl zaměřen na vztah samosprávy ve venkovských oblastech a veřejných knihoven. Vzhledem k problémům, které provázejí realizaci územně-správní reformy v České republice a které se dotýkají samotné existence těchto institucí, nebyla volba tématu náhodná.

V úvodním příspěvku představila V. Hrabalová Městskou knihovnu v Brodku u Přerova, která v loňském ročníku soutěže Vesnice roku patřila k devíti knihovnám, kterým byl udělen titul "Knihovna roku" v rámci jednotlivých krajů. Brodecká knihovna, která vznikla v roce 1920 - krátce poté, co vstoupil v platnost první knihovnický zákon, plní funkci střediskové knihovny pro dalších sedm obecních knihoven. Její činnost se ztížila od 1. července 2000, kdy okresní knihovna v Přerově přestala v souvislosti se změnou administrativního uspořádání u nás zajišťovat akvizici a zpracování. Ze 1700 obyvatel Brodku využívá služeb knihovny asi 300 lidí. Knihovna, jejíž fond tvoří asi 24 tisíc jednotek (polovina je uložena v Brodku), zavedla automatizovaný výpůjční systém v září 2000. K Internetu je připojena od roku 1999 (uživatelům je k dispozici jeden počítač).

O soutěži Vesnice roku podrobně hovořili její ředitel Z. Peša, starosta Olešnice, a jeho kolega E. Kavala z Bělotína, předseda Spolku pro obnovu venkova, který ji spolu se Svazem měst a obcí ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlašují. Knihovny byly v soutěži, která si od roku 1995 získala u venkovské samosprávy značné renomé a zájem o ni každý rok roste, samostatně poprvé hodnoceny právě v roce 2000. Současně úroveň veřejných informačních služeb je jedním z kritérií (vedle např. střednědobého plánu rozvoje obce, územního plánu, spolkové činnosti, dopravní obslužnosti, památkové péče, infrastruktury), na jejichž základě se jednotlivé obce posuzují, a to postupně v okresním, krajském a celostátním kole. Členy komisí na všech stupních jsou zástupci SKIP. Soutěže se mohou účastnit obce, které jsou zapojeny do Programu rozvoje venkova (tj. asi čtyři tisíce obcí).

Předseda SKIP V. Richter rekapituloval závěry, které vyplynuly z průzkumu týkajícího se informačních potřeb občanů v sídlech do dvou tisíc obyvatel a přístupu k Internetu ve veřejných knihovnách. Průzkum, který provedla společnost DEMA v reprezentativním souboru 1720 osob na přelomu října a listopadu 2000 ve čtyřech okresech - Vsetín, Tachov, Český Krumlov a Náchod, byl financován z dotace přidělené na programový projekt výzkumu a vývoje, jehož nositelem byla Národní knihovna ČR. Zvláštními kategoriemi respondentů byli starostové (v celkovém počtu 120) a podnikatelé (201). Pro větší přehlednost jsme se rozhodli výsledky publikovat v grafické podobě. V této souvislosti redakce Ikara děkuje V. Richterovi za laskavé poskytnutí své prezentaci. V této souvislosti redakce Ikara děkuje V. Richterovi za laskavé poskytnutí své prezentaci. (Pozn. red.: Soubor lze otevřít v Internet Exploreru 4.x a 5.x. Pokud používáte Netscape 4.x nebo 6, stáhněte si, prosím, soubor v PowerPointu.)

