Zpráva z konference PARTSIP 2011
O konferenci
Konference PARTSIP patří k hlavním akcím, které se konají pod patronací Partnerské sítě informačních profesionálů (PARTSIP). Druhý ročník proběhl ve čtvrtek 17. února v prostorách Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Podtitul konference zněl „informační mediátor 2011: management, marketing a inovace v knihovnách“. Příspěvky přednášejících byly zaměřeny hlavně na tato témata, většina zbývajících příspěvků se týkala představování nových projektů, které byly nominovány na cenu PARTSIP. Cena PARTSIP byla udělována ve dvou kategoriích: v hlasování odborné poroty a v hlasování účastníků konference. Letošním rokem byla cena udělována vůbec poprvé.
V souladu s náplní pojmu inovace se pořadatelé snažili o inovativní prvky i v organizaci - projevilo se to například ve snaze zajistit občerstvení tak, že každý účastník přinese něco k jídlu. Novinkou bylo také uspořádání wiki fóra na after party. Na zmíněné wiki fórum se mohl přihlásit libovolný řečník, kterému byl dán prostor v rámci několika minut, kde mohl svým posluchačům něco sdělit. Organizátoři se netajili tím, že inspirací pro tyto inovační pokusy jim bylo loňské Wikinomics Forum.
Konferenci zahájila Ladislava Suchá, která víceméně držela dohled nad organizací řečníků až do konce. Výjimkou byl blok věnovaný marketingu, který moderovala Olga Biernátová. Suchá na počátku osvětlila, co znamená pojem informační mediátor z podtitulu konference: je to člověk, který se nebojí nových věcí a už vůbec ne jejich zavádění; člověk, který má dostatečné znalosti o své komunitě na to, aby jí mohl předávat informace. Slova se pak krátce ujal Petr Škyřík, podle kterého se až 80% inovací nedostane mezi uživatele; 80% inovací se neujme a až 90% inovací přichází pozdě.
Libor Friedel: Inovace (je nám ještě pomoci?)
První odborný příspěvek patřil Liboru Friedlovi, který se zamyslel nad tím, co to vůbec inovace, které se konference týká především, je. Podle něj se dá o inovaci mluvit až v momentě, kdy ji otestuje zákazník. Není však inovace jako inovace: často nestačí být jen první na trhu či mít dostatečný patent, inovace musí mít i další přidané hodnoty. Friedel rozlišoval 4 typy inovací: inovace produktu, procesu, pozice a paradigmatu. Nejsložitější, avšak zároveň i nejpotřebnější, je mnohdy posledně zmíněná.
Friedel dále poukázal na možnou souvislost mezi mírou investic vyspělých zemí (USA, Japonsko a EU) do výzkumu a vývoje a mezi hospodářskou a ekonomickou vyspělostí. Představil některé závěry Time-distance Study z roku 2009, srovnávající míru vyspělosti jednotlivých států ve vybraných oblastech technologického rozvoje vyjádřenou v letech, které zaostávají za nejvyspělejší zemí světa, Spojenými státy. Podle závěrů studie jsou na tom státy Evropské unie relativně dobře, např. u internetového pokrytí. V drtivé většině technologických inovací však státy EU zaostávají za USA a hlavně Japonskem, které v mnohém předčí i Spojené státy.
Adam Hazdra: Design informačních služeb
Hazdra svou prezentaci rozdělil na tři části: knihovna, služba a inovace. V první se věnoval otázce, kdo vůbec je uživatel knihovny. Odpověď typu „veřejnost“ se jeví jako zcela nedostatečná. Je potřeba, aby jednotlivé knihovny znaly věkovou a profesní strukturu svých uživatelů, aby jim mohly přizpůsobit své služby. A co vůbec je služba? A co znamená služba v kontextu knihoven? Hazdra hovořil o tom, že služba je především proces, který zahrnuje 3 hlavní komponenty: uživatelské rozhraní, provozní systém a obchodní model. Na příkladu John Ryland Library v anglickém Manchesteru ukázal, jak mohou vypadat služby knihovny, pokud knihovna má dostatečné prostředky na jejich pokrytí. Ve zmíněné knihovně je možné vypůjčit si různou audiovizuální techniku, ve zkouškovém období je knihovna otevřena 24 hodin denně, obsahuje odpočinkové místnosti apod. Možné inovace v českém prostředí knihoven vidí hlavně v otevírání knihovnických kaváren, které mohou sloužit jako místa setkávání uživatelů i jako pracovní prostor, či ve vytváření databází e-knih, videoték, audioték apod. Závěrem Hazdra pronesl zásadu, které přizvukovali i někteří další řečníci: poznej svého uživatele a zjisti, co mu chceš přinést.
