Ve dnech 10. – 11. října 2006 se v prostorách Univerzitní knihovny v Bratislavě uskutečnila konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti (Information Use in Information Society). Konferenci pořádali Katedra knižničnej a informačnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, Univerzitná knižnica v Bratislave a Slovenská asociácia knižníc.

Sborník z konference byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu VEGA 1/2481/05 a měl by být v budoucnosti přístupný na webových stránkách konference, jak je uvedeno v tištěném sborníku:

Využívanie informácií v informačnej spoločnosti : zborník z mezinárodnej konferencie, Bratislava, Slovenská republika, 10. – 11. októbra 2006. Zostavovatelia: Jela Steinerová, Jaroslav Šušol. [1. vyd.]. Bratislava : Centrum vedecko-technických informácií SR, 2006. 228 s. ISBN 80-85165-92-9.

Ve sborníku je obsaženo 31 příspěvků, včetně 12 příspěvků z doktorandského semináře. Jsou zahrnuty jak texty psané anglicky (převážně dodané zahraničními účastníky konference, celkem 17 příspěvků), tak texty psané v češtině nebo slovenštině.

Na konferenci bylo proneseno 23 příspěvků rozdělených tematicky do pěti částí programu a dalších sedm příspěvků v rámci doktorandského semináře.

Webové stránky konference najdete na http://indico.ulib.sk/MaKaC/conferenceDisplay.py?confId=0.

Zahájení konference

Konference začala již v pondělí 9. 10. odpoledne uvítacím předkonferenčním setkáním účastníků, které se konalo v bratislavské Univerzitní knihovně.

Samotný odborný program konference byl zahájen v úterý 10. října. Na zahájení konference promluvili Doc. PhDr. Jela Steinerová, PhD. (KKIV FF, Univerzita Komenského, Bratislava), děkan Filozofické fakulty Univerzity Komenského doc. PhDr. Anton Eliáš, CSc., ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě PhDr. Tibor Trgiňa a Doc. PhDr. Jaroslav Šušol, PhD. (KKIV FF, Univerzita Komenského, Bratislava).

Téma: výzkum a mezinárodní spolupráce v informační vědě

Potřeby a výzvy při vytváření kolaboratoře v oblasti knihovnictví a informační vědy: perspektivy pracovníků v praxi
[Needs and challanges with respect to establishing a collaboratory within library and information science: practisioners perspective]
A.-S. Aselson, Diane H. Sonnenwald, M. Spante

Úvodní přednášku pronesla prof. Diane Sonnenwaldová (Swedish School of Library and Information Science, Göteborg University & University College Borås, Švédsko). Informovala o studii, která zkoumala potřeby a problémy při vytváření kolaboratoře pro pracovníky z praxe v oblasti knihovní a informační vědy. Ke zjištění potřeb a problémů se uskutečnili pohovory s praktiky z různých institucí. Výsledky potvrdily, že existuje potřeba kolaboratoře, která by uspokojila potřeby osobního kontaktu při sdílení znalostí. Kolaboratoř by také měla být dobře integrována do každodenní praxe odborníků z oblasti knihovní a informační vědy. Prezentace byla doplněna množstvím podnětných příkladů z praxe.

Elektronické publikování a mezinárodní rozměry výzkumu
[Electronic publishing and the international dimensions of research]
Ian M. Johnson

Následující přednáška, kterou pronesl Ian M. Johnson (Aberdeen Bussines School, The Robert Gorden University, Velká Británie), shrnula některé problémy, se kterými se potýkají vědečtí pracovníci, když hledají přístup k příslušné literatuře, aby své práci dodali mezinárodní rozměr. Přednáška i příspěvek ve sborníku vycházejí z výzkumu, který vykonal mezinárodní tým v letech 2004-2005 za podpory Evropské komise a jejího projektu ALFA (América Latina - Formación Académica). Projekt výzkumu, REVISTAS (REd VIrtual Sobre Todas las AmericaS), zkoumal uskutečnitelnost digitalizace časopisů z oblasti knihovní a informační vědy publikovaných ve španělštině a portugalštině, především těch, které vycházejí v Latinské Americe, jako prostředek zvyšování kvality výuky a výzkumu.

