Seminář IVIG měl letos téma „Nové technologie v informačním vzdělávání?“.  Otazník tam pořadatelé nechali záměrně  - název semináře je možné považovat buď za otázku, evokující několik různých odpovědí, anebo za téma do diskuze.

Na úvod semináře si vzala slovo předsedkyně komise IVIG Ludmila Tichá. Přivítala účastníky a přiblížila program celého dne. Zdůraznila, že seminář má tentokrát za cíl odpovědět na otázky z různých oblastí spojených s novými technologiemi. Ty se objevují například v oblasti virtuálních světů, kolaborativního prostředí nebo i v rámci evaluace výuky. Zamyslela se nad tím, že pronikání nových technologií do informačního vzdělávání nás sice na jednu stranu nutí se více učit a poznávat, na stranu druhou nás ovšem tyto technologie od sebe vzdalují. Při výuce nebo spolupráci už není potřeba se vidět – a tato „fyzická“ propast se stále zvětšuje.

Po Ludmile Tiché se účastníkům představil Jakub Štogr z Univerzity Karlovy v Praze. Jeho příspěvek měl název „Od „učení se“ k „učení“ anebo Vliv informačních a komunikačních technologií (ICT) na proces vzdělávání (se)“. Úplně na začátku se J. Štogr vrátil k tématu celého semináře a podotkl, že si není jistý otazníkem na konci – a položil otázku, zda by tam místo otazníku nepatřil spíše vykřičník!? Hned poté se začal zabývat možnostmi prezentování – víte, že dnes všeobecně užívaný Power Point byl původně určen pro technické obory a pro humanitní obory není příliš vhodný? Alternativu najdeme například v programu Prezi, který umožňuje připravit prezentaci úplně jiným způsobem, než na který jsme zvyklí. Další alternativou může být i vystoupení bez připravené prezentace. Čekali bychom to? A proč ne – J. Štogr nás nechal chvíli přemýšlet nad otázkou, zda je důležitější forma prezentace než její obsah a zda přednášejícího často nehodnotíme jen na základě toho, jak je pěkná jeho prezentace. V další části příspěvku se přednášející zmínil o konkrétních nových technologiích, jakými jsou chytré telefony, e-tablety, virtuální světy a k čemu všemu se dají používat. Nicméně v informačním vzdělávání je důležité dostat se do kontaktu se svou cílovou skupinou a vědět jak. V šíření informací nemůže být každý z nás inovátorem. Používáme dostupné technologie a sledujeme určitý projekt (cíl). To je důležitá myšlenka – všichni se musíme neustále učit a soustředit se na cíle, ne až tak na procesy, které nás k nim dovedou. Měli bychom se snažit vyjít ven z imaginárního kruhu.  Je také důležité dostat se do kontaktu se svou cílovou skupinou a vědět jak. Nepoužíváme některou z nových technologií?  J. Štogr říká: „So what“! Nemusíme je používat. Stačí vědět, že existují a kde je v případě potřeby najdeme.

Další příspěvek byl velmi netrpělivě očekávaný – i na letošní ročník semináře IVIG byl pozván zahraniční host a tentokrát jím byla Sheila Weberová z  Univerzity v Sheffieldu (University of Sheffield). S. Weberová je v oblasti informačního vzdělávání známá tím, že píše velmi zajímavý blog (odkaz) a také patří k předním odborníkům na výuku v prostředí Second Life. Z toho vycházel i její příspěvek „Using Second Life as a learning environment“.  V úvodu svého příspěvku nám představila koncept výuky nazývaný „blended learning“. Jedná se o typ výuky, při které se kombinují metody standardní frontální (face-to-face) výuky s metodami e-learningu. Je to efektivní přístup ke vzdělávání. S. Weberová zmínila některé výhody tohoto typu výuky – blended learning by měla být smíšenou kombinací toho nejlepšího z obou uvedených typů výuky. Zamyslela se také nad dalšími příležitostmi nebo problémy, které se mohou při této metodě výuky vyskytnout – ať už jsou to problémy technologické, sociální, pedagogické či jiné. Dále se její příspěvek věnoval už přímo prostředí Second Life. Nejprve nám byly představeny základní charakteristiky tohoto prostředí s tím, že na Second Life je nutné pohlížet jako je jednu z možných technologií, která může být využita při vzdělávání a při organizaci kurzů informační gramotnosti. Přednášející mimo jiné poukázala na rozdíl mezi prostředím typu „entertainment“, které využívá k učení výukové hry a jejich přístupy. Second Life jako multiuživatelské virtuální prostředí oproti tomu hra není – nejsou tam dané žádné cíle, kterých je nutno dosáhnout a ani se tam neodvíjí žádná dějová linie. Second Life má ale podle S. Weberové mnoho jiných výhod – například fakt, že výuka probíhá v prostředí známém z reálného světa, ale je obohacena dalšími prvky v reálném světě neuskutečnitelnými.

Dalším příspěvkem byla prezentace Zdeňky Civínové z ČVUT z názvem „Výsledky průzkumu využívání nových informačních technologií v informačním vzdělávání“. Průzkum byl realizován pomocí dotazníku, který vyplnilo 15 vysokých škol a univerzit. Je zajímavé, že ze všech těchto institucí je ve využívání informačních technologií a podpory mobilních zařízení nejdále Masarykova univerzita z Brna.

Se svou prezentací měla přijet i Olga Biernátová ze Zlína, ale bohužel se z důvodu nemoci omluvila. Blok přednášek tedy ukončila Michaela Dombrovská z Univerzity Karlovy v Praze. Její prezentace měla název „Národní strategie finančního vzdělávání“. M. Dombrovská v ní popsala, co všechno předcházelo vzniku tohoto dokumentu, jaké byly problémy, co se podařilo a nakonec měla dobrou zprávu – strategie byla v květnu tohoto roku schválena vládou. Jedná se o dvacetistránkový dokument a díky tomu příkladu se můžeme inspirovat při předkládání dalších koncepcí či strategií. Důležité je opravdu chtít a vědět, na kterých místech co prosazovat.

Odpolední blok začal diskuzí na téma „Nové technologie v informačním vzdělávání“. Moderovala ji M. Dombrovská a zapojili se to ní i účastníci semináře. Diskutovalo se o využití informačních technologií ve výuce, konkrétně o využití fenoménu Facebooku jako nástroje pro výuku. Zaznívaly hlasy podporující tento návrh i hlasy, které se s tím návrhem evidentně neztotožnily. Byla také položena otázka, jakým způsobem zajistit při výzkumech a průzkumech návratnost dotazníků – zda například nalákat respondenty na odměnu za vyplnění dotazníku. Zazněl názor, že nejlepší je oslovit přímo vybranou cílovou skupinu a využít některého z nástrojů pro tvorbu on-line dotazníků.

Po diskuzi se účastníci rozdělili do několika skupin a začalo pracovní odpoledne. Jako moderátoři těchto skupinek byli pozváni odborníci na konkrétní témata. Např. e-learningu se věnoval Jan Zikuška z Masarykovy univerzity, výzkumům Ladislava Suchá z téže instituce. V menších skupinkách se diskutovalo, ukazovalo a účastníci se mohli zeptat na konkrétní věci, které je k danému tématu zajímaly.

Seminář proběhl ve velmi podnětné atmosféře a nezbývá než doufat, že v podobném duchu se ponesou i další ročníky.