Média nesporně významným způsobem ovlivňují úroveň, rychlost rozsahu šíření společenského poznání. Zatím se nepodařilo tento vztah vyjádřit kvantitativně. Jednou z příčin je nesporně fakt, že vedle pravdivých informací obsahují média rovněž dezinformace a cyklus ověřování pravdivosti u různých druhů médií je rozdílný. Dalším důvodem může být skutečnost, že zatím neexistuje mechanismus umožňující o věrohodnosti poznání přesvědčit dostatečně velkou část populace.

Existují pokusy ohodnotit média alespoň kvalitativně formou komparativních odhadů významnosti přínosu médií. Já se o to ve svém článku pokouším, přičemž se opírám o článek K. E. Drexlera, který analyzuje média z hlediska toho, do jaké míry dokáží důsledně sledovat následující cyklus, jímž probíhá poznání:

- Vznik ideje, myšlenky, nápadu
- Etapa kritického hodnocení
- Vyvrácení nebo přijetí ideje, myšlenky, nápadu.

Každá teorie je vpodstatě pouhou hypotézou, která jakmile je překonána teorií novou - uvedený cyklus začíná znovu. Hodnotu médií lze posuzovat podle toho, jak tento cyklus - tj cestu k překonání nevyhovující teorie a přivedení funkční teorie k všeobecnému rozšíření -podporují.

K hodnocení médií byla stanovena následující kritéria.:

1. Rychlost cyklu: vznik ideje - kritické hodnocení - vyvrácení/přijetí ideje
2. Velikost skupiny, kterou zasáhne
3. Možnost ovlivnění média uživatelem
4. Interaktivita (jednostranná, oboustranná komunikace)
5. Možnost kopírovat, citovat sdělované informace
6. Možnost informace promyslet, zažít
7. Selektivnost informací
8. Úroveň propojení informací s ostaními médii

Tabulka vztahu mezi médii a stanovenými kritérii
Jednotlivým médiím bylo na základě expertního úsudku přiřazena hodnota: 0,00, 0,20, 0,40, 0,60, 0,80, 1,00.

Média	1	2	3	4	5	6	7	8	celkem
Tisk	0,20	0,80	0,40	0,40	1,00	1,00	0,20	0,40	4,40
TV, rozhlas	0,20	1,00	0,20	0,00	0,00	0,20	0,20	0,20	2,00
Skupinová komunikace	1,00	0,20	1,00	1,00	1,00	1,00	1,00	0,20	6,40
Počítačové (video)konference	0,80	0,40	0,80	0,80	0,60	0,60	0,80	0,20	5,00
Internet, hypertext	0,60	0,80	1,00	1,00	1,00	0,80	0,20	1,00	6,40

Výsledků bylo dosaženo prostým součtem hodnot v řádcích.

Z tabulky vyplývá, že ideálními médii pro šíření řádně ověřené teorie jsou se stejným počtem bodů:

- Internet s možností neomezeného propojení mezi soubory dokumentů a možností téměř okamžité odezvy autorovy, vyvoláním konference, diskuse apod.
- Skupinová komunikace s možností přímé interakce účastníků, možností vzájemného bezprostředního ovlivnění, přímé interakce, vysoké selektivity informací, které se dostávají do diskuse.

Hodnocení Internetu negativně ovlivňuje především nízká hodnota kritéria selektivitě, vypovídající o vysokém nepoměru mezi informacemi vyhledanýmí a informacemi obsahově relevantními. Tento nedostatek je možné odstranit pouze vytvořením inteligentních nástrojů pro porozumnění textu, umožňujících vyhledat soubor dokumentů relevantních dotazu a uspořádaný podle stupně podobnosti dotazu a vyhledaného textu. Uživatel by měl mít navíc možnost stanovit práh, od něhož lze již považovat dokumenty pro něho za nežádoucí.

Internetu jako mediu pro vznik, potvrzení a šíření ověřených teorií konkuruje vážně pouze skupina těsně spolupracujících lidí s možností se kriticky zabývat řešeným problémem, korigujících vzájemně své názory I zde se však může Internet stát výhledově nezastupitelným prostředkem při integrování rozptýlených výzkumných lokalit, umožňujících zmnohonásobit jejich tvůrčí efektivitu.