Martin Krčál: Knihovny a vydavatelé: válka nebo spolupráce?
Podle Krčála spočívá tradiční role knihoven nejen ve zprostředkování informací, ale i v rozvoji informační gramotnosti, což občas bývá (neprávem) opomíjeno. Vzhledem k prudkému a neustálému rozvoji společnosti by i inovace v knihovnách měly probíhat prakticky neustále. Potřebným inovacím však často brání legislativa, která bývá nešikovně nastavena a brání tak v efektivním zavádění inovačních prvků. Jelikož se inteligence internetových vyhledávačů stále zvětšuje, je dle Krčála potřeba, aby knihovníci, potažmo informační pracovníci, byli vždy „o krok napřed“. Mohou tak k informacím dávat přidaný obsah, kterého technologické nástroje nejsou schopny.
Ve druhé části prezentace se Krčál zaměřil na vztah mezi vydavateli a knihovnami. Zatímco vydavatelé na knihovny mnohdy pohlížejí jako na piráty, kteří chtějí dát všem všechno a pokud možno zdarma, knihovny mají vydavatele často za "hamižníky", kteří se urputně brání s knihovnami spolupracovat. Krčál vidí možné cesty spolupráce např. v tom, že by vydavatelé poskytovali knihovnám vydávané knihy v elektronické podobě, aby tak knihovny např. v rámci služby Copy on Demand (CoD) nemusely knihy kopírovat, ale jednoduše je (či požadovanou pasáž) vytiskly. Spolupráce s vydavateli by mohla přinést i jakýsi psychologický posun ve společnosti i s možnými politickými důsledky, na jejichž konci by došlo k posílení pozice knihoven. Nevýhody vidí v další práci pro knihovny, ve špatné opoře v legislativě i v nedostatečném mandátu knihoven podobné záležitosti realizovat.
Petr Škyřík: A = A0cos(2πft + φ): i-novace, i-pad a i-balgin
Jelikož konference začala nabírat zpoždění, příspěvek Petra Škyříka byl jen velice krátký. Škyřík posluchačům představil svou ideu PARTSIP: podle něj je PARTSIP pomyslný inkubátor, ve kterém vznikají zárodky projektů a třeba se i udržují do doby, než nadejde čas, aby inkubátor opustily a začaly žít samostatný život. Šyřík doufá, že PARTSIP nebude pouze akademická platforma, ale že tato síť informačních pracovníků bude aktivně řešit i konkrétní projekty a nápady.
Markéta Bočková: Kurz projektového managementu
Kurz projektového managementu vznikl v roce 2009 a jeho odborným garantem byl původně Petr Škyřík, od roku 2010 je realizován pod PARTSIP. Kurz je určen především studentům Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) a zaměstnancům knihoven. Celý kurz probíhá v Moodle, kde je pro účastníky připraveno 12 modulů, každý pro jeden týden. Úspěšní účastníci kurzu obdrží certifikát, který garantuje KISK. Nejbližší termín zahájení kurzu je 14. března 2011.
