Městská knihovna v Praze pořádala ve dnech 14.-16. června 2010 konferenci Digitalizace aneb Konec oslích uší. Konference byla závěrem projektu HISPRA, který probíhal v letech 2007-2010 a byl podpořen Norskými fondy. Cílem projektu byla záchrana a zpřístupnění pragensijních a jiných vzácných fondů  Městské knihovny v Praze. Na konferenci byly představeny výsledky různých projektů probíhajících v institucích nejen v České republice, ale i na Slovensku, ve Slovinsku a v Norsku.

Zahájení konference, pondělí 14. 6. 2010

Zahájení konference, konferenční sál

Návštěvníky přivítal v pondělí odpoledne ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Ve svém projevu pohovořil o končícím projektu MKP a budoucnosti digitalizace ve veřejných knihovnách. Věnoval se tématu elektronických knih a jejich přínosu i nedostatkům. Dnešním úkolem veřejných knihoven je poskytovat takové služby, které reflektují nové trendy, tedy prolínání informací na fyzických nosičích a v digitální podobě.

Ředitel AHMP Václav Ledvinka představil digitalizační projekty Archivu hlavního města Prahy, spolupořádatele konference. Jens Eikaas, velvyslanec Norského království v České republice, promluvil o důležitosti zachování kulturního dědictví každého národa a o digitalizaci v Norsku.

Adolf Knoll z Národní knihovny ČR seznámil účastníky konference s vývojem digitalizace v českých knihovnách. Ta probíhá v Národní knihovně již od roku 1995, kdy se začalo s digitalizací rukopisů a starých tisků. Pohovořil o problematice obrazových formátů, formách uchovávání dokumentů, zpřístupňování dat a digitálních knihovnách. Digitalizace je prostředkem, jak zvýšit dostupnost informací. (prezentace)

Stig Bang představil digitalizační projekt Národní knihovny Norska. Knihovna od roku 2006 systematicky digitalizuje celý svůj fond. Cílem je především ochrana dokumentů a co největší možné zpřístupnění uživatelům. Mimo digitalizaci tradičních typů dokumentů knihovna digitálně zpracovává i svoji stávající multimediální kolekci. Do ní patří například rozhlasové a televizní záznamy, filmy a hudba. Knihovna navíc nabízí digitalizaci na zakázku. (prezentace)

Úterý 15. 6. 2010

Druhý den konference zahájil Tomáš Hanousek z Archivu hlavního města Prahy představením projektu Ad fontes. Cílem tohoto digitalizačního projektu je záchrana a uchování historicky nejvzácnějších a fyzicky nejohroženějších archiválií a jejich zpřístupnění. Největší podíl vybraných dokumentů tvoří sbírka matrik a Soupisy pražských domovských příslušníků. Více než polovina zdigitalizovaných materiálů bude zpřístupněno na internetu. Projekt probíhá od roku 2007 a bude ukončen v září 2010. (prezentace)

Projekt Ad fontes představil Tomáš Hanousek z Archivu hlavního města Prahy

Zástupce Vědecké knihovny v Olomouci Lubomír Novotný promluvil o projektu Digimon. Projekt se zabývá digitalizací a mikrofilmováním moravských a v menší míře také slezkých periodik vydávaných od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Hlediskem pro výběr digtalizovaných dokumentů je nejen jejich fyzický stav, ale i historický význam. Periodika patří k nejvíce vyhledávaným a půjčovaným položkám fondů významných paměťových institucí. Badatelům umožňují vhled do dobových reálií a jsou tak důležitým historickým pramenem. Vzhledem k povinnému výtisku má VKOL ucelený a nejbohatší fond periodik regionálního významu. Projekt je realizován od roku 2008 a ukončen bude v dubnu 2011. (prezentace)

Jiří Polišenský a Ondřej Lehrl z Národní knihovny ČR představili projekt Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru. Mimo digitalizaci a reformátování je součástí tohoto projektu i fyzická ochrana poškozených svazků ochrannými obaly. Kritériem výběru dokumentů je především jejich fyzický stav, bez ohledu na obsahové zaměření. Jelikož na většinu dokumentů se již nevztahuje autorské právo, jsou digitalizované dokumenty volně přístupné veřejnosti. Autoři příspěvku uvedli, že postupy, které byly vyvíjeny při realizaci projektu, bude možné následně uplatnit při hromadné digitalizaci. Doba realizace projektu je od ledna 2007 do června 2010. (prezentace)