Náš průzkum naopak prokazuje, že nejméně vhodným médiem pro šíření pravdivé informace je TV. Tento výsledek potvrzuje řada výzkumů. Některé z nich hodnotí TV jako prostředek poskytování věrohodných informací nevybíravým způsoben (úryvek je srozumitelný i bez překladu): "Its nature - stream of epfemeral sounds and images pouring past on multiple channels …"

Ještě kritičtěji se ke způsobu, jakým prezentují divákům skutečnost televize, ale i některá komerční média, vyjadřuje McKenzie. Charakterizuje televizní médium jako cukrátko mysli a náhražku pravdy placebem. (viz Bořivoj Brdička).

Uvážíme.li, že 80% Američanů přiznává, že nejvýznačnějším médiem, z něhož získávají informace je TV, potom vyžaduje stav jejich poznání světa určitou revizi.

Memetika, extropie a transhumanius

Memetika je obor, který se snaží vztáhnout pojmy jako média, infomace, poznání do souvislosti s teorií evoluce. Tento přístup je výsledkem obnoveného zájmu zejména některých amerických vědců a filozofů o neodarwinismus.

Evoluční proces spočívá v náhodné variaci a následné selekci replikátorů. V klasické evoluční teorii hrají úlohu replikátorů geny. Ty se formují mutacemi a sexuálními rekombinacemi a selektují na základě úspěšnosti v reprodukčním procesu.

Memetika přichází s názorem, že v evoluci znalostí jsou replikátory ideje, ty se variují pomocí imaginace a selektují v reprodukčním procesu, kterým je úspěšná/neúspěšná adaptace v lidských mozcích.

R. Dawkins (viz článek o Digeratech) přirovnává mémy k virům, které se šíří za příhodné situace z mozku do mozku procesem imitace, kopírování a často ovládnou myšlení celých populací - viz fašismus, náboženský fundamentalismus apod.). Jedině kritické, vědecké myšlení je zárukou před tímto nebezpečím. Informace o tomto problému lze nalézt na řadě stránek:

http://www.cpm.mmu.ac.uk/jom-emit/1997/vol1/best_ml.htm
http://www.whatis.com/meme.htm
http://www.lookup.com/Homepages/86599/choice.html
http://www2.memes.com/meme/memex.htm

Je zřejmé, že v tomto procesu může pozitivní úlohu sehrát médium, v němž cyklus od vzniku ideje, přes proces ověřování její věrohodnosti až po její potvrzení či vyvrácení je co nejkratší a může přitom oslovit co největší počet lidí.

Další skutečností, která se zrodila v souvislosti se schopností nových médií ovlivňovat myšlení i chování lidí, je jisté očarování možnostmi moderních informačních technologií vedoucí často k odvážným hypotézám o výhledech člověka. Představa zrychlení procesu kritického myšlení a dešifrování dezinformací vede často až k přílišnému optimismu, co se týče budoucnosti lidstva. Mluví se dokonce o nové formě humanismu, transhumanismu (používá se rovněž mlhavého názvu posthumanismus), předvídá se virtuální nesmrtelnost apod. Co je příčinou takového opimismu? Právě růst kvantity informace, organizovanosti, velkoplošné působnosti médií.

Proti entropii, která je výsledkem druhého zákona termodynamiky, a která vypovídá o tendenci k energetickému vyhasnutí vesmíru, staví zastánci transhumanismu hypotézu extropie. Teorie extropie vyzdvihuje úlohu inteligentní činnosti člověka, jeho schopnost zvyšovat organizovanost vesmíru a tím působít pokles entropie. Nárůst informace (negentropie) umožní nalézt zdroje energie a oddálit tak zánik vesmíru. Zájemce o hlubší seznámení s problematikou odkazujeme na stránky

http://www.aleph.se/Trans/Intro
http://meme/Transhumanist_Principles.html
http://meme/extropie.html

Závěr

Člověk tak má, alespoň co se týče jeho vztahu k poznání uloženého na médiích, dle stoupenců transhumanismu na vybranou. Buď podporovat komerčně laděná média nasazující člověku brýle mámení a uspávající potřebu člověka přežít nebo posilovat úlohu médií jako nosiče pravdivého poznání skutečnosti.