Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům
Od kurzů internetu po testování ECDL (Jaroslava Zieglerová)
Sdílená katalogizace z pohledu manažera (Bohdana Stoklasová)
Možnosti stahování záznamů českých knihoven a perspektivy sdílené katalogizace v rámci Souborného katalogu ČR a zkušenosti se stahováním záznamů v českých knihovnách (Eva Svobodová, Zuzana Hájková)
Možnosti stahování záznamů z českých i zahraničních knihoven v rámci Jednotné informační brány (Martin Ledínský)
Testování souborného katalogu CASLIN pro účely sdílené katalogizace v SVK Ústí nad Labem (Darina Svobodová)
Dobré a špatné zkušenosti se stahováním záznamů v českých knihovnách (Martin Vojnar)
Zahraniční a české seriály v Souborném katalogu ČR (Dana Vyorálková)
Bibliografické citace snadno a rychle prostřednictvím internetu (Martin Krčál)
"Ptejte se knihovny" – služba českých knihoven (Karolína Košťálová, Jindřiška Pospíšilová)
Infopult – služba pro zemědělce a nejen pro ně (Martin Mistr)
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové zodpovídá e-mailové dotazy (Lenka Málková)
Referenční služby online v knihovnách VUT v Brně (Kateřina Ševčíková)
Služby typu "ptejte se knihovny" v zahraničí (Hana Nemeškalová)
Link server prakticky (Jiří Pavlík)
Využívání a nové služby Portálu STM (Lucie Hejná, Dana Smetanová)
Vyhledávání adres čtenářů naší knihovny na internetu (Ivo Brožek)
Jsou knihovny připraveny na internetové vysílání? (Gabriela Opletalová, Dalibor Hanžl)
Pomůže nám internet najít cestu do knihovny? (Aleš Brožek)
Výsledky retrokonverze katalogů Vědecké knihovny v Olomouci (Libuše Machačová)
Intranet v JVK České Budějovice (Vladimír Pávek, Jan Pávek)
Harmonizace věcné katalogizace v Česku: sen či realita? (Marie Balíková)
Národní autority a katalogizace ve světle statistiky užitečnosti (Zdeněk Bartl)
Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna (Petr Houdek)
Elektronická Pedagogická knihovna – nová služba nejen pro oblast pedagogiky a školství (Ludmila Čumplová)
Projekt Memoria – databáze Manuscriptorium (Stanislav Psohlavec)

Programy, projekty, peníze
Program výzkumu a vývoje pro knihovny aneb Jak jsme za osm let prozkoumali 151 milionů (Hanuš Hemola)
Informační zdroje jako součást informační infrastruktury (Věra Kubíková, zastoupena Martinem Svobodou)
Licence, konsorcia a my (Martin Svoboda)
Perspektivy dotačních programů MK ČR pro knihovny (Blanka Koubová)
Možnosti získávání finančních zdrojů EU pro knihovny v ČR (Culture 2000, eContent Plus a program IST ze 6. rámcového programu (Romana Křížová, zastoupena Ivanou Haladovou)
Možnosti čerpání finančních zdrojů v rámci Společného regionálního operačního programu (Radka Soukupová)
Projekt internetizace knihoven (Bohumil Pechr)
Analýza rizikových faktorů ohrožujících knihovní fondy v knihovnách ČR (Františka Vrbenská, Anna Komárková)
Knihovny v médiích v březnu 2004 (Jaroslav Winter)

Letošní konferenci Knihovny současnosti, která se konala ve dnech 14.-16. září 2004 v Seči u Chrudimi, slavnostně zahájil J. Kubíček, který také ocenil, že počet přihlášených dosáhl více než tří stovek. Seznámil přítomné s rámcovým programem, včetně dodatečně přidané americké sekce. Následně předal slovo A. Brožkovi, který přednesl stručné životopisy letošních nositelů ceny Z.V. Tobolky. Medaile předávali J. Kubíček a J. Bínová-Kádnerová. Bylo jich připraveno celkem jedenáct, ne všichni ocenění však byli v danou chvíli přítomni. Letošními nositeli ceny se stali PhDr. Květa Cempírková, PhDr. František Pospíšil, Mgr. Alena Otrubová, PhDr. Václav Pumprla, Mgr. Eva Novotná, JUDr. Zdeněk Kohout, Mgr. Blanka Koubová, PhDr. Věra Kubíková, PhDr. Eva Sošková, Ing. Martin Svoboda a PhDr. Hana Pessrová, CSc.

Konferenční program tvořilo několik bloků, z nichž bloky Knihovní zákon – systém knihoven, Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům a Programy, projekty, peníze jsou shrnuty v této části zprávy, zbylým dvěma blokům, tj. Regionálním funkcím veřejných knihoven a Službám amerických knihoven, bude věnováno pokračování zprávy v příštím čísle Ikara.

Knihovní zákon – systém knihoven

Tematický blok Knihovní zákon – systém knihoven moderoval J. Kubíček z Moravské zemské knihovny v Brně.