Nová interpretace výzkumu informačního chování: pohled teorie aktivity
[Rethinking information behaviour research: an activity theory perspective]
Tom D. Wilson

Tom D. Wilson (Leed University Business School, Velká Británie) se ve své přednášce zabýval teorií aktivity ve výzkumu informačního chování. Teorie aktivity nám nabízí možnost uceleného rámce, který definuje kontext mnohem efektivněji a může nám pomoci integrovat naši práci s prací výzkumníků v dalších informačních vědách. Přínos teorie aktivity (představiteli jsou např. Vygotski, Lauria, Leontjev) je propojení vývoje vědomí s lidským používáním nástrojů – nejen fyzických nástrojů, ale také nástrojů jazyka a dalších symbolických struktur. Kontextuálními otázkami (problémy) ovlivňujícími aktivitu jsou normy a pravidla, která řídí aktivitu, společenství zájmů a dělba práce při vykonání aktivity. Teorie aktivity je dobře rozpracována v psychologii a používá se také v oblasti vzdělávání, ovšem málokdy v oblasti informační vědy. V příspěvku ve sborníku T. Wilson analyzuje z hlediska teorie aktivity dva ilustrativní případy aplikované na oblast lidského informačního chování.

Informační chování při posuzování relevance informací
[Information behaviour in relevance judgements]
Jela Steinerová, Jaroslav Šušol, Mirka Grešková

Příspěvek, přednesený doc. J. Steinerovou (Katedra knižničnej a informačnej vedy FF Univerzity Komenského), prezentoval první výsledky výzkumného projektu VEGA 1/2481/05 Využívání informací při informačním chování ve vzdělávání a vědě, zaměřený na studium relevance. Ten je založen na empirickém výzkumu, provedeném na souboru 21 postgraduálních studentů různých oborů Filozofické fakulty Univerzity Komenského. Relevance je považována za specifickou zkušenost ve využívání informací a způsob komunikace. Cílem studie je zjistit vnímání relevance postgraduálními studenty, včetně zvláštního jazyka a implicitních informací užívaných v komunikaci. V příspěvku ve sborníku je popsána metodologie, výsledky analýzy a vytvořené modely. Z modelů vyplývá, že nejčasteji je relevance vnímána jako hodnota, užitečnost a důležitost informace.

Analýza faktorů ovlivňujících nalezitelnost webových sídel
[Analysis of factors influencing the findability of web sites]
Soňa Makulová

Prof. PhDr. Soňa Makulová Ph.D. (Katedra knižničnej a informačnej vedy FF Univerzity Komenského) ve svém příspěvku analyzuje faktory, ovlivňující nalezitelnost webových stránek. Mezi ty základní patří neustále se zvětšující množství webových sídel a digitálních dokumentů, nízká úroveň informační gramotnosti uživatelů informací a nedodržování standardů vytvořených Konsorciem pro World Wide Web (W3C) a zásad informační architektury při tvorbě webového sídla. Kombinací uvedených faktorů může dojít ke ztrátě pro uživatele cenných informací, protože nalezitelnost takových webových sídel je velmi malá. Z těchto důvodů se rozvíjí oblast tzv. search engine optimization (SEO). Na základě případové studie TOP WebLib 2005 autorka analyzuje nejčastější chyby na webových stránkách knihoven a formuluje doporučení pro jejich tvůrce.