M. Kodýmová (Městská knihovna Jindřichův Hradec) a D. Wimmerová (Městská knihovna Český Krumlov) seznámily s unikátním projektem Knihovna - informační centrum obce, který iniciovala jihočeská odbočka SKIP a na jehož řešení se podílejí rovněž úřady práce Jihočeského kraje, Škola pro obnovu venkova, samosprávné úřady a Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích jako odborný garant. Cílem projektu, který vychází z Akčního plánu realizace státní informační politiky schváleného v květnu 2000, je posílit roli veřejných knihoven jako informačních center obcí, resp. rozšířit nabídku veřejných informačních služeb tam, kde dosud převážně působí dobrovolní knihovníci, a současně vytvořit nová pracovní místa. Předpokládá se, že by je měli obsadit absolventi rekvalifikačního kurzu, kteří by vedle správy knihovny mohli převzít i jiné agendy zřizovatele (např. vedení kroniky a matriky, redakce obecního zpravodaje) a poskytovat informační servis pro zastupitelstvo. Náklady na nákup technického vybavení pro každou knihovnu mají být pokryty z rozpočtu obce nebo z dotace z grantových programů VISK a Program obnovy venkova (Ministersto pro místní rozvoj). Po dobu zkušebního provozu těchto knihoven budou mzdové náklady hrazeny z obecního rozpočtu, dotace úřadu práce a z jiných zdrojů. V materiálu, který redakce obdržela od M. Kodýmové, je uvedeno, že pro účely tohoto pilotního projektu bylo vybráno celkem 16 obcí s více než 500 obyvateli (včetně Českého Krumlova-Plešivce) ve všech sedmi okresech Jihočeského kraje. Až na jednu výjimku jsou ve všech obcích této kategorie v tomto regionu knihovny zřízeny. První běh rekvalifikačního kurzu, který je určen pro středoškoláky s neknihovnickým vzděláním, je plánován na květen až říjen 2001 v celkovém rozsahu 160 hodin přednášek a seminářů a 250 hodin praxe. V teoretické části získají frekventanti kurzu znalosti v oblasti akvizice, katalogizace, rešeršní činnosti a počítačové gramotnosti. K výstupům projektu by měly patřit metodické pokyny, aby zkušenosti z jeho realizace mohly být uplatněny i v jiných, obdobně koncipovaných projektech.

Druhý den otevřel svým vystoupením V. Richter, který kolegy seznámil s horkými novinkami kolem návrhu knihovního zákona. Právě den předtím se V. Richter zúčastnil projednávání návrhu ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a oznámil, že se podařilo na tomto jednání prosadit zhruba 40 změn. Nejdůležitější z nich jsou následující:

• Z návrhu byl odstraněn výraz "veřejné knihovny", a tak se může zákon teoreticky vztahovat i na další typy knihoven. Nový název zákona by tedy měl znít "Zákon o knihovnách a podmínkách provozování jejich veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)".
• Poskytování knihovnických a informačních služeb lze dle platných zákonů provozovat jako vázanou živnost. Dosavadní návrh knihovního zákona však tuto formu provozování knihovny vylučoval - z obavy před zneužitím různými "šikovnými" podnikateli. Nyní se podařilo prosadit formulaci tak, že "zákon se nevztahuje na takové knihovny provozované na základě živnostenského oprávnění, které nejsou zapsány v evidenci knihoven".
• Jednou ze čtyř povinných informačních služeb knihoven je dle návrhu zákona "umožnění přístupu k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, pomocí telekomunikačního zařízení". Jelikož však není reálné, aby v době předpokládaného zahájení platnosti zákona (1. leden 2002) byly všechny knihovny připojeny na Internet a nemohly by tudíž být zapsány do budoucí evidence knihoven na Ministerstvu kultury ČR, ocitla se v návrhu výjimka: knihovna bez připojení na Internet může být zaevidována, avšak připojit se musí do 31. 12. 2004, jinak bude z evidence opět vyřazena. (Zde zástupci knihovníků počítají s tím, že hlavní zdroj financí pro připojení knihoven na Internet, program VISK, bude ukončen v závěru roku 2003, během roku následujícího by tedy knihovny měly podmínce připojení dostát. Pokud se to však nepodaří, lze vynucovat novelizaci knihovního zákona.)
• Drobné úpravy byly provedeny dále v paragrafu týkajícím se vyřazování knihovních dokumentů. U vzácných knih je k vyřazení třeba souhlas ministerstva kultury - datum vydání takového dokumentu byl posunut oproti původnímu roku 1800 na rok 1860.
  Oproti původnímu návrhu knihovna může vyřazené dokumenty nejen prodat, ale též darovat či jednoduše zlikvidovat.
• Pokud jde o bezplatnost služeb knihovny, je stanoveno, že čtyři povinné základní služby (zpřístupňování dokumentů z fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS, poskytování ústních informací, zprostředkování informací z vnějších zdrojů, zejm. ze státní správy a umožnění přístupu ke zdrojům pomocí telekomunikačního zařízení) poskytuje knihovna uživatelům zdarma. Na zmíněném jednání padl sice návrh jednoho z poslanců za ODS, že tyto služby by měla knihovna zpoplatnit - to je však pro knihovny nepřijatelné a doufejme, že jde o návrh ojedinělý. Knihovnám by však měla zůstat možnost vybírat od uživatelů registrační poplatek "na úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny".

