nejpozdější
Zní to neuvěřitelně, ale je to fakt: letos před 40 lety, v čase už znovu nastolené komunistické totality, nazvané eufemicky „normalizace“, po vykořenění prakticky všech prvků obrodného procesu Pražského jara 1968, došlo v Praze k založení systému, který jako by popíral ducha té doby. V rámci Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (dále jen UVTEI), jakéhosi národního vědeckoinformačního centra, jaká pracují dodnes v řadě států světa, vznikl nový organizační útvar, nazvaný Ústřední technická základna (dále jen ÚTZ).
Na základě schváleného projektu financovaného z programu „Státní informační politika“[1] měl zavést centrální automatizované informační služby do všech československých průmyslových odvětví a také do výzkumu a vývoje v technice, v přírodních vědách, zemědělství a v neposlední řadě ve zdravotnictví. A tyto služby byly založeny především na dovozu informačních databází, zachycujících celosvětovou odbornou literární produkci a byly produkovány zejména v USA a ve Velké Británii (např. CHEMBASE, INSPEC, COMPENDEX, WPI Derwent, EMBASE atd.). Doplňkově se zde začaly zpracovávat databáze domácí provenience z těch odvětví, která zahraniční zdroje nedovážela, a také např. souborný katalog periodik dovážených ze Západu, ústřední evidence vědeckovýzkumných zpráv, cestovních zpráv apod.
VíceK následujícím poznámkám mě inspiroval článek mého německého kolegy původem z NDR Manfreda Bonitze [1], který jsem náhodou nepřehlédl v přehledu obsahů čísel u nás dnes už zapomenutého časopisu Naučno-techničeskaja informacija, vydávaného ruským národním vědecko-informačním centrem VINITI.
VícePodobně jako pro odborníky a zejména pro pracovníky ve vědě a výzkumu všech oborů platí anglické přísloví „publish or perish“ (publikuj, nebo zanikneš), stále více a naléhavěji se do úvah o budoucnosti knihovnictví jako profese ve světě digitaliza
Více