Téma: informační společnost, e-learning, online komunity, informační gramotnost

Kombinované vzdělávání – lepší než e-learning?
[Blended learning – better than e-learning?]
Ute Krauss-Leichert

Prof. Dr. Ute Krauss-Leichertová (Faculty of Design, Media and Information, Hamburg University of Applied Sciences) ve svém příspěvku vychází z předpokladu, že celoživotní vzdělávání se ve znalostních ekonomikách stává stále důležitějším. Dále popisuje a porovnává výhody a nevýhody metod e-learningu a kombinovaného učení (blended learning) a pokládá si otázku, na kterou metodu by se měli zaměřit knihovníci. Kombinované učení znamená změnu mezi online nabídkami a osobním vzděláváním (výukou). Pomocí této metody dochází ke skutečnému setkání studentů a zvyšuje se motivace studentů podílet se na kurzu od začátku do konce. Prof. Krauss-Leichertová také popsala situaci v německém knihovním sektoru a představila e-learningový projekt STRuPI (STRUctures and Politics of Information System).

Společnost uživatelů a informací: přístup ke komunikačním systémům produkce informací
[Society of users and information: an approach to communication systems of the information production]
Stella Korobilli

Druhý příspěvek této sekce, přednesený Stellou Korobilliovou, Ph.D. (Technological Educational Institution of Thessaloniki), navrhuje vysvětlení oběhu informací jako systému, který si můžeme představit jako komunikativní cyklus. V tomto systému jsou zahrnuty znalosti, informace jako taková, uživatel jako subjekt informace a subsystém komunikace. Existuje komunikační subsystém mezi uživatelem a záznamy znalostí, který zahrnuje zprostředkovatele, kterým je knihovník nebo informační vědec.

Virtuální soudržnost – skutečný úspěch: online komunity
[Virtual togetherness – real success: the online communities]
Gabriella Szalóki

Na problematiku online komunit se ve svém příspěvku zaměřila Gabriella Szalókiová (National Széchényi Library, Budapešť). Online komunity odrážejí kulturu, ze které se zrodily – ať je to kultura předmětné oblasti (oboru) nebo sociální a kulturní prostředí účastníků. Studie popisovaná v příspěvku zkoumala faktory úspěšnosti online komunit v Maďarsku, konkrétněji komunity spojené problématikou obecného zdraví nebo fyzického stavu. Na základě množství příspěvků zaslaných do diskuze byly pro výzkum vybrány dvě úspěšné komunity BabaNet (komunita zaměřená na péči o děti) a IwiW (zkr. Intenational Who Is Who, maďarský systém vytváření sítě společenských kontaktů).

Téma: informační společnost a informační gramotnost

Dlouhá cesta k efektivní informační společnosti – vnímání informační gramotnosti mezi chorvatskými knihovníky
[The long way to an efficient information society – information literacy perception among Croatian librarians]
Jadranka Lasic-Lazic, Sonja Špiranec, Mihaela Banek-Zorica

Příspěvek tří chorvatských autorek prezentovala Mihaela Banek-Zorica (Department of Information Sciences, Faculty of Philosophy, University of Zagreb). Současné společnosti již navrhly jasné strategie směřující k rozvoji informační společnosti založené na budování stabilních informačních a komunikačních infrasturktur. Ale zajišťování přístupu k technologiím a zpřístupňování informací není dostatečné. Rozhodující význam pro rozvíjení a využívání znalostí a dovedností nebo výzkumných metod pro identifikaci, přístup, vyhledávání a využití relevantního obsahu má informační gramotnost. Knihovny jako součást vzdělávačně-informačního systému mohou přispět k zavedení programů informační gramotnosti. Chorvatské knihovny zatím tuto možnost plně nevyužívají. Důvody tohoto stavu zkoumaly autorky ve dvou průzkumech mezi chorvatskými školními a akademickými knihovníky.

