elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Ve dnech 6. až 9. května 2010 probíhal v prostorách pražské FAMU první modul mezinárodní odborné konference TransISTor 2010, kterou organizovalo sdružení CIANT. Modul nesl název „Preservation techniques and methodologies for digital audiovisual works“, a tématem tedy byla především ochrana a dlouhodobé uchovávání audiovizuálních děl.
VíceKaždoročně připomíná Hradišťské sluníčko malým i velkým čtenářům, že nastávající prázdniny jsou tou nejvhodnější dobou ke čtení a hezkým chvilkám s knížkami.
VícePatří budoucnost knize, nebo digitálním nosičům informací? Jsou moderní knihovny primárně místem nezávazných setkávání, nebo půjčovnou knížek?
VíceMěstská knihovna v Praze pořádala ve dnech 14.-16. června 2010 konferenci Digitalizace aneb Konec oslích uší. Konference byla závěrem projektu HISPRA, který probíhal v letech 2007-2010 a byl podpořen Norskými fondy. Cílem projektu byla záchrana a zpřístupnění pragensijních a jiných vzácných fondů Městské knihovny v Praze. Na konferenci byly představeny výsledky různých projektů probíhajících v institucích nejen v České republice, ale i na Slovensku, ve Slovinsku a v Norsku.
VíceV průběhu uplynulých 13 let jsem každoročně navštěvovala semináře muzejních knihovníků, a proto jsem byla velmi potěšena, že jsem se mohla v letošním roce poprvé zúčastnit i setkání právnických knihoven.
VíceVíte, co si s největší pravděpodobností vybavil středověký intelektuál, pokud použil výrazu speculum – zrcadlo? Historik umění Nikolaj Savický soudí, že v takovém případě většinou neměl na mysli zrcadlící kus skla nebo kovu, ale knihu: příručku, kompendium nebo oborovou encyklopedii [1]. Tyto knihy většinou vyjmenovávaly idealizované ctnosti nebo byly kompendii znalostí. Nejčastěji nacházíme toto slovo v názvech právních kodexů, ale také v nadpisech politických traktátů, návodů k příkladnému chování a výjimku netvoří ani Baconův spis o astrologii. Název měl vyjadřovat úplnost díla, tedy skutečnost, že zrcadlí celou šíři probírané látky a zobrazuje ji ve všech proporcích a souvislostech. [2] Německý literární vědec Herbert Grabes píše ve své knize o používání slova „zrcadlo“ (speculum) v názvu knih o tom, že v poslední třetině 16. století začíná být tento výraz stále častěji nahrazován slovem „anatomie“. Pokládá to za příznak toho, že se změnil vztah k objektu zkoumání. Aby se autor dověděl, co je pravda, neváhá již objekt svého zkoumání „rozřezávat a rozkouskovávat“, jeho přístup je mnohem aktivnější než dříve, Grabes tento fakt uvádí také do souvislosti s dobovými pokusy vivisekce. [3]
Více