Jako doprovodný program k 7. valné hromadě SKIP se 15. června 2010 v Národní technické knihovně v Praze konala odborná konference Knihovny a rock´n´roll (Knihovny - média – komunikace).

Téma a název konference vymyslela a konferenci moderovala Jaroslava Štěrbová. Neobvyklý název konference je na webu vysvětlen takto: „Knihovny jsou v lidské historii jedním z tradičních prvků civilizace, resp. vzdělání  a kultury. Jsou stabilní, setrvalé a velmi často jsou vnímány jako neměnné. S trochou nadsázky se dá říci: knihovna je historicky vzato něco jako skála (rock). Poslední léta přinesla knihovnám řadu výzev ke změně a rozvoji, jako jsou například globalizace, vývoj technologií, ekonomické krize, ale také významné změny v sociální komunikaci. Se stále rostoucím podílem zábavy v životě lidí velmi často roste i  tlak na obrácení jejich pozornosti žádoucím směrem. Pokud by se knihovny v této konkurenci o pozornost svých uživatelů systematicky neucházely, hrozilo by jim postupné vytěsňování na samotný okraj společenského zájmu. Knihovny se daly do pohybu a kromě podstatných změn ve vlastní organizaci svých činností a služeb také velmi často aktivně postupují i v oblasti PR a marketingu, resp. práce s médii a komunikace s veřejností; pokud se v této oblasti daří, knihovna se doslova valí vpřed (roll).  Konference Knihovny a rock´n´roll bude zaměřena na představení různých forem a prostředků orientovaných na prezentaci knihoven - jejich tradičních i nových služeb a funkcí. Jednotliví mluvčí uvedou konkrétní příklady efektivity vybraných postupů.“

Na konferenci bylo předneseno devět příspěvků (tři v bloku zahraničních hostů, šest v bloku „tuzemských expertů“).

Příspěvek Marketing s lidskou tváří - marketingová řešení šitá na míru si připravila Zuzana Helinsky (zh consulting, Lund, Švédsko), známá odbornice, která již několikrát v Česku vystupovala – naposledy vedla workshop před konferencí Inforum 2010. Z. Helinsky shrnula a systematizovala poznatky knihovnického marketingu a uvedla mnohé zajímavé zkušenosti. V dnešní době již neplatí „dobrá práce se chválí sama“, proto se knihovny musí zabývat marketingem vnitřním (vůči těm, kteří přidělují knihovnám finance) i vnějším (vůči zákazníkům). Čtyři kroky k marketingu: analýza, strategie / plánování, provádění, zpětná vazba. Poučka na závěr: „Nestačí snášet zlatá vejce, musíte o tom kdákat!“

Gerald Leitner, jednatel Svazu veřejných knihoven Rakouska a prezident EBLIDA, vystoupil s příspěvkem Svěží vítr z hor  i z nížin -  Rakousko čte – Sejdeme se v knihovně (prezentace). Po úvodním představení moderních knihoven Vídně, Salzburgu a Lince zmínil výsledky studie PISA 2006 měřící čtenářské kompetence, podle které 20 % rakouských mladistvých je v nulté a první úrovni, tzn. nejsou kvalifikováni pro mnohá povolání, nelze je oslovit písemnou informací. Nápravná opatření se soustředila na školy, knihovny se v diskusi o čtení sotva objevily, což signalizuje nedostatečné vnímání knihoven. G. Leitner představil  celorakouskou akci Österreich liest – Treffpunkt Bibliothek (Rakousko čte – Sejdeme se v knihovně), která se letos koná 18.–24. října – jde o celorakouský literární festival, prominentní osobnosti propagují čtení a knihovny, proběhne čtyři tisíce akcí, jichž se účastní půl miliónu návštěvníků. Záštitu poskytl rakouský prezident, zajištěna je široká podpora v médiích (upoutávky v prime time v televizi, inzertní kampaň v novinách) a propagační předměty v jednotném designu (plakáty, trička, tašky) atd. Jako identifikační postavy pro různé cílové skupiny byli získáni přední představitele kultury, sportu, politiky, církví, hospodářství. Za tuto akci obdržel Svaz rakouskou státní cenu za public relations 2008 a jako výsledek těchto akcí se veřejné knihovny dostaly do vládního programu.

Emília Antolíková, ředitelka Hornozemplínskej knižnice ve Vranove nad Topľou, ve svém příspěvku Malé, ale šikovné! - Úspěšné aktivity slovenských knihoven na podporu čtenářství (prezentace), představila akce uskutečňované ve své knihovně (setkání se spisovateli, prezentace knih regionálních autorů, dětský letní čtenářský tábor i další projekty) a celoslovenské projekty (Týden slovenských knihoven, Moja naj kniha, Čítame s Osmijankom, projekty na podporu čtení, průzkumy čtení, Čítajme si aj.).