V. Richter z NK ČR stručně komentoval vládou nedávno schválený dokument Koncepce rozvoje knihoven na léta 2004-2010, jehož plný text je součástí konferenčního sborníku. Koncepce je rozdělena na několik částí, přičemž vlastní obsah je tvořen celkem 29 body. Obsahuje dílčí cíle rozčleněné do bloků. Naplnění Koncepce mají na starosti vláda, kraje a ústřední knihovny, je k tomu samozřejmě též potřeba dotační politika, lobbování za rozvoj VKIS a činnost jednotlivých knihoven. Koncepce není jen záležitostí knihoven a MK ČR, jsou jmenovány také další orgány, které ji mají naplňovat. Koncepce by měla sloužit k zainteresování poslanců, státních orgánů, krají, obcí, zřizovatelů na činnosti knihoven, jako podklad ke zpracování dílčích koncepcí, jako sumář pro argumentaci při jednání s nadřízenými orgány a mohla by napomoci vzájemné spolupráci mezi knihovnami. Je však třeba mít na paměti, že není ničím jiným než kusem papíru a závisí na nás, jesstli bude naplněna a využita pro rozvoj jednotlivých knihoven.

V. Balík z NK ČR se zabýval zodpovědností Národní knihovny ČR vůči systému knihoven podle knihovního zákona. V současném knihovním zákoně (č. 257/2001 Sb.) je poprvé uvedena definice NK ČR (na rozdíl od předchozích předpisů, které jí jen ukládaly úkoly). NK ČR nemá svůj samostatný zřizovací zákon (v ČR jsou však zákonem zřízeny Národní galerie a Česká filharmonie). Její úkoly jsou v novém zákoně stanoveny výhradně ve vztahu k systému knihoven (zákon se nezabývá vnitřními záležitostmi knihoven), jejichž potřeby musí zohledňovat. Řada projektů, které NK ČR předkládá, a rozvojových cílů, jež si stanovuje, se snaží být přínosem pro celý systém knihoven. Přesnější formulace týkající se NK ČR v knihovním zákoně V. Balík vítá – ostatně jsou v souladu s modelem ve směrnici UNESCO. Vystoupení V. Balíka bylo odměněno mohutným potleskem.

J. Vyčichlo ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje se ve svém příspěvku věnoval regionálním funkcím knihoven a knihovnímu zákonu. Tzv. regionální funkce jsou určeny nejmenším knihovnám bez odborného a finančního zázemí k poskytování VKIS, především neprofesionálním knihovnám (otevírací doba je kratší než 15 hodin týdně), za předpokladu, že se jedná o knihovny určené samosprávou. V souvislosti se vznikem krajů se předpokládalo, že většina funkcí přejde na krajské knihovny, nejsou však zcela jasné možnosti financování. Opatření k výkonu regionálních funkcí z prostředků krajů nemusí mít podle přednášejícího nutně legislativní charakter, tato forma by však byla jistější. J. Vyčichlo ve svém příspěvku též pro regionální funkce jako vzájemnou odbornou pomoc knihoven navrhl nové pojmenování meziknihovní regionální služby.

I. Kadlecová z Knihovny AV ČR stručně představila činnost této knihovny, která je samostatnou institucí a kromě vlastního Výzkumného záměru má koordinační funkci pro specializované knihovny jednotlivých ústavů AV ČR. Zajišťuje také sběr dat pro ASEP a jejich transformaci pro RIV.

I. Prochásková z Univerzitní knihovny UPa se ve svém příspěvku věnovala vztahu vysokoškolských knihoven ke knihovnímu zákonu a jejich rolí v systému českých knihoven. Nejprve se zabývala problematikou evidence vysokoškolských knihoven (některé vysokoškolské knihovny se zaevidovaly jako základní se specializovaným fondem, jiné jako knihovny specializované). V knihovním zákoně se podle přednášející neodráží léty prověřená typologie knihoven. Jiný pokus o typologii se objevuje v adresáři evidovaných knihoven. AKVŠ ČR proto navrhuje knihovní zákon novelizovat tak, aby přesně definoval jednotlivé druhy knihoven vzhledem k jejich funkci. Změna by mohla napomoci spolupráci mezi knihovnami. Příspěvek byl připraven ve spolupráci s B. Ramajzlovou z ČVUT.

J. Okrouhlíková z Knihovny UPM v Praze vystoupila s tématem postavení muzejních knihoven. Přitom stručně shrnula historii muzejních knihoven v našem prostředí. Muzejní knihovny měly od počátku výchovné a vzdělávací poslání, od konce 50. let 20. století se však těžiště zájmu přeneslo na vědecký výzkum. Muzejní knihovny jsou proto stále chápány jako neveřejné a ve srovnávání s jinými knihovnami po všech stránkách zaostávají. V poslední době se daří probouzet zájem muzejních knihovníků o sdílení informací. V rámci webového sídla Knihovny UPM byla založena stránka věnovaná muzejním knihovnám, byla též zřízena elektronická konference KOMIG. J. Okrouhlíková se též věnovala úpravám stanov Asociace muzeí a galerií, k nimž došlo v roce 2003. Spoluautorem příspěvku je I. Šedo z Knihovny Západočeského muzea v Plzni.