Informační gramotnost a kolaborativní chování studentů medicíny studujících v rámci problémově orientovaného a tradičního studijního programu
[Information literacy and collaborative information behavior of medical students studying in the problem-based and traditional curriculum]
Eeva-Liisa Eskola

Příspěvek informoval o části výzkumného projektu, který se zabýval vztahem mezi učebními metodami a informačním chováním finských studentů. Důležitými faktory informačního chování jsou infomační gramotnost a kolaborativní aspekt. Porovnávány byly dva učební programy – program založený na problémech (problem based learning, PBL) a tradiční program. Přednášela Eeva-Liisa Eskola (Åbo Akademi University, Finsko)

Činnost komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol v ČR v oblasti informačního vzdělávání – akce a výsledky
[Activity of the IVIG Commission of the Associaton of academic libraries in the Czech Republic in information learning – actions and results]
Michaela Dombrovská, Ludmila Tichá, Hana Landová

Příspěvek pronesla PhDr. Hana Landová (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze). Seznámila posluchače s prací Odborné komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost (IVIG) při AKVŠ. Komise vytvořila definici informační gramotnosti , která informační gramotnost vidí jako celek tvořený funkční a počítačovou gramotností. Komise vytvořila i standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. K tématu informačního vzdělávání a informační gramotnosti komise uspořádala již čtyři ročníky odborného semináře IVIG.

Pondělní odborný program konfence byl doplněn společenskými aktivitami – účastníci konference byli přijati náměstkem primátora města Bratislavy v Primaciálním paláci, s průvodkyní si prohlédli centrum Bratislavy a večer se v Univerzitní knihovně zúčastnili výstavy a rautu.

Druhý den konference, úterý 11. října 2006, byl zahájen prezentacemi vystavovatelů. Došlo také k drobné změně v programu, přednáška prof. Diane Sonnenwaldové byla pronesena až odpoledne.

Téma: informační systémy a knihovny

Přehodnocení role hodnocení informační technologie
[Re-thinking the role of information technology evaluation]
Diane H. Sonnenwald

Příspěvek prof. Sonnenwaldové se podrobněji věnoval konkrétnímu příkladu kolaboratoře – projektu nanoManipulator Collaboratory. Tato kolaboratoř umožňuje vědcům přímý kontakt s fyzikálními vzorky v rozsahu od úrovně DNA po buňku. Mezi úspěchy nanoManipulátorové kolaboratoře patří: plánování přes internet, bezdrátové telefony a sluchátka, uživatelské rozhraní, inspirace pro nové vědní obory (medicínský výzkum). Jako neúspěchy se naopak jeví tyto skutečnosti: vědci chtějí systém, umějí ho použít, ale nakonec ho příliš nevyužívají; systém je nevhodný pro komerční využití; byl vytvořen vynikající „front end“ pro nesprávné vědecké nástroje. Tento příspěvek není zahrnut ve sborníku.

Strategie zpřístupňování a uchovávání kulturního, vědeckého a intelektuálního obsahu v SR a koordinace digitalizace
[Strategy for digital access to and preservation of cultural, scientific and intellectual content in the Slovak Republic and coordination of digitisation]
Martin Katuščák

Příspěvek Mgr. Martina Katuščáka (Slovenská národní knihovna) shrnul iniciativy přípravy všeobecné národní strategie pro digitalizaci, které probíhají ve Slovenské národní knihovně v souladu se Strategickým rámcem pro implementaci ICT v oblasti kultury, vytvořeným Ministerstvem kultury SR.

Paměťové instituce v Chorvatsku: digitální služby a jejich uživatelé: zpráva o aktuálním stavu
[Memory institutions in Croatia: digital services and their users: state of the art report]
Sanjica Faletar Tanackovic, Maja Krtalic

Příspěvek pronesla Maja Krtalicová (Information Science Department, Faculty of Philosophy, Osijek University). Popsala v něm současný stav paměťových institucí v Chorvatsku (knihoven, muzeí a archivů) v období digitalizace jejich materiálů a poskytování digitálních služeb a přijímání těchto skutečností uživateli.

