elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
K dispozici je už nyní celá řada definic informační gramotnosti. Nejčastěji užívanou je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (v rámci Asociace amerických knihoven - ALA): K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit.
VícePavla Kánská absolvovala v roce 1980 obor knihovnictví a vědecké informace na FF UK, doktorát získala na FF UK v roce 1984. Na Masarykově univerzitě v Brně působí od roku 1995 jako vedoucí ústřední knihovny
VíceVeřejné knihovny vedle profesního vzdělávání svých pracovníků realizují i různé formy celoživotního vzdělávání pro veřejnost. Díky nashromážděnému knihovnímu fondu a moderním informačním a komunikačním technologiím mají k této činnosti vynikající předpoklady.
VíceNarozen v roce 1962 v Praze, dětství prožil v pražském Podskalí a na Vyšehradě. Vzdělání: Střední průmyslová škola sdělovací techniky v Panské ulici v Praze 1, obor radiokomunikační
VíceVe dnech 3. - 4. září 2002 proběhl v Brně již 4. ročník konference o roli univerzit v budoucí informační společnosti RUFIS (Role of Universities in the Future Information Society).
VíceV zářijovém pokračování tohoto sloupku jsem se snažila přiblížit některé konkrétní aktivity týkající se problematiky zvyšování informační gramotnosti, které vznikly jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci jednotlivých států.
VíceToto pokračování sloupku o informační gramotnosti jsem se rozhodla věnovat příkladům aktivit (zahraničních i domácích), které jsou nějakým způsobem spjaty s řešením právě této problematiky. Cílem je nastínit skutečnost, že otázka zvyšování informační gramotnosti je v mnoha zemích řešena nejen organizovaně (tedy v rámci určité profesní organizace - knihovnické či pedagogické), ale často dokonce i na vládní úrovni.
Více