H. Bouzková z Národní lékařské knihovny představila činnost zdravotnických knihoven v ČR. Nejprve citovala dokument Zdraví 21 – zdraví pro všechny do 21. století, v němž jsou přímo definovány nové aspekty využívání a šíření informací. Dále se zabývala celkovou situací v ČR v oblasti zdravotnických knihoven – v roce 2003 zde fungovalo 149 těchto knihoven a pracovalo v nich 360 odborných pracovníků. V červenci 2004 byla usnesením vlády přijata Koncepce rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005-2010. Na přípravě příspěvku se také podílela E. Lesenková z OVI IPVZ.

J. Nejezchlebová z Moravské zemské knihovny v Brně svůj příspěvek nazvala Legislativní prostředí pro práci školní knihovny – knihovnického a informačního centra školy (zákony, normy, doporučení, standardy. Školních knihoven se dotýká jak legislativa knihovnická, tak legislativa vzdělávací a vzdělávacích institucí. Pasáže o informačním vzdělávání rovněž tvoří součást Státní informační a komunikační politiky. Pro školní knihovny je relevatní také řada mezinárodních doporučení, zejména Manifest UNESCO o školních knihovnách. J. Nejezchlebová připomněla i nedávno pořízený slovenský překlad programového prohlášení International Association of School Librarianship (IASL).

Z. Matušík z NK ČR se zaměřil na rozbor knihovního zákona z knihovnického hlediska. Při jeho novelizaci by podle něj mohly být znovu využity některé materiály, které byly zpracovány při přípravě zákona stávajícího. Za pozitivum zákona považuje Z. Matušík mj. funkční přístup a zakotvení existence veřejných knihoven, problematicky jsou však podle něj pojaty některé základní pojmy či typologie knihoven a služeb, knihovní zákon rovněž není v souladu se zákonem autorským. Podle přednášejícího je také třeba rozlišovat mezi knihovnami veřejnými a knihovnami veřejně přístupnými.

Z. Houšková z NK ČR seznámila přítomné s druhou etapou věkové, vzdělanostní a platové situace v českých knihovnách. Analýza byla Národní knihovnou ČR poprvé provedena před pěti lety z pověření MK ČR, nyní se chystá její opakování. Je strukturována obdobně jako první anketa, přičemž část týkající se platů je zjednodušena. Z. Houšková vyzvala přítomné ředitele knihoven k jejímu elektronickému vyplnění prostřednictvím webového formuláře, je však nutno též poslat vytištěný dotazník s podpisem ředitele knihovny. Individuální údaje knihoven nebudou bez písemného souhlasu zveřejněny.

Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům

Tradičně zařazovanou sekci s inovovaným názvem Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům jako každoročně řídil Aleš Brožek. Šlo o celodenní sekci, během níž se vystřídalo 27 přednášejících v 25 příspěvcích.

J. Zieglerová z Krajské knihovny Karlovy Vary (KKKV) představila v Čechách jedinečný počin vzdělávacího centra KKKV, které získalo akreditaci pro testování ECDL. Vzdělávací centrum bylo vybudováno v rámci programu VISK2. Testování ECDL bylo spuštěno v září 2003, do současnosti bylo otestováno 27 osob, které obdrželi certifikát. Pro knihovnu má akreditace řadu výhod i nevýhod. Nevýhodou je finanční zátěž (investice do akreditace, jejího každoročního obnovování a akreditace testerů). Rovněž je s činností střediska spojena náročná administrativa.Výhodou je větší šance získat další finanční prostředky na vzdělávání veřejnosti, zviditelnění knihovny v očích veřejnosti, kdy na mezinárodně uznávaný doklad veřejnost "slyší".

B. Stoklasová zahájila tématický blok příspěvků o sdílené katalogizaci pohledem manažera. V roce 1991 byl zahájen projekt CASLIN jako základ celostátní sítě. Úroveň plnění stanovených cílů vysoce převyšuje očekávání. Celostátní knihovní síť měla být založena na sdílené katalogizaci a využití centrálního zpracování národní produkce. S odstupem času se potvrdilo, že nenaplněný cíl byl stanoven velice výhodně: díky přísné standardizaci jsou dnes relativně snadné konverze, implementace protokolu Z39.50, paralelní a virtuální propojování zdrojů, což v zahraničí není zdaleka běžné. Sdílení záznamů se v současnosti v ČR uskutečňuje na úrovni jejich přebírání. Online katalogizace do centrální báze SK v ČR provozována není, SK je aktualizován dávkově. V roce 2005 bude spuštěn testovací provoz sdílené katalogizace do centrální báze, kterého se zúčastní Národní knihovna ČR, Vědecká knihovna v Olomouci a Moravská zemská knihovna. Pro uskutečnění tohoto projektu je nezbytné nejen mít nástroj pro zajištění replikace, ale především sladit katalogizační politiku zúčastněných institucí a provést změny v linkách zpracování. B. Stoklasová se pokusila předvídat, co tento test přinese: bude potvrzen univerzálně platný princip výhodnosti při volbě modelu zapojení, ale potvrdí se, že není reálná varianta jediného centra a opuštění různých systémů a lokálních bází v Česku.