S projektem HISPRA seznámila účastníky konference Eva Měřínská z Městské knihovny v Praze. Projekt byl podpořen Finančními mechanismy EHP/Norska a účelovou dotací Hlavního města Prahy. Cílem projektu, který probíhal v letech 2007-2010, je záchrana a zpřístupnění unikátních fondů MKP, především dokumentů pragensijních, divadelních a filmových a hudebnin. Zdigitalizované dokumenty jsou přístupné přes software Kramerius. Dokumenty, které jsou stále pod autorskou ochranou, jsou přístupné pouze z knihovní sítě, dokumenty, ke kterým autorská práva již vypršela, jsou přístupné volně přes internet. Dále byly představeny nové digitalizační projekty Městské knihovny v Praze, dostupné přes internetovou doménu www.e-knihovna.cz. (prezentace)

Eva Měřínská z Městské knihovny v Praze představuje projekt HISPRA

Slovinský portál KAMRA přijela do Prahy prezentovat Breda Karunová. V úvodu příspěvku krátce seznámila publikum s knihovnickým prostředním na Slovinsku a se situací v oblasti digitalizace. Portál KAMRA vznikal v letech 2005-2008 pod vedením stejnojmenného konsorcia složeného z Asociace veřejných knihoven, 10 regionálních knihoven a Národní univerzitní knihovny. Jedná se o portál, který funguje jako informační systém koordinující přístup k digitalizovaným sbírkám kulturního dědictví. Je spravován a editován spolupracujícími institucemi, především veřejnými knihovnami a regionálními kulturními institucemi. Portál inspiroval digitalizační projekty mnoha knihoven. (prezentace)

S projektem Slovenská digitálna knižnica seznámila účastníky Katarína Krištofová ze Slovenské národné knižnice. Cílem projektu je vybudování nového digitalizačního pracoviště a samotná digitalizace a zpřístupnění materiálů písemného kulturního dědictví (knižní dokumenty, historické knižní dokumenty a fondy, vzácné rukopisy). Projekt, který probíhá od roku 2006 je rozdělen na několik etap. První etapa skončila v roce 2009. Zarhnovala vybudování detašovaného digitalizačního pracoviště rekonstrukcí budovy v areálu SNK ve Vrútkách a nákup technologií. V současnosti probíhá druhá etapa, jejíž součástí je dokončení stavebních prací a optické propojení detašovaného pracoviště s budovou SNK v Martině. Závěr třetí etapy je plánován na prosinec 2013, kdy bude pracoviště plně fungovat. Výsledky Slovenské digitálné knižnice budou zpřístupněny jako součást portálu Europeana, který vytvořila Evropská unie. (prezentace)

Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola pracovalo od listopadu 2008 do dubna 2010 ve spolupráci s Oddělením digitalizace Městské knihovny v Praze na projektu Pragensia pro 21. století. Výsledky tohoto projektu představili na konferenci František Tichý, ředitel školy, a jeho studenti. Cílem projektu byla podpora využívání digitální knihovny pragensíí pro potřeby studentů.  
Studenti pracovali ve skupinách, zpracovávali úkoly a poskytovali zpětnou vazbu. Absolvovali dvě odborné exkurze v Městské knihovně. Na závěr projektu knihovně doporučili zdokonalit uživatelské rozhraní programu Kramerius a rozšířit a prohloubit spolupráci se školami.

