Konference se konala 21. listopadu 2007 v prostorách Univerzitné knižnice v Bratislavě a pořádali ji Katedra knižničnej a informačnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitná knižnica Bratislava.

Konference se konala v rámci řešení výzkumného projektu VEGA 1/2481/05 Využívanie informácií pri informačnom správaní vo vzdělávaní a vedě a jako její výstup byl vydán sborník příspěvků na CD-ROM. Tento sborník bude zájemcům zpřístupněn v Knihovně společenských věd T.G: Masaryka v Jinonicích, rovněž výzkumná zpráva Prieskum relevancie informácií, jejíž vznik byl podpořen ze stejného projektu. Za bezplatné poskytnutí sborníku i výzkumné zprávy pro naši knihovnu děkujeme kolegům z Katedry knižničnej a informačnej vedy UK v Braslavě, zejména doc. Jele Steinerové.

Nová paradigma spracovania a využívania informácií : Zborník zo sympózia konaného 21.11.2007 v Univerzitnej knižnici v Bratislave [CD-ROM]. Univerzita Komenského v Bratislave, 2007. ISBN 978-80-223-2415-1.

STEINEROVÁ, J.; GREŠKOVÁ, M., ŠUŠOL, J. Prieskum relevancie informácií : Výsledky analýz rozhovorov s doktorandmi FiF UK. V Bratislave : Centrum vedecko-technickych informácií SR, 2007. ISBN 978-80-85165-93-7.

Webové stránky konference najdete na adrese http://indico.ulib.sk/MaKaC/conferenceDisplay.py?confId=3.

Mezi hlavní témata konference patřilo využívání informací v elektronickém prostředí, tendence vývoje praktické informační činnosti a nové paradigma informační vědy. Program konference byl rozdělen na dopolední a odpolední blok, z nichž každý byl zakončen panelovou diskuzí.

Úvodní přednášku pronesla doc. Jela Steinerová z pořádající Katedry knižničnej a informačnej vedy FiF UK (KKIV FiF UK). Přivítala účastníky konference a stručně představila letos vydanou výzkumnou zprávu Prieskum relevancie. Tato zpráva shrnuje průzkum posuzování relevance vyhledávání provedený u skupiny 21 doktorandů FiF UK v Bratislavě. Na základě uvedeného výzkumu autoři analyzují změny ve využívání informací ve vědě a vzdělávání.

V další přednášce představila prof. Soňa Makulová (KKIV FiF UK) Návrh metodológie na tvorbu používatělsky prívetívých, prístupných a nájditelných webových sídel. Začátek vystoupení byl věnován stručné exkurzi do historie webdesignu, další část se již zaměřila na problematiku informační architektury. Kvalitu webového sídla (resp. jeho úspěšnost) je možné posuzovat podle kritérií použitelnosti, nalezitelnosti, přístupnosti a důvěryhodnosti. Cílem dobře navrženého webového sídla je umožnit uživateli najít na webové stránkách to, co potřebuje. V současnosti se často setkáváme s tím, že firma či instituce rovnou přistupuje k designu webových stránek, aniž by předem provedla potřebnou analýzu. Výsledkem dobře vytvořeného webového sídla by měli být spokojení uživatelé.

Doktorandka KKIV FiF UK Mirka Grešková ve svém příspěvku Empirický výskum interakcie človeka s agentom hovořila o projektu, kterým se zabývá v rámci psaní své dizertační práce. Výzkum je zaměřen na chování uživatelů při interakci s inteligentním agentem pro vyhledávání informací – systémem Copernic. Jak se M. Grešková v diskuzi po svém příspěvku vyjádřila, je problém sehnat SW na zpracování kvalitativního výzkumu – tyto nástroje v zahraničí existují, ovšem jsou určeny pro „velké“ jazyky, jakými jsou angličtina nebo němčina, nikoli pro slovenštinu.

Po příjemné přestávce na kávu následovala přednáška doc. Jaroslava Šušola (KKIV FiF UK) s názvem Využívanie elektronických zdrojov v kontextě jazykových kompetencií používateľa. Východiskem tohoto příspěvku byl předpoklad, že jazyková kompetence (v cizím jazyce) je součástí komplexu vlastností, které ovlivňují informační chování uživatelů. (Tuto tezi J. Šušol shrnul do motta „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi uživatelem“.) Na základě tohoto předpokladu byla formulována a ověřována hypotéza, že jazykové kompetence uživatelů ovlivňují jejich vztah k využívání elektronických informačních zdrojů.

Posledním příspěvkem dopoledního bloku konference bylo představení práce Marcely Katuščákové (KKIV FPV ŽU) Nové možnosti zdieĺania vedeckého poznania. Autorka příspěvku se nemohla konference osobně zúčastnit, proto její práci představila kolegyně ze stejné katedry B. Jakubíková. Její prezentace byla podle jejích vlastních slov hlavně „reklamou“ na článek M. Katuščákové ve sborníku a výběrem toho, co ji nejvíce z uvedeného tématu zaujalo. Zejména se jednalo o pojem sdílení znalostí a jeho vztah k tzv. znalostní společnosti, vymezení čtyř fází vědecké spolupráce a otázku využití ICT ve vědecké komunikaci.

Zakončením dopoledního bloku konference byla panelová diskuze na téma Využívanie informácií v elektronickom prostredí. Diskuzi vedl dr. A. Androvič a zúčastnili se jí čtyři doktorandi: Mirka Grešková, Ján Gondoľ a Milan Regec z Katedry knižničnej a informačnej vedy FiF UK v Bratislavě a Věra Pilecká z ÚISK FF UK v Praze.