E. Svobodová z oddělení souborných katalogů NK přednesla příspěvek (připravený společně se Z. Hájkovou z JVK České Budějovice) na téma možnosti stahování záznamů ze Souborného katalogu ČR. Na úvod příspěvku byl ve stručnosti představen aktuální stav SK ČR, ve druhé části byly předvedeny konkrétní zkušenosti JVK. JVK stahuje 50 % záznamů přírůstků. Statistika sledování importu záznamů z jednotlivých typů knihoven dává tyto výsledky: vědecké a krajské knihovny dodávají více než 60 % záznamů v duplicitě, u odborných knihoven jde průměrně o 25 % záznamů, u VŠ knihoven o 40 % záznamů. Podíl duplicit tak ukazuje na využitelnost SK pro přebírání bibliografických záznamů.

M. Ledínský z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze prezentoval přebírání bibliografických záznamů v rámci Jednotné informační brány. Služba je v provozu od poloviny roku 2002, v březnu 2004 se dočkala nové funkcionality (konverze záznamů mezi formáty UNIMARC a MARC 21). Službu využívá v současnosti přibližně 20 českých knihoven. Jako zdroje, které si může knihovna pro svůj JIB profil pro stahování záznamů zvolit, jsou použity prohledatelné zdroje v JIBu, jde o většinu českých webových OPACů. Nastavení JIB profilu zadává knihovna pomocí formuláře, profil vytvářejí pracovníci ÚVT. Je možné nechat si vytvořit více profilů. Pro konverzi záznamů je použit konverzní program MarcMan. Konverzní pravidla byla vyvinuta podle požadavků Národní knihovny ČR. Pravidla jsou i nyní dále upravována podle aktuálních připomínek knihoven. Vyhledávání probíhá sekvenčně, když je záznam nalezen, je k dispozici pro uložení v katalogu, další knihovny v profilu nejsou již prohledávány.

J. Míka z SVK Kladno ve své části příspěvku předvedl ukázku přebírání záznamů pomocí profilu JIB. SVK má ve svém profilu 5 knihoven v pořadí: NK ČR, MZK, VKOL, MSVK, KVK Liberec. SVK Kladno převzala 42 % bibliografických záznamů u přírůstků, při zpracování staršího fondu jde o 81 %. Přednášející upozornil na nebezpečí zdržení zpracování, pokud by knihovny dávaly přednost přebírání záznamů před originální tvorbou a čekaly na to, až se záznam objeví v dostupných zdrojích. Cílem přebírání není tedy převzít co nejvíce záznamů, ale zkvalitnit, zrychlit a zjednodušit proces katalogizace.

Příspěvek D. Svobodové z SVK Ústí nad Labem přednesl A. Brožek. Šlo o testování SK ČR pro účely sdílené katalogizace. Testování prováděly 3 jmenné katalogizátorky po dobu 20 pracovních dnů. Bylo nalezeno 19,2 % beletrie, 21,3 % naučné literatury, 5,2 % záznamů kartografických dokumentů, celkově šlo o 19,9 % hledaných záznamů. Toto číslo je např. oproti podílu převzatých záznamů v JVK výrazně nižší. E. Svobodová v diskusi vysvětlila, že je to tím, že SVK Ústí n.L. má jedinečný fond a že i v případě odevzdávání záznamů do SK ČR je procento duplicit výrazně nižší.

M. Vojnar přednesl zkušenosti knihovníků Vědecké knihovny v Olomouci s přebíráním záznamů. Ve VKOL v praxi nastalo přebírání záznamů v roce 2001, došlo k úspoře času, ale problémem byla rozdílnost katalogizační politiky. V roce 2002 se přebírání záznamů stalo součástí běžného katalogizačního postupu katalogizátora jak při zpracování přírůstků, tak i při retrokonverzi. V roce 2003 bylo zahájeno využívání JIB. VKOL vytváří bibliografické záznamy primárně u sebe v katalogu a posléze je odevzdává do národního SK. Druhá část příspěvku byla věnována srovnání souborného a centrálního katalogu: SK (např. SK ČR) je budován dávkovým dat z katalogů knihoven v heterogenním prostředí, katalogizace probíhá lokálně a záznamy jsou dávkově dodávány do centra. Centrální katalog v homogenním prostředí pracuje s katalogizací pouze do centrální báze (realizováno např. na Slovensku). Pro naše prostředí je reálná katalogizace do centra a převzetí záznamu do lokálního katalogu. Předpoklady CK: sladění katalogizační politiky, souhlas se změnou pracovních postupů, stabilní a rychlé připojení na internet, protokol ALEPH nebo Z39.50 UPDATE DB a mechanismus replikace změn v provázaných centrálních záznamech do jejich lokálních kopií (Aleph Cluster).