Studenti Přírodní školy seznamují účastníky s výsledky projektu "Pragensia pro 21. století"

S praktickým využití Manuscriptoria v životě (a především ve školství) seznámil Stanislav Psohlavec z Národní knihovny ČR. V úvodu bylo představeno Manuscritorium jako evropská digitální knihovna psaného kulturního dědictví, která byla vytvořena v rámci projektu Enrich pod záštitou programu eContetnPlus. Do projektu je zapojeno 22 zemí a cílem je být subagregátorem pro Europeanu a TEL v oblasti historických fondů. Tvůrce si představuje využití Manuscriptoria pro nové přístupy k výuce (např. metodické školení učitelů dějepisu) nebo jako zdroj pro přípravu pro vyučování (dobové dokumenty, ilustrace apod.). (prezentace)

Ivo Kareš z Jihočeské vědecké knihovny představil na konferenci elektronickou knihu Kohoutí kříž. Tato publikace je zpřístupňována na webu od roku 2001 a je věnována šumavské německé literatuře 12.-20. století. Reflektuje tak události a kulturní a společenský vývoj této oblasti na pomezí tří států. Práce na elektronické knize probíhají již od roku 1990, kdy byl sbírán materiál a probíhalo překládání. Každý autor je představen ukázkami díla, medailonem a obrazovou přílohou. Velká část digitalizovaných materiálů je získávána z externích zdrojů. Těmi jsou Digitální knihovna Jihočeské vědecké knihovny, Digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni a německé a rakouské digitální knihovny. V současnosti Kohoutí kříž obsahuje ukázky z děl 1084 autorů. Kritériem výběru je vazba na Šumavu a německý jazyk originálu. Další národnostní nebo politická kritéria nejsou zavedena. Díky tomu je možné setkat se s autory, kteří mají různý pohled na popisované události, například ve 20. století.  

Velký ohlas přinesl příspěvek Jana Hubičky z Muzea fotografie Šechtl a Voseček v Táboře, který se zabýval digitalizací historických fotografií. Historie fotografického studia sahá do roku 1865, kdy Ignác Šechtl založil fotografickou živnost na Kladně. V roce 1876 se přestěhoval do Tábora, kde začal spolupracovat s Janem Vosečkem. Firma se v rodině Šechtlových předávala z generace na generaci. V roce 1953 došlo ke znárodnění ateliéru a většina archivu byla zabavena. Skleněných negativů se zachovalo asi 10 000 kusů, což činí zhruba 1 % původního počtu. Část byla uložena na různých místech nebo zůstala v soukromém vlastnictví. Mimo již zmíněných skleněných negativů se zachovalo asi 8 000 políček kinofilmu z let 1924-1954, statisíce moderních filmů z let 1950-2000, množství barevných fotografií apod. Projekt digitalizace byl zahájen v roce 2004 s cílem vytvořit digitální kopie plně nahrazující originál pro reprodukční účely; projekt je řešen soukromě ve volném čase s malým rozpočtem. Autor příspěvku uvedl, že do současnosti bylo zpracováno 23 951 fotografií. Výstupem jsou webové stránky projektu, kde jsou všechny fotografie zpřístupněny v náhledové kvalitě. Jedná se pravděpodobně o největší fotobanku historické fotografie v Čechách. Fotografie jsou na stránkách tematicky rozčleněné (fotoreportáže, portréty apod.). Při znárodnění se ztratila dokumentace k negativům a fotografiím, proto je většina fotografií doplněna o informace přímo z negativů, obalů, dále o jednoduchý fyzický popis a klíčová slova. Některé informace pak doplňují sami uživatelé. (prezentace)

Digitalizaci Langweilova modelu Prahy popsala ve svém příspěvku Kateřina Bečková z Muzea hlavního města Prahy. Langweilův model Prahy je dílo pocházející z let 1826-1833, které má hodnotu nejen jako atraktivní exponát, ale rovněž jako zdroj informací o zástavbě historické Prahy z doby před asanací. První pokusy o uchování díla probíhaly již od 60. let, kdy byla prováděna fotodokumentace. V roce 2007 začal projekt 3D digitálního nasnímání a digitalizace ve spolupráci s firmou Visual Connection. Jednalo se o zcela průkopnickou činnost, kvůli které musel být zkonstruován speciální snímací robot. Bylo pořízeno více než tři sta tisíc záběrů rozloženého modelu. Práce skončily na jaře 2009, přesto je třeba ještě provádět ruční korektury nepřesností digitalizovaného modelu. Virtuální model lze prohlížet přes software Aplikace pro odborníky. Výstupem pro veřejnost jsou dvě aplikace vydané na DVD.