Antonín Pokorný, Gabriela Šimková: Výzkumy.knihovna.cz
Autoři tohoto projektu vycházeli ze skutečnosti, že výzkumy především v menších knihovnách jsou prováděny samotnými knihovníky, kteří často nemají potřebnou kvalifikaci na to, aby prováděli metodologicky korektní výzkumy s relevantními výstupy. Projekt si proto klade za cíl vytvořit webový portál, kde budou k dispozici jednak informace o tom, jak výzkumy v knihovnách provádět, a jednak budou na portálu dostupné šablony pro vytváření relevantních dotazníků a jejich vyhodnocování. Tyto šablony budou k dispozici za poplatek kolem jednoho tisíce korun. Mimo to bude portál obsahovat e-learning a měl by sloužit jako místo pro střetávání knihovníků, kteří provádějí ve své knihovně výzkumy, i jako místo pro prezentaci jejich výsledků.
Tomáš Bouda: VIAKISK
Původním cílem projektu VIAKISK (neboli Virtuálního a akademického kampusu kabinetu knihovnictví a informačních studií) bylo vytvoření stabilní základny pro studenty, knihovníky i akademické pracovníky ve virtuálním světě Second Life. Bouda hledal odpověď na to, jaký může mít virtuální svět přínos pro vědu či vzdělávání a zda je vůbec pro vzdělávání vhodný. Poté zaměřil svou pozornost na vyjmenovávání toho, co lze ve světě Second Life dělat: od personalizace avatara, přes hledání informací, se dostal až k simulaci kritických událostí, které mohou napomoci např. hasičům či vojákům zvládat krizové situace.
Šimon Vích: ProInflow: Časopis pro informační vědy
Vích představil nový časopis pro inforamční vědy s názvem ProInflow. Jedná se o nový pololetník, který se relativně rychle po jeho založení podařilo dostat na seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů. V současné době má ProInflow 6 redaktorů včetně šéfredaktorky, kterou je Ladislava Suchá. Zatím vyšla 3 čísla časopisu, snahou redakce přitom je, aby každé číslo bylo tematicky zaměřené. Původně studentský projekt je svými tvůrci propagován na Facebooku, Twitteru, blogu InFlow i na různých konferencích.
Dagmar Chytková: Kurz práce s informacemi
Příspěvek Chytkové byl věnován projektu Kurz práce s informacemi, který probíhá na Masarykově univerzitě jako e-learningový kurz. Je určen všem studentům MU. Vznikl již v roce 2006 a v letech 2009/2010 prošel poměrně zásadní inovací. Kurz obsahuje řadu modulů, každý z nich obsahuje přednášku, textovou oporu ve formátu PDF, rozšiřující materiály, krátký úkol a test. Na tvorbě kurzu spolupracují mimo jiných i studenti a zaměstnanci KISK, pracovníci knihoven z MU a servisní středisko MU. V jarním semestru 2011 si tento pětikreditový předmět zaregistrovalo více než 1000 studentů. V nastávající době bude projekt přebírat Národní katastr informačního vzdělávání (NAKLIV).
Petr Přidal: Projekt staré mapy online v Moravské zemské knihovně
Petr Přidal nejdříve vysvětlil základní problémy, které řeší projekty pod jeho vedením: každá tištěná mapa zobrazuje určitou oblast v určitém období a má určitého autora. S digitalizací map nastává problém, jak ve vytvořené databázi mapy efektivně vyhledávat. Přidal a jeho tým přišel s řešením v podobě aplikace, která umožňuje intuitivní a velmi rychlé hledání v jednoduchém grafickém prostředí, které je dostupné přes internetový prohlížeč. Aplikace s názvem MapRank Search umožňuje vyhledávat např. i v jednotlivých sbírkách knihoven, pokud digitalizované mapy knihovny mají, relevantní metadata. Přidal dále hovořil o aplikaci Georeferencing, která umožňuje pomocí přiřazení tří bodů staré mapy k mapě nové překrytí obou map tak, aby uživatel měl možnost srovnání obou map (mimo jiné i v 3D). K této aplikaci bude mít přístup i veřejnost, která sama může mapy k sobě přiřazovat. Projekt je realizován mimo jiné i v Moravské zemské knihovně.