Publicista Vlastimil Ježek se ve svém příspěvku Když už, tak už - spolupráce knihoven se silnými partnery (prezentace) zabýval možnostmi partnerství knihoven s jinými, zejména podnikatelskými subjekty (Národní knihovna a Budvar, Česká televize: Kniha mého srdce, SKIP a Skanska, Český rozhlas Leonardo, Biblio). Podrobněji se věnoval uzavřené spolupráci firmy Skanska s českými knihovnami zastoupenými SKIP (Skanska má jako společensky odpovědná firma se zájmem o kulturní dění a vzdělanost velký zájem na podpoře četby v ČR, knihovny nabízejí možnost jednodušší komunikace vzhledem k síťovému fungování, zastřešenému organizací SKIP).

Jaroslava Štěrbová z Městské knihovny v Praze za spoluautorství Romana Giebische z Národní knihovny) v příspěvku Jak se dělá kampaň - Ohlédnutí za přípravou a výsledky kampaní SKIP na podporu knihoven, čtení a čtenářů přehledně ukázala plakáty a další materiály použité při kampaních (Týden knihoven, Velké říjnové společné čtení, nábor do SKIP, Březen měsíc čtenářů, Moje kniha, Kniha mého srdce, plakáty na podporu četby, Den pro dětskou knihu, Noc s Andersenem, Kamarádka knihovna).

Eliška Sovová a Eva Güntherová, z Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Brno v příspěvku Guerilla sy čte - Využití kombinovaných metod PR, propagace a marketingu pro knihovny informovaly o výsledcích výzkumu stavu marketingu v knihovnách (proběhl v roce 2010, 54 respondentů) – jen 55 % respondentů chápe marketing jako prostředek pro uspokojování potřeb uživatelů. Poukázaly na přetrvávající klišé: „poslání knihoven je tradiční, lidé o nabízených službách vědí, uživatelů je dostatek“. Vysvětlily pojem guerilla marketingu  - vítězství prostřednictvím momentu překvapení a flexibility (nízkonákladový, vysoce efektivní, inovativní, originální, zacílený, překvapivý, nekonvenční, nezapomenutelný, vyvolává sekundární publicitu). Uvedly některé příklady z praxe: Čte_sy_rád, kelímky na kávu s pozvánkou na akci, freezing před Knihovnou J. Mahena, Guerrilla readers, zapojení knihoven do sociálních médií: Youtube, Facebook, integrovaný marketing.

Roman Šantora, odborník na marketing a komunikaci neziskových organizací, se spoluautorem Pavlem Černým, specialistou na sociologické služby pro nekomerční sektor (viz též www.vyzkumyknihoven.cz), ve svém příspěvku Slyšte, slyšte! - Co po nás chtějí naši čtenáři a jak jim nasloucháme poukázal na některá klišé o knihovnách, jež demonstroval ukázkou s Mr. Beanem i zmínkou o konceptu „Knihovny Na mýtince“ (kde by knihovníci nebyli rušeni přítomností čtenářů). Víme o spoustě věcí, které by čtenáři chtěli (nosit si kávu do knihovny), ale jen málokdy vyhovíme. Na konferencích jsou přednášeny kladné zkušenosti ze zahraničních knihoven, ale chybí následná realizace u nás (např. pohovky, polštáře aj.). Zdůraznil, že marketing je styl přemýšlení, který do našeho zorného úhlu dává čtenáře, měli bychom na něj myslet při všem rozhodování (akvizice, stavění knih na regálech aj). Uvedl příklady rozporných požadavků různých skupin čtenářů a jak je knihovna může řešit (např. chci poradit x chci si najít sám; vyřídit vše na netu x chodit do knihovny). V závěru představil akci „Léto čtení“ Denverské veřejné knihovny.

Miroslava Sabelová, ředitelka Knihovny města Ostravy, ve svém příspěvku Tak takhle ne, šéfe! (prezentace) - analogicky ke známému televiznímu pořadu Ano, šéfe, jenž se zabývá hodnocením restauračních zařízení - představila „pořad, který má hledat nešvary a nedostatky v knihovnách“ – sedmiminutový hraný film u přítomných vyvolal snad největší ohlas. Již vážně pak uvedla, co mohou knihovny udělat, aby se těm nešvarům vyhnuly: nebát se srovnání – benchmarking, výzkumy knihoven, mystery shopping, soutěže.

Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena Brno, v příspěvku Charta služeb – inovace na cestě ke klientské organizaci zdůraznila, že zvyšování kvality služeb znamená jednak orientaci na klienta, jednak spokojenost klientů („nestačí slepicím rozklepat pařáty na plocho a prodávat je jako kachny“). Projekt Charta služeb realizovaný v Knihovně J. Mahena navazuje na projekt Ministerstva vnitra ČR Charta pro občana. L. Nivnická uvedla, že začali s cílovou skupinou 10-15 let, a popsala průběh práce a přínosy („profesionálové si myslí, že nejlépe vědí, co veřejnost potřebuje, skutečnost bývá často jiná“). Zmínila se o připravovaném projektu Audit Rodina & Zaměstnání, jehož cílem je prostřednictvím spokojeného zaměstnance zvýšit kvalitu služeb. Uvedla, že dokument IFLA/UNESCO Guidelines for Development obsahuje řadu marketingových ponaučení.

Celkově lze konferenci hodnotit jako přínosnou a věřím, že mnozí účastníci se zamyslí, zda by i ve své knihovně konečně neměli s marketingem začít.

Fotografie z konference jsou dostupné na stránkách SKIPu.