Téma: Informační systémy, uživatelé a knihovny

Vzorce využívání katalogů řeckých akademických knihoven: případová studie Technologického institutu Thessaloniki
[Usage patterns in Greek academic libraries’ catalogues: the case of the Technological Institution of Thessaloniki]
Aphrodite Malliari, Mersini Moreleli-Cacouris

Příspěvek, prezentovaný Aphrodite Malliariovou, PhD. (Library and Dep. of Library Science&Information Systems, T.E.I. of Thessaloniki), informoval o současném výzkumu, který je zaměřen na vyhledávání uskutečněná uživateli knihovny TEI Thessaloniki v jejím online katalogu. Na základě dat mohou být zjištěny prvky chování uživatelů a schopnosti systému. Cílem výzkumu je porozumět potřebám uživatelů a vzorcům jejich vyhledávání a omezením systému a následně zlepšit poskytované služby. Zajímavé je zjištění, že pouze 0,5 % uživatelů použilo při vyhledávání v OPACu knihovny ISBN a dokonce jen 0,07 % ISSN. Z toho vyplývá, že funkce katalogu jsou málo využívány a je potřeba vytvořit nová bibliografická pravidla.

Akademická knihovna a proces studia: jsme na správné cestě?
[Academic library and study process: are we on the right way?]
Jurgita Rudžioniene, Irena Kriviene

Obě autorky příspěvku byly na konferenci přítomny, přednášela Jurgita Rudžioniene (Institute of Library and Information Science, Faculty of Communication, Vilnius University). Vysokoškolské knihovny autorky chápou jako nedílnou součást studijního procesu. Tyto knihovny musí koncipovat spolupráci v kontextu poslání své instituce, zapojit se do procesu vyučování a zaměřit se na jednotlivé cílové skupiny (studenty, učitele, knihovníky, administrativní pracovníky). Cílem příspěvku je diskuse o modelu integrace akademických knihoven do studijního procesu v Litvě.

Jazyk primárních zdrojů: výzva digitálních archivů
[The language of primary sources: the challenge of digital archives]
Andrea Johnson

Ve svém příspěvku uvádí Andrea Johnsonová (Computer Science Dept., University Colledge Cork), že její současná analýza prokázala zásadní rozdíly mezi tvůrci digitálních archivů a jejich uživateli. Tyto rozdíly jsou úzce spojeny s oborovou terminologií. Probíhající výzkum zkoumá využití primárních zdrojů a vliv řeči (promluv) všech zúčastněných.

Jedna velikost pro všechny v archeologické informační práci?
[One size fits all in the archaeological information work]
Isto Huvila

Isto Huvila (Information Studies, Åbo Akademi University) ve svém příspěvku zkoumá, jak převládající implicitní předpoklady o vzorcích využívání informací odpovídají obvyklým metodám práce s informacemi v měnícím se prostředí využívání informací. Práce je založena na kvalitativní studii práce a informačního chování 25 finských a švédských archeologů.

Téma: Informační systémy, aplikace

Vývojové změny rešeršních strategií. Body zvratu a omezení
[Developmental changes in search strategies. Turning points and constraints]
Richard Papík

PhDr. Richard Papík, PhD. (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze) shrnul vývoj a generační změny informačních systémů (zejména rešeršních) i jejich uživatelů. Dále porovnal rozdíly mezi přímou interakcí koncového uživatele se systémem a strategií využití zprostředkovatele a rozlišil intuitivní a analytické způsoby vyhledávání.

Nadstavbová řešení pro správu a zpřístupňování elektronických informačních zdrojů
[Extension tools for management and accesss to electronic information resources]
Ladislav Svršek

Ve svém příspěvku se Ladislav Svršek (Albertina icome Bratislava) zaměřil na nástroje, umožňující rozšířenou správu a přístup k elektronickým zdrojům. Jedná se zejména o linkovací nástroje, centralizované vyhledávání, systémy osobních bibliografických databází a správu vzdáleného přístupu. Využití a kombinace těchto nadstavbových řešení zvyšuje využívanost elektronických zdrojů a pomáhá zefektivnit vynakládání prostředků na jejich nákup.