Olga Biernátová: Marketingu v knihovně už se nebojím
Biernátová svůj svérázný příspěvek s ještě svéráznějším projevem započala otázkami, zda marketing zabere knihovníkům hodně času a zda stojí peníze. Času zabere z počátku nemálo, avšak později knihovník své nasbírané znalosti už jen "udržuje, aby byly aktuální"; peníze to knihovnu samozřejmě stojí, i když ne tolik, jako kdyby měla platit člověka, který by dělal jen marketing. Na vlastním příkladě dokazovala, jak je marketing jednoduchý a zábavný, pokud má člověk nadšení a nebojí se nových věcí. Biernátová upozornila dále na to, že většina knihoven nemá na to, aby si zaplatila velkou reklamu: proto je potřeba, aby jednotlivé knihovny budovaly raději svou image, což je často rovněž velmi účinné a není třeba tolik financí. Na marketing v knihovnách není manuál, chce to jen zapálení pro věc a odvrhnout předsudky, že marketing je něco divného a cizího, co přece humanitně vzdělaný knihovník nemůže dělat.
Prezentace Olgy Biernátové
Ondřej Szlauer: Tvorba propagačních materiálů
Szlauer do jisté míry navázal na svou předřečnici: věnoval se praktické ukázce tvorby propagačního letáku k akcím pořádaným knihovnou, což jistě ocenili hlavně přítomní pracovníci knihoven. Szlauer neustále zdůrazňoval, že na plakátech i dalších materiálech, které knihovna šíří, by měla být jasně rozpoznatelná identita, kterou si knihovna buduje. V grafických výrazových prostředcích se tato identita projevuje např. v logu a barvách, které firma či jiná instituce používá. Szlauer vyzdvihl především používání stejných barev, loga, obrázků a případně i fontu písma. Mimo praktických ukázek přítomným poradil, v jakých grafických programech materiály vytvářet a kde hledat obrázky vhodné pro jejich tvorbu; zaměřil se přitom na ty programy a fotobanky, které jsou poskytovány zdarma.
Martin Hassman: Aby vaše knihovna na internetu nešlápla do hovna
Hassmanův příspěvek byl koncipován jako teoreticko-praktický úvod do sociálních sítí. Podle Hassmana se v propagaci knihovny na sociálních sítích sice skrývá velký potenciál, avšak přece jen je to jen jakýsi doplněk klasického marketingu. V případě knihoven Hassman doporučuje soustředit energii pracovníků knihoven především na Facebook. Nejen, že se jedná o jednu z nejpoužívanějších sociálních sítí, ale také na rozdíl např. od Twitteru, jenž se používá méně, nabízí mnohem více funkcí. Dalším sociálním kanálem knihovny může být např. blog, avšak je třeba se nejdříve zamyslet nad tím, zda knihovna skutečně takový blog potřebuje a hlavně zda jej bude schopna zaplnit relevantním materiálem. Hassman jako zajímavý doplněk ke "klasickým" sociálním sítím uváděl geolokační hry jako např. Foursquare. Při této činnosti si lidé většinou ani neuvědomují, že něco propagují; nelze však od podobných záležitostí očekávat převratné výsledky, je to spíše jakási doplňková záležitost ilustrující vstřícnost knihoven vůči uživatelům.
Adam Zbiejczuk: Facebook: jednodušší než se zdá
Zbiejczuk navázal na předchozí příspěvek a svou přednášku soustředil pouze na Facebook. V současné době má Facebook v Česku více než 3 miliony aktivních uživatelů. Stránka knihovny na Facebooku je už takřka samozřejmostí, a tak Zbiejczuk uváděl základní principy, na kterých by měla být postavena: její provozovatelé by měli být vstřícní vůči svým fanouškům, měli by odpovídat na dotazy a sami žádat od svých fanoušků odpovědi, aby tak docházelo k oboustranné interakci. Pokud má knihovna Facebook a nestará se o něj, bylo by lépe, kdyby ho neměla vůbec. Zbiejczuk na konkrétních příkladech demonstroval, jak špatné a ostudné mohou být nereprezentativní stránky některých knihoven, a naopak jak může být aktivní, vtipný a neformální přístup ke stránce na Facebooku pro knihovnu přínosem.