D. Vyorálková z oddělení SK NK ČR představila současnou situaci seriálů v SK ČR. V souborném katalogu je v současnosti cca 120 000 bibliografických záznamů seriálů, z toho asi 25 000 českých seriálů. Při importu dávek probíhá deduplikace a poté následuje ruční kontrola. V současnosti 8 knihoven dodává aktualizace v podobě elektronického zasílání dat, ostatní knihovny jsou ve fázi testování. V příspěvku byly shrnuty nejčastější chyby, které se v popisu seriálů vyskytují. Pro aktualizace dat mají knihovny od letošního roku k dispozici online formulář, pomocí kterého doplňují informace o odběru časopisů.

M. Krčál představil projekt Bibliografické citace, kdy na MU v Brně vznikl nástroj pro generování bibliografických citací podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Projekt byl zahájen jako školní projekt v rámci oboru Vědecké informace a knihovnictví na FF MU. Generátor má několik modulů, které jsou zaměřeny na jednotlivé druhy dokumentů. Uživatel vyplní údaje ve formuláři a generátor vytvoří bibliografickou citaci. Bibliografické citace jsou dostupné na URL: http://www.citace.com.

K. Košťálová z referenčního centra NK ve svém příspěvku o službě "Ptejte se knihovny" shrnula dosavadní zkušenosti s provozováním této služby. Jde o službu českých knihoven určenou nejširší veřejnosti, která odpovídá na otázky uživatelů o knihovně, jejích službách a fondech, ale i na otázky ze všech oborů lidského vědění. K projektu se mohou připojit knihovny jako pasivní nebo aktivní účastníci. Pasivní účastníci propagují službu na svých www stránkách, dotazy jsou přesměrovány do NK, která na ně odpovídá. Aktivně zapojené knihovny směrují dotazy do své knihovny a odpovídají na ně, nebo je předávají dále v rámci spolupráce. Aktivně zapojené knihovny garantují zodpovězení dotazu do 48 hodin. Pokud knihovna nemůže dotaz v uvedeném čase zodpovědět, je její povinností uživatele o zdržení informovat. Na stránkách projektu http://www.ptejteseknihovny.cz/ je zpřístupněn archiv dotazů. Prozatím je do projektu aktivně zapojeno 25 knihoven.

M. Mistr z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze informoval o službě Infopult. Infopult je bezplatný informační servis poskytovaný v rámci služeb knihovny ÚZPI z oblasti zemědělství, potravinářství, výživy, bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitele, životního prostředí a lesnictví. Kromě referenčních dotazů, které jsou zodpovídány ústně, e-mailem nebo telefonicky, ÚZPI zajišťuje i zodpovídání expertních dotazů externími specialisty. K dispozici je archiv zodpovězených dotazů.

L. Málková z SVK v Hradci Králové ve svém příspěvku představila referenční služby knihovny. Od roku 1999 do současnosti je patrný pokles referenčních požadavků, který se vysvětluje tím, že uživatelé dokážou mnohé informační potřeby uspokojit sami. V příspěvku byly popsány uživatelské potřeby trojího druhu: potřeby obecné, skupin se společným zájmem a individuální požadavky. Pro uspokojování obecných potřeb mohou sloužit webové stránky knihovny, kvalitní navigační systém apod. Pro uspokojování potřeb speciálních skupin s podobnými zájmy jsou určeny služby na míru, jako např. školení, manuály, FAQ, protože knihovna do určité míry dokáže tyto požadavky předvídat. Individuální potřeby jsou specifické, zodpovídají se u pultu knihovny nebo elektronicky a jsou časově nejnáročnější. SVK HK není zapojena do projektu "Ptejte se knihovny", zodpovídá dotazy prostřednictvím e-mailu. Na dotazy odpovídá 5 vysokoškolsky vzdělaných knihovníků. Úspěšnost je vysoká, díky čemuž se může zvyšovat prestiž u uživatelů.

K. Ševčíková z Areálové knihovny VUT v Brně představila organizaci referenčních služeb této knihovny. Ke komunikaci s uživatelem slouží produkt UNITED-NUKE. Jde o platformu, na které lze snadno publikovat informace a tvořit dynamické webové stránky na internetu i intranetu. Správa dat je velice snadná. Pro komunikaci s uživatelem slouží tzv. Splatt Forum. Pro uživatele je toto prostředí známé z chatovacích služeb. Velkou výhodou je možné zachování anonymity tazatele. Naproti tomu pracovník je jasně identifikován. Zodpovězení dotazu v pracovních dnech trvá méně než 12 hodin, dotazy zodpovídají pracovníci i mimo otevírací dobu knihovny.