Využívání informací v centrální bance
[Information use in the central bank]
Zita Mušutová, Eva Mihalíková

Příspěvek pronesla PhDr. Zita Mušutová (Národná banka Slovenska). Autorky charakterizují centrální banku jako instituci, kde je většina pracovních aktivit  založena na využití a zpracování specializovaných informací, vytváření nových znalostí, hodnocení a analýzách a poskytování kreativních kognitivních výkonů. V instituci s takto vysoce teoretickou a intelektuální prací je nezbytné zajistit prvotřídní a systematické poskytování informací zaměstnancům prostřednictvím knihovny a jejích informačních databází a služeb.

Data mining v knihovní a informační vědě
[Data mining in library and information science]
Beáta Sedláčková

Beáta Sedláčková, Ph.D. (Ústav informatiky, FPF Slezské univerzity v Opavě), ve svém vystoupení nejdříve uvedla některé definice data miningu a dále se věnovala některým mýtům a nesprávným představám o této metodě, které vedou její uživatele k nesprávným závěrům a rizikům. Závěr příspěvku byl věnován možnostem aplikace této metody v oblasti knihovní a informační vědy. Autorka používá pojem bibliomining, který lze chápat jako kombinaci bibliometrie a data miningových technik pro výzkum a porozumění optimálního fungování knihoven a jejich služeb.

Rozpoznávání a řešení drobných problémů uživatele při práci s aplikacemi v internetu
[Recognition and fixing of minor user problems in working with internet applications]
Otakar Pinkas

Příspěvek PhDr. Otokara Pinkase (Fakulta informatiky a statistiky VŠE) byl zaměřen na identifikaci a řešení drobných problémů uživatele aplikací, založených na SMTP či HTTP. Uživatel těchto služeb má k dispozici nástroje, tzv. utility TCP/IP, které jsou součástí operačního systému a využívají jako rozhraní příkazový řádek. Příspěvek byl doprovázen řadou praktických ukázek práce s těmito nástroji.

Doktorandský seminář

V rámci doktorandského semináře představili čeští a slovenští doktorandi projekty svých dizertačních prací.

Kognitivní základy informační vědy
[Cognitive foundations of information science]
Mirka Grešková

Mgr. Mirka Grešková (Katedra knižničnej a informačnej vedy FF Univerzity Komenského) se ve své práci zabývá vzestupem a zdrojovými koncepcemi kognitivního paradigmatu v informační vědě.

Mapy znalostí a CBK služby ve firmě Ernst&Young
[Knowledge Maps and CBK Services in Ernst and Young]
Břetislav Šimral

Mgr. Břetislav Šimral (Ernst&Young Tax& Transactions) představil stručně společnost Ernst&Young a její Center for Bussines Knowledge. Ve své práci se věnuje využití knowledge managementu a zejména tzv. knowledge maps v této společnosti.

Knihovna: katalyzátor využívání informačních zdrojů
[Library: The catalyst of information resources use]
Hana Landová

PhDr. Hana Landová (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze) se ve svém příspěvku věnuje roli vysokoškolských knihoven ve vzdělávacím procesu, kritériím kvality informačního vzdělávání a informační gramotnosti.

Optimalizace webových stránek pro vyhledávací stroje jako součást informační architektury webových stránek
[Search engine optimization as part of web site information architecture]
Peter Búci

Mgr. Peter Búci (Katedra knižničnej a informačnej vedy FF Univerzity Komenského) se zaměřuje na problematiku optimalizace webových stránek pro vyhledávače (SEO). Ve svém příspěvku popisuje historii, současný stav i současný stav SEO v podmínkách knihoven.