Věra Anthová: Geobibline
Geobibline neboli Česká geografická bibliografie online si klade za cíl vytvořit a zpřístupnit digitální geografickou bibliografii 20. a 21. století. Projekt je určen hlavně odbornější veřejnosti, tzn. studentům a akademickým pracovníkům. Hlavním řešitelem projektu je Eva Notová. Databáze zaznamenává 2 až 3 tisíce návštěv měsíčně, běží v systému Aleph a data čerpá hlavně z velkých knihoven.
Kateřina Kamrádková: Roztočte pípy!
Výstava Roztočte pípy! je relativně malý projekt realizovaný Národní technickou knihovnou (NTK). Jeho realizace proběhla v rámci služby eBooks on Demand, která nabízí uživatelům možnost digitalizace jakékoliv knihy z fondu knihovny, u které už vypršela doba ochrany autorských práv. Výstava Roztočte pípy! je pak výsledkem konkrétní spolupráce mezi pracovníky NTK a sponzory, kteří byli ochotni zaplatit digitalizaci knih o pivovarnictví ze svého knižního fondu.
Miroslav Bartošek: Česká digitální matematická knihovna
Bartošek zahájil svou přednášku představením tří hlavních cílů projektu Česká digitální matematická knihovna: zkoumat a vylepšovat technologie skenování matematických vzorců, digitalizovat práce českých matematiků a začlenit databází do Světové digitální matematické knihovny (World Digital Mathematics Library, WDML). V současné době obsahuje Česká digitální matematická knihovna více než 300 000 stran textu s podrobně zpracovanými metadaty a zaznamenává až 600 návštěv unikátních IP adres za den.
Pavel Holík: Xerxes: Portál informačních zdrojů
Projekt Xerxes představil s Pavlem Holíkem i další řešitel projektu Ondřej Fabián. Jedná se o portál Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) sloužící k vyhledávání elektronických informačních zdrojů (EIZ). Portál má uživatelům usnadnit navigaci v elektronických informačních zdrojích a přihlášeným uživatelům, kterými mohou být pouze studenti či akademici z UTB, pomáhá v práci s EIZ řada funkcí. Xerxes umožňuje např. ukládat výsledky hledání či umožňuje jejich rozšířené filtrování. Do budoucna autoři ještě chystají dodat např. obálky knih nebo další druhy automaticky generových citací vyhledávaného dokumentu.
Čestmír Štuka: Synergické jevy ve WIKI projektech
Štuka představil projekt s názvem WikiSkripta, což je projekt pro tvorbu textových materiálů z oblasti medicíny. Projekt běží na softwaru MediWiki, čili na stejném softwaru, na kterém běží i např. Wikipedie. Jak však Štuka zdůrazňoval, principy redakční tvorby obou projektů jsou značně odlišné. WikiSkripta jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy tvůrci projektu hledali efektivní cestu opětovného využití výukových materiálů tak, aby se nemusely psát vždy po několika letech úplně znovu, ale aby se „pouze“ aktualizovaly. Výsledkem jsou WikiSkripta, jejichž rapidní rozšíření nastalo v roce 2008, kdy byli k tvorbě připuštěni i studenti s obrovským tvůrčím potenciálem.
Dva z přednášejících na konferenci PARTSIP: Martin Hassman a Milan Bartošek
Závěr
I přes drobné a klasické nedostatky konferencí, jako jsou drobné posuny v časovém harmonogramu nebo problémy s technikou, myslím, že se konference velmi vyvedla. Akce se zúčastnili hlavně studenti, knihovníci a další informační specialisté z praxe i akademické sféry. Ceny PARTSIP byly udělovány v kavárně Falk na after party, která započala těsně po konferenci. Cenu odborné poroty získala Digitální matematická knihovna, cenu v hlasování účastníků konference si odnesl Petr Přidal se svým projektem MapRank Search.