H. Nemeškalová představila služby typu "Ptejte se knihovny" v zahraničí. QuestionPoint je služba, kterou provozuje Kongresová knihovna ve spolupráci s OCLC. Jde o placenou službu. Této služby se účastní 1000 knihoven z 20 zemí světa. Službu Ask Us provozuje Národní knihovna Austrálie. Kromě zodpovídání přes webový formulář existuje služba Ask Now!, což je chat s knihovníkem. Do služby Ask a Librarian je zapojeno na 75 britských veřejných knihoven. Je volně dostupný archiv dotazů. Zajímavou službou jsou tzv. Bouncing Answers, nedoručitelné odpovědi, kdy nebyla e-mailová adresa odesílatele uvedena nebo nebyla správná a jsou vystavena po dobu několika týdnů. Do německé obdoby služby pod názvem Deutsche Internetbibliothek přispívá na 70 veřejných německých knihoven. Do ostrého provozu tato služba vstoupila na jaře 2003. Pro tuto službu je charakteristické dělení dotazů do předmětových kategorií. Součástí této služby je možnost tzv. E-mail Aunskunft, zadávání dotazů přes webový formulář, zodpovídá se do 24 hodin. Poslední jmenovanou službou je Fragen Sie Unst, kterou nabízí Centrální a regionální knihovna v Berlíně.

J. Pavlík z ÚVT Univerzity Karlovy v Praze představil situaci v oblasti portálů knihoven a link serverů za poslední rok. Knihovny mají pro své čtenáře širokou nabídku online služeb jako např. služby výpůjčního protokolu, elektronické dodávání dokumentů, přístup k plným textům nebo službu Ptejte se knihovny. Portál je nástrojem, který umožní online služby integrovat do jednoho uživatelsky příjemného prostředí s přímým propojením všech služeb, které knihovna nabízí. Univerzálním a snadno spravovatelným nástrojem pro dynamické propojení služeb je link server. Link server SFX je v současné době nasazen na portálech více než 670 knihoven po celém světě. Na konkrétním příkladu databáze PubMed bylo představeno propojení pomocí link serveru databáze na služby výpůjčního protokolu, plné texty a elektronické dodání dokumentu. V závěru prezentace byly uvedeny ukázky statistických přehledů link serveru SFX z knihoven University of Technology, Sydney a University Of Maryland.

L. Hejná a D. Smetanová ze Státní technické knihovny představily nové služby Portálu STM. Portál nabízí přístup ke katalogu STM, oborovým zdrojům a časopisům v Souborném katalogu VPK. Nově Portál STM nabízí souborné vyhledávání ve všech databázích Portálu zároveň, podle názvu, ISSN a hesel PSH. Aktualizace a správa dat na Portálu je dalším novým rysem. Kontrola probíhá 2x měsíčně pomocí programu XENU Link Sleuth a ověřuje pouze funkčnost adresy. Po obsahové stránce dochází ke kontrole 4x do roka pracovníky referenčního střediska STK. Výběr a zařazování nových zdrojů probíhá průběžně. Statistické sledování využívání Portálu je spuštěno od posledního čtvrtletí roku 2003. Další plány na vývoj Portálu STM zahrnují alertové služby, uživatelské profily a anglickou verzi Portálu.

I. Brožek z Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem ve své prezentaci předvedl možnosti vyhledávání adres uživatelů knihovny na internetu. K tomuto účelu jsou využívány zdroje: UIR-ADR – registr adres ministerstva práce a sociálních věcí, registr adres ministerstva vnitra, obchodní rejstřík, registr živnostenského podnikání, registr ekonomických subjektů, katastr nemovitostí, telefonní seznam. Údaje z centrálního registru obyvatel nejsou dostupné, na adrese http://www.mvcr.cz/statistiky/cro/cro.htm je možné najít seznamy příjmení a jmen seřazeny podle četnosti, kde se dá ověřit jedinečnost jména uživatele jako výchozí informace pro další vyhledávání, např. pomocí webových prohlížečů. I. Brožek předvedl na příkladu kombinaci zdrojů, které vedly k vyhledání adresy hledaného uživatele.

G. Opletalová z Knihovnického informačního centra Fakulty stavební VUT v Brně a D. Hanžl z OVT PřF MU v Brně ve svém příspěvku představili možnosti internetového vysílání, které by mohly provozovat i knihovny. Knihovny mohou zaznamenávat a poté online zprostředkovávat prezentace, přednášky nebo besedy organizované knihovnou. Jako vhodná technologie se jeví streamované video. V současné době se nejvíce používají tři základní software: Microsoft Streaming Media, Real Media a QuickTime Broadcaster. Pro videokonference se dají použít nástroje Bone nebo MS Netmeeting.

A. Brožek ve svém příspěvku shrnul zkušenosti získané při procházení webových prezentací knihoven, konkrétně se zaměřil na umístění mapek a plánků, které navádí čtenáře ke knihovně. Všechny knihovny mají na stránkách kontaktní informace, ale existence mapy nebo plánu, příp. popisu, jak se do knihovny dostat, není na stránkách českých knihoven zdaleka běžný.