Svobodný přístup k informacím versus autorské právo
[Free access to information versus copyright]
Věra Jurmanová Volemanová

Mgr. Věra Jurmanová Volemanová (Kabinet knihovnictví, Ústřední knihovna FF MU v Brně) zkoumá vztah svobodného přístupu k informacím a autorského práva. Jak právo na vzdělání a informace, tak právo autorské jsou zakotveny v národních a mezinárodních legislativních dokumentech, jejich vztah však není vyvážený. Řešením by mohla být myšlenka Creative Commons.

Výzkum nejnovějších dějin veřejných knihoven na Slovensku v letech 1951-2000
[Investigation of the most recent history of public libraries in Slovakia in the years 1951-2000]
Milan Gonda

PhDr. Milan Gonda (Oravská knižnica Antona Habovštiaka v Dolnom Kubíne) se ve své práci zaměřuje na souhrnné zhodnocení novodobé historie slovenských veřejných knihoven v 2. pol. 20. stol. Tato problematika byla zatím zpracována pouze částečně a její studium může přinést podnětné pohledy na výsledky jednotlivých knihovnických činností za poslední půlstoletí i poznatky o celkovém vývoji knihoven.

Informační a znalostní management
[Information management and knowledge management]
Kvetoslava Rešetová

PhDr. Kvetoslava Rešetová (Materiálovotechnologická fakulta STU, Trnava) se zajímá o propojení mezi informacemi a znalostním managementem. Účelnost a užitečnost procesu projektování a potenciál managementu znalostí ve vzdělávacím procesu stanovuje aktivity součástí (kateder) na vysokých školách v oblasti informačního managementu.

Možnosti využití managementu znalostí v kontextu knihovní a informační vědy
[Potential of knowledge management use in the context of library and information science]
Marcela Katuščáková

Mgr. Marcela Katuščáková (Katedra knižničných a informačných vied a didaktiky informatiky FPV, Žilinská univerzita) se ve svém příspěvku zaměřuje na rozlišení pojmů údaje, informace a znalosti, definování pojmu „knowledge“a nejednotnostem jeho překladu, typologii znalostí v kontexu znalostního managementu a aplikacím KM v knihovní a informační vědě.

Problémy čtenářské a informační gramotnosti dětí: východiska, problémy a hypotézy výzkumu
[Problems of children’s reading and information literacy: background, problems, and hypotheses of the research]
Elena Sakálová, Ľudmila Hrdináková

Tento příspěvek nebyl na konferenci přednesen, ale je obsažen ve sborníku konference. Zaměřuje se na problematiku čtení a čtenářské gramotnosti v informační společnosti, vztah informační a čtenářské gramotnosti a možnosti jejich podpory. Další část příspěvku se věnuje popisu výzkumu čtenářské a informační gramotnosti u 9-10letých dětí.

Závěr konference a panelová diskuze

Záverečnou sekci moderovala Doc. PhDr. Jela Steinerová, PhD. (KKIV FF, Univerzita Komenského, Bratislava) a diskuze se zúčastnili prof. Diane Sonnenwaldová (Swedish School of Library and Information Science, Göteborg University & University College Borås, Švédsko), prof. Tom D. Wilson (Leed University Business School, Velká Británie) a Ian M. Johnson (Aberdeen Bussines School, The Robert Gorden University, Velká Británie). Všichni zúčastnění se snažili najít odpovědi na nelehké otázky, položené doc. Steinerovou: Co je potřebné pro účelnou mezinárodní spolupráci v knihovní a informační vědě mezi zeměmi a národy?; Jaká je Vaše vize informační společnosti? Je možné ji definovat?; Jaká je Vaše vize úlohy informačních profesionálů v informační společnosti?

Po skončení odborného programu konference mohli účastníci navštívit ještě kulturní akci – představení Slovenského národního divadla - a ve čtvrtek 12. 10. se mohli zúčastnit exkurze do Městské knihovny v Piešťanech.