Dále V. Richter připomněl některé důležité body návrhu knihovního zákona:
Aby se zákon se všemi souvisejícími výhodami i nevýhodami na knihovnu vztahoval, musí se knihovna zaevidovat u ministerstva kultury, a to do 12 měsíců od data účinnosti tohoto zákona.
Návrh zákona stanovuje rovný přístup všem občanům ke všem službám knihovny. Jen knihovníci nejlépe vědí, že toto ustanovení je "cesta do pekel"; řešením tedy bude vydání knihovního řádu, ve kterém budou stanoveny podrobnosti týkající se poskytování služeb knihovny.

Na závěr svého vystoupení vyzval V. Richter přítomné knihovníky k další spolupráci při prosazování změn do návrhu knihovního zákona při jeho pouti legislativním mechanismem. Vždyť dosavadní úspěch lobování je nejen ve spolupráci s ministerstvem kultury a poslanci a dalšími politiky, ale především právě v kvalitní komunikaci a spolupráci v rámci knihoven.

Dne 26. února t. r. bylo přijato vládní usnesení č. 195, které se týká "zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven a podpory regionálních kulturních aktivit", které má návaznost na připravovaný knihovní zákon, resp. paragrafy týkající se právě regionálních funkcí knihoven. V polovině dubna se v Prostějově sešli na semináři ředitelé knihoven v okresních městech a zástupci státních vědeckých knihoven - výsledkem tohoto setkání je tzv. Prostějovská výzva, která stanovuje základní cíle realizace regionálních funkcí, povinně vykonávané regionální funkce a dále předkládá postup prací souvisejících s přípravou výkonu regionálních funkcí podle zmíněného vládního usnesení. S Prostějovskou výzvou seznámila kolegy na Knihovnické dílně L. Zemánková z odboru knihovnictví Národní knihovny ČR.

Z. Houšková též z odboru knihovnictví Národní knihovny ČR informovala o vývoji kolem chystaného nového katalogu prací, resp. povolání "knihovník" v tomto katalogu, podle něhož jsou odměňováni pracovníci státních institucí. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR bohužel nespolupracuje s uvedeným odborem, který návrh za knihovnickou sféru zhotovil, proto Z. Houšková uváděla jen neověřené informace. Návrh katalogu je v současné době ve fázi připomínkování orgány státní správy; údajně bylo akceptováno rozdělení povolání "knihovník" do tříd 7-14 v celkem 16 stupňovém třídění. Knihovníci byli upozorněni, že katalog prací neuvádí výčet všech možných činností, které se v knihovnách provádějí; jsou zde uvedeny jen příklady u jednotlivých platových tříd. Přesný výčet by byl příliš svazující - konkrétní ohodnocení činností vykonávaných v konkrétní knihovně bude provedeno ve vnitřních předpisech dané knihovny. Jak však Z. Houšková několikrát zdůraznila, s novým katalogem prací a novým přerozdělením do platových tříd nepřijdou do knihoven vyšší finanční prostředky než dosud. Jedná se pouze o detailnější rozčlenění typů prací v knihovnách.