L. Machačová seznámila posluchače s výsledky retrokonverze katalogů ve Vědecké knihovně v Olomouci, díky níž se podařilo na internetu zpřístupnit veškerý fond knihovny, ať v databázové podobě nebo v podobě neskenovaných katalogů. Retrokonverze v VKOL probíhala v několika etapách, v roce 1994 byl projekt retrokonverze zahájen. V letech 1998-99 byla retrokonverze přerušena, konalo se výběrové řízení a implementace AKS. V roce 2000-2001 probíhalo skenování generálního lístkového katalogu. Tato část katalogu z let 1801-1959 je vystavena na internetu jako součást elektronického katalogu v bázi GEK (448 000 záznamů). Během roku 2003 byly vystaveny další naskenované katalogy: katalog starých tisků (1501-1800), katalog prvotisků (1450-1500), katalog středověkých i novověkých rukopisů, katalog programů a výročních zpráv a katalog periodik do r. 2001. Rukopisy jsou rovněž zpracovávány v databázové podobě, nikoliv však v úplnosti. Při retrokonverzi do databázové podoby byly převedeny záznamy místního katalogu (do konce r. 2003 asi 130 000 záznamů z let 1960-1965). V elektronickém katalogu je v současnosti cca 736 000 záznamů v databázové podobě.

V. Pávek představil intranet v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Interní informační systém je strukturován do nabídek: telefony, fotodokumentace, debata, žádanky, kontroly Tinlib, MsgServer (SMS), úbytky a příkazy a směrnice. JVK má svou vlastní SMS bránu, pomocí které odesílají uživatelům zprávy o rezervaci, upomínkách apod. Uživatel může pomocí SMS spravovat svoje čtenářské konto, aplikaci s touto funkcí představil J. Pávek. Pomocí mobilní operace, kdy uživatel odešle zprávu ve speciálním tvaru, je možné např. získat přehled výpůjček nebo prodloužit výpůjčky apod.

M. Balíková z NK ČR, oddělení věcných autorit, předložila vizi harmonizace věcné katalogizace v Česku. Proces harmonizace je zaměřen především na knihovny s univerzálním fondem. Předpoklady harmonizace jsou standardizace pravidel věcné katalogizace, standardizace metod, standardizace nástrojů používaných při věcné katalogizaci, posílení sdílené katalogizace ve věcném zpracování, stanovení úrovně úplnosti věcných selekčních prvků.

V příspěvku Z. Bartla z Národní knihovny ČR, oddělení jmenných autorit, byly předvedeny statistiky užitečnosti SNA pro knihovny zapojené do projektu kooperativní tvorby a využívání souboru národních autorit. U veřejných knihoven s univerzálním fondem je průměrná využitelnost 60-90 %, u vědeckých knihoven 64 %, pro odborné knihovny 44 %.

P. Houdek z Parlamentní knihovny ČR v Praze představil projekt Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Cílem projektu je vytvoření a provozování jednotného informačního systému o činnosti zákonodárných orgánů ČR a SR a jejich předchůdců od roku 1848 dále. Digitální knihovna obsahuje dva základní typy dokumentů: stenoprotokoly a parlamentní tisky. V digitální knihovně je možné vyhledávat pomocí tezauru Eurovoc. Do budoucna se chystá dokončení digitalizace chybějících materiálů a zařazení materiálů senátu. Rovněž se plánuje zlepšení uživatelského rozhraní digitální knihovny.

L. Čumplová z Národní pedagogické knihovny Komenského (NPKK) ve svém příspěvku informovala o nové službě pro oblast pedagogiky a školství s názvem elektronická Pedagogická knihovna (e-PK). Fond NPKK obsahuje specializované sbírky učebnic, učebních textů a osnov, pedagogických časopisů, literatury pro děti a mládež a komeniologické literatury. Jako výstupy ze zpracování literatury v knihovně jsou vytvářeny jedinečné databáze: Pedagogická bibliografická databáze, Databáze komeniologické literatury a Souborný katalog časopisů e-PK. Projekt e-PK byl zahájen v roce 2001, kdy byla získána finanční podpora z programu LI. Na řešení se podílelo kromě NPKK ještě 5 knihoven pedagogických fakult českých vysokých škol. Díky projektu vzniklo v NPKK technologické centrum, které poskytuje služby odborné veřejnosti bez nutnosti fyzické návštěvy v knihovně (služba MVS, EDD).

S. Psohlavec z AiP Beroun ve svém příspěvku představil novinky projektu Memoria a databázi Manuscriptorium. Plný přístup k obrazovým informacím soustředěným v Manuscriptoriu je pro registrované knihovny v České republice umožněn díky finanční podpoře MK až do března 2005.

Poznámka: Příspěvky související se sdílenou katalogizací jsou vystaveny na http://jib-info.cuni.cz/akce/akce.php?akce=ostatni_minule, fotografie z celého bloku Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům pak na http://jib-info.cuni.cz/foto/sec2004/.iso-8859-2.