Tomáš Bartůšek z firmy Panoramata, s. r. o., připravil pro účastníky konference příspěvek  o portálu Praha stověžatá. Tento portál byl spuštěn 30. května 2008 a nabízí 100 virtuálních prohlídek z pražských věží. Virtuální prohlídka je speciálně nasnímaná fotografie, která umožňuje prohlídku prostoru v zorném úhlu 360x180°. Uživatel se může pohybovat po fotografii v různých směrech, což vytváří dojem reálné návštěvy. Nasnímány byly nejzajímavější věže v různých čtvrtích Prahy. K dispozici je jejich úplný seznam, případně si může uživatel vybrat podle katastrálního členění nebo kategorie věže (např. vodárenské věže, obranné, radniční). Portál obsahuje rovněž mapu Prahy, přes kterou je možno se k jednotlivým prohlídkám dostat.

Petr Žabička z Moravské zemské knihovny přednesl příspěvek Staré mapy online. Jedná se o projekt, jehož cílem je vývoj technologie umožňující zpřístupňovat georeferencované mapy a další dokumenty grafické povahy. Zároveň by měla být vypracována metodika online zpřístupňování digitalizovaných starých map, aby byly použitelné pro práci v systémech třetích stran. Vyvinuté nástroje budou provozovány jako volně dostupná služba nebo budou k dispozici jako open source software. Jedním z výstupů projektu, sloužících k propagaci jeho výsledků, jsou speciální webové stránky Old Maps Online. Informace v češtině jsou dostupně na portálu Staré mapy a  ve formě výročních zpráv projektu na stránkách Moravské zemské knihovny.

Archivní katalog AMP Praga Publica Historica představil Tomáš Dvořák z Archivu hlavního města Prahy. Jedná se o online katalog pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě na internetu, který funguje od počátku roku 2010. V letech 1998-2007 probíhala systematická digitalizace nejznámějších pražských archiválií (12 000 snímků). Na to navázal již zmíněný projekt Ad fontes coby komplexní digitální ochrana a záchrana historických dokumentů hl. města Prahy. Vzniklo 23 000 snímků, které byly zpřístupněny široké veřejnosti prostřednictvím internetu. Od roku 2009 probíhá vysokorychlostní digitalizace matrik, která prozatím čítá 37 000 snímků. Projekt Praga Publica Historica vznikl v roce 2007, jeho cílem je vyřešit zpřístupnění archiválií v digitální podobě. Řeší metodickou přípravu a technickou realizaci veřejně dostupného informačního systému. Výsledkem je Archivní katalog, systém na webových stránkách Archivu hlavního města Prahy, který je nadstavbou Archivního repozitáře, která umožňuje procházení, vyhledávání a zobrazování archiválií v digitální podobě. Záznamy jsou uspořádány podle evidence archivního materiálu, k dispozici je ale i plnotextové vyhledávání. (prezentace)

Na závěr druhého konferenčního dne proběhla panelová diskuse na téma Digitalizace v knihovnách: Kam směřuje? Účastníky diskuse byli: Lucie Vávrová (projekt Palmknihy), Patrick Zandl (šéfredaktor serveru LUPA.cz), Tomáš Řehák (ředitel Městské knihovny v Praze), Petr Žabička a Pavla Švástová (Moravská zemská knihovna), Pavel Kocourek (firma INCAD), Matouš Bičák (student Přírodní školy). Diskuse se mj. zabývala problematikou elektronických knih, jejich budoucnosti a zpřístupnění. Diskuse se dotkla tématu vztahu autor-vydavatel papírových knih-distributor elektronických knih, role knihoven v době e-booků a různorodých představ o budoucnosti e-čteček a jiných zařízení pro zobrazování elektronických textů.

Účastníci panelové diskuse

Exkurze, středa 16. 6. 2010

Poslední konferenční den byl věnován exkurzím účastníků na digitalizační pracoviště vybraných institucí. Jednalo se o Oddělení digitalizace Městské knihovny v Praze, kde byl převážně realizován projekt HISPRA, Archiv hlavního města Prahy, kde probíhá digitalizace v rámci projektu Ad fontes, Centrální depozitář NK ČR a Knihovnu Akademie věd ČR.

Exkurze na pracovišti Oddělení digitalizace Městské knihovny v Praze