Odpolední program zahájila opět doc. Jela Steinerová s přednáškou Zmeny vo využívaní informácií a nová paradigma informačnej vedy. V současnosti se vytváří nové paradigma informační vědy a trendy výzkumu s důrazem na kognitivní informační systémy a interaktivní systémy sociálních sítí. V rámci výzkumného projektu, o kterém doc. Steinerová informovala dopoledne, byly vytvořeny i dvě pojmové mapy s tematikou relevance (relevance v elektronickém prostředí, typy relevance) a dva modely principů vzdělávání v informační vědě (model rozšiřování kategorií informační vědy od tradičního paradigmatu směrem k elektronickému prostředí a model tematických bloků předmětů jako základ nového programu Informační a mediální studia) – obojí zájemci najdou i v příspěvku ve sborníku z konference.

Doktorand KKIV FiF UK Ján Gondoľ ve svém příspěvku nazvaném Bariéry při implementácii Google Apps v univerzitnom prostredí seznámil účastníky konference s důvody, které vedou univerzity k váhavému přístupu při nasazování bezplatného nástroje pro komunikaci a spolupráci prostřednictvím webu – Google Apps. Průzkum, který proběhl na Univerzitě Komenského a zahrnul devět technických správců a tři vedoucí pracovníky, identifikoval tři okruhy příčin tohoto stavu – marketingové, psychologické a politické bariéry.

Další velmi zajímavou přednáškou byl příspěvek Možnosti eLearningu při zvyšování informační gramotnosti studentů a vyučujících, který pronesl Petr Škyřík (Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU Brno). Příspěvek představil univerzitní rozvojový projekt „Elektronické výukové materiály a komplexní podpora jejich tvorby a využití na MU v Brně“, v jehož rámci vznikl eLearningový předmět Kurz práce s informacemi. V rámci kurzu bylo zatím připraveno 14 jednotlivých modulů, které pokrývají problematiku práce s informacemi na VŠ. Každý modul nabízí materiály různých typů – motivační video, interaktivní přednášku, textovou oporu (ve formátu .pdf), audio záznamy (ve formátu .mp3), autotest, rozšiřující materiály, zadání samostatné práce a diskusní fórum.

Po přestávce program pokračoval příspěvkem doc. Josefa Liptáka (KKIV FiF UK) Inovácie – vynálezcovia a ich prístup k využívaniu patentových a technických informácií. Činnost vynálezců jako součást inovačního procesu vyžaduje od počátku relevantní informace, týkající se jak obsahu vynálezu, tak i způsobu jeho ochrany. Vynálezci jsou ovšem často lidé nad 50 let (senioři), kteří neovládají dostatečně práci s počítačem a internetem. Příspěvek popsal výuku vynálezců-seniorů v kurzech organizovaných na KKIV FiF UK v Bratislavě ve spolupráci se Staromestskou knižnicou v Bratislave. Kurzy byly podpořeny evropským grantem e-Learning in Later Life (eLiLL).

Svůj příspěvek Informačná hygiena v pojmovej struktúre informačnej vedy poté přednesla dr. Anna Čabrunová (KKIV FiF UK). Na začátek připomněla, že právo na informace je zaručeno v Listině základních práv a svobod (čl. 7, odst. 1). Je otázka, jaké prostředky k zajištění tohoto práva informační věda poskytuje. Dále autorka rozlišila pojmy informační prostředí a životní prostředí informací. Patologickými jevy v prostředí se zabývá oblast informační hygieny a informační patologie. Nevyvážené informační prostředí narušuje informační systém jednotlivce, což může vést až ke vzniku informačních chorob. Informační přetíženost se vyznačuje kvantitativními i kvalitativními patologickými jevy, které vedou k fyzickým i psychickým obtížím uživatele. V souvislosti s těmito skutečnostmi se hovoří o pojmech informační hygiena, informační ekologie, informační ergonomie a také o možnostech a prostředcích prevence patologických jevů.

Poslední pronesený příspěvek se zaměřil na téma Projekt e-book a prieskum spokojnosti používateĺov UKB a pronesla ho Jaroslava Pírová (Univerzitná knižnica v Bratislave). Byla představena služba UKB s názvem EoD : e-Kniha na objednávku a to z pohledu uživatele (zákazníka) této služby. Služba je na Slovensku ojedinělá, rozvíjí se v rámci mezinárodního konzorcia a umožňuje realizaci celého procesu poskytování služby v prostředí internetu. Dále J. Pírová seznámila posluchače s výsledky výzkumu, který se zaměřil na potenciální uživatele služby a využil speciální dotazník vyhotovený pro potřeby konzorcia profesionálním partnerem zabývajícím se výzkumem trhu. Za potenciálního uživatele služby se považuje každý běžný občan, který ani nemusí být registrovaným čtenářem UKB.

Na úplný závěr konference byla zařazena druhá panelová diskuze s tématem Smerovanie výskumu v informačnej vede. Diskuzi řídila doc. Jela Steinerová, panelu se zúčastnili ing. Nadežda Andrejčíková (Cosmotron s.r.o.), dr. Richard Papík (ÚISK FF UK v Praze), ing. Alojz Androvič (Univerzitná knižnica v Bratislave) a doc. Jaroslav Šušol (KKIV FiF UK v Bratislavě). J. Steinerová nastolila zajímavé otázky, např. kdy je výzkum v informační vědě praktický a kdo by měl postavit „most“ mezi teorií a aplikací (praxí), kam směřuje informační věda a zda má náš obor budoucnost.

Neformální diskuze (nejen o tématech z oblasti informační vědy a knihovnictví) pokračovala v útulné kavárně Univerzitní knihovny – doprovodili nás do ní kromě doktorandů KKIV také J. Steinerová a N. Andrejčíková. Celá akce se vyznačovala velmi příjemnou atmosférou a zájmem o spolupráci mezi českými a slovenskými odborníky.