Programy, projekty, peníze

H. Hemola z NK ČR se zaměřil na program výzkumu a vývoje pro knihovny, který MK ČR vyhlásilo v roce 1997. V zásadě se jednalo o program pětiletý, některé projekty se však protáhly až do roku 2004. Celkově byla využita částka 151 milionů Kč, největší část byla věnována na podprogram Správa a ochrana dat v knihovnách. Pro léta 2006-2010 by měl být v příštím roce vyhlášen program Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů, jehož těžištěm se má stát kooperace paměťových institucí.

M. Svoboda z STK nejprve ve stručnosti představil obsah příspěvku nepřítomné V. Kubíkové z MŠMT ČR s názvem Informační zdroje jako součást informační infrastruktury. V rámci programu LI bylo vybráno 62 projektů, v programu 1N pak 36 projektů – z těchto 36 projektů se cca dvě třetiny týkají informačních zdrojů a nástrojů, zbytek tvoří technická infrastruktura.

Poté již M. Svoboda přednesl svůj příspěvek objasňující problematiku licencí a konsorcií. Grantové financování pro nákup drahých licencí vyžadující koordinaci není podle něj vhodné, stát však nedisponuje metodou, pomocí které by jinak dodal prostředky na výzkum a vývoj předem neznámým subjektům. Koordinace je snazší v případě elektronických zdrojů bez vazby na odběr tištěné verze. Licence lze sjednávat přímo s producentem nebo je nakupovat od prostředníka. Jednání přímo s producentem umožňuje podstatně ovlivňovat podmínky, je však namáhavé, při nákupu od prostředníka lze uplatnit jen malý vliv na podmínky a ceny.

B. Koubová z MK ČR hovořila o perspektivách dotačních programů MK ČR pro knihovny. Uvítala také Koncepci rozvoje knihoven na léta 2004-2010, která vylepšuje pozici pro vyjednávání, protože řada jiných oblastí žádnou koncepci zatím nemá. Program pro bezbariérovou knihovnu, který Koncepce předpokládá, je připraven, zatím však na něj nejsou prostředky, proto jej nyní nemá smysl vyhlašovat.

I. Haladová zastupující R. Křížovou z Cross Czech naznačila možnosti získávání finančních zdrojů EU pro knihovny v ČR. Zabývala se zvláště 6. rámcovým programem, dále pak programy eContent Plus a Culture 2000. Program Culture 2000 je nyní prodloužen o roky 2005 a 2006 a dává velký prostor pro digitalizaci dat a zpracování fondů.

R. Soukupová z MMR ČR představila možnosti čerpání finančních zdrojů v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP). Ze čtyř priorit SROP jsou dvě použitelné pro knihovny – jedná se o regionální rozvoj infrastruktury a o rozvoj lidských zdrojů v regionech. Žadatel (v tomto případě knihovna) musí vždy do projektu vložit část prostředků.

B. Pechr z MI ČR svůj příspěvek nazval Projekt internetizace knihoven (PIK). Projekt má za cíl připojení všech knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona. Termín dokončení instalace přípojek v rámci projektu je 31.12.2006. V letošním roce bude možno připojit ještě přibližně 700 knihoven.

F. Vrbenská z NK ČR ve svém příspěvku (připraveném ve spolupráci s A. Komárkovou) představila výsledky analýzy rizikových faktorů ohrožujících knihovní fondy v knihovnách ČR. Analýza proběhla na základě vyplněných dotazníků, které poskytlo 55 knihoven. Dotazník byl zaměřen na ochranu a dlouhodobé uchování fondu a byl přísně anonymní. Dotazník měl dané instituce rovněž přesvědčit o nutnosti zabývat se potenciálními riziky a měl by sloužit jako první krok k nápravě tam, kde je to zapotřebí.

J. Winter ze sdružení BMI prezentoval výsledky letošního Března – měsíce internetu. Zájem knihoven o zapojení se do akce má stoupající tendenci, současně se daří přitahovat pozornost médií. Podle monitoringu zpracováváného Anopressem se polovina příspěvků o BMI týkala knihoven. Tématem 8. ročníku Března – měsíce internetu, který se uskuteční v roce 2005, bude nakupování online. Již na letošním veletrhu Invex bude pak představen projekt Veřejný internet, který bude tvořen databází míst poskytujících veřejný přístup k internetu a bude propojen s Portálem veřejné správy.

Závěrečné zhodnocení konference Knihovny současnosti 2004 provedla Z. Houšková, která zúčastněné zároveň pozvala na 13. ročník konference, jenž se bude konat ve dnech 13.-15. 9. 2005.

Následuje ještě několik fotografií dokumentujících společenský večer 15. 9. 2004 (autorkou je Linda Skolková):

Filip Vojtášek z AiP vládne kromě informačních zdrojů též výčepu

Hráči i obecenstvo ve vzájemné symbióze

Trio Iva Celbová (Sefira) - Jakub Petřík (AiP) - Vladimír Karen (AiP)