elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Pokud bychom chtěli být skutečně důkladní, historie Infora je vlastně delší než dvacet ročníků: sahá totiž až do začátku dubna 1993, kdy se v pražském hotelu Krystal uskutečnila konference Informace ’93. Měla úplně jiný „profil“ než současné Inforum – byla totiž zaměřena výhradně na zdroje obchodních informací. Asi 160 účastníkům (pracovníkům managementu firem, knihovníkům a studentům) byly představeny u nás horké novinky v oblasti informačních technologií: CD-ROM a mechaniky (dnes stěží uvěříme, že byly jednorychlostní) na jejich spuštění a online přístup (opět pro ty, co nejsou pamětníky, zní jako z „informačního pravěku“ fakt, že se používalo vytáčené připojení přes telefonní linku s minimální rychlostí a obslužný terminálový program s příkazovou řádkou).
VíceV pondělí 26. května, tedy jako tradičně den před zahájením konference Inforum, se konaly dva zajímavé workshopy se zahraničními lektory: "Jak zviditelnit knihovnu a její služby" a "Vše, co jste se chtěli dozvědět o discovery systému, ale báli jste se zeptat!". První workshop se konal v Akademii věd České republiky, ten druhý v prostorách CERGE-EI.
Zatímco obsahu samotné konference se věnuje ve svém článku Martin Krčál, já bych zde rád alespoň v krátkosti přiblížil obsah pondělního workshopu. Lektorkami wokshopu byly Linda Vidlund a Cecilia Petersson ze švédské Uppsala University Library a ve svém příspěvku se věnovaly především marketingovému využití moderních technologií, jako jsou QR kódy či tzv. "rozšířená realita". Obě technologie jsou poměrně zajímavé a už dnes relativně snadno dostupné, a jejich využití by mohlo přilákat nové uživatele a více zapojit ty stávající.
VíceJubilejní dvacátý ročník konference Inforum se konal 27.-28. 5. 2014 již tradičně v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze. Oproti předchozím ročníkům došlo ke zkrácení o jeden den, což rozhodně celé akci prospělo.
VíceDne 29. května 2014 se uskutečnila exkurze pro členy pražské organizace SKIP v revitalizované pobočce MKP v Bohnicích. Knihovna sídlí v kulturním domě Krakov, ve kterém probíhala od podzimu 2013 do jara 2014 výměna nového pláště budovy.
VíceVe středu 25. června 2014 se pod záštitou pražské organizace SKIP uskutečnila exkurze do nově otevřené pobočky MKP v Holešovicích tzv. „Sedmičky“. Sedmička byla otevřena dne 16. června 2014 v upraveném prostoru v ulici Tusarova v blízkosti tramvajové zastávky a na první pohled působí velmi příjemným dojmem. Vznikla spojením pobočky na Ortenově náměstí a pobočky na Letné, které se obě nacházely v nevyhovujících prostorách. Knihovna má v této části Prahy dlouhou tradici - první veřejná čítárna byla otevřena již v roce 1903.
VíceV březnu letošního roku připravila naše knihovna pro své čtenáře v rámci Března, měsíce čtenářů, stejně jako minulý rok vědomostní kvíz.
Více„Popatřme např. na Maďary. Že jsou našimi pokrevními nepřáteli, nesmí nás mýlit; právě od nepřítele je nejlépe se učit.“ Takto vyjadřoval roku 1881 český postoj ke svému jihovýchodnímu sousedovi Josef Holeček. Během první světové války pak T. G. Masaryk a E. Beneš brojili proti slovenskému útlaku prováděnému „mongolskými“ Maďary“, a v meziválečném období se u nás někdy o Maďarech psalo jako o „asiatské sběři“, která prý „po staletí řádila k vyhubení slovanského živlu“, a Karel Kálal dokonce nesmlouvavě, přímočaře a bez servítků vyhlašoval: „Na takový hnusný národ nesmí slunce svítit, Maďaři zmizí z povrchu země dřív, než jak předpověděl Palacký.“ (A v téže době v Maďarsku funguje organizace nazvaná Liga národů utlačovaných Čechy).
Kálalova slova se nevyplnila, vzájemné antipatie od té doby do jisté míry vyvanuly, ale stejně je namístě se ptát: Mohou být pro nás dnes Maďaři i něčím více než národem, v němž podle převažujícího současného mediálního obrazu především silně vzrůstá antisemitismus a antiromské nálady, národem vedeným nacionalistickým premiérem?
VíceV dňoch 3.- 6. júna 2014 sa uskutočnil v Martine 48. ročník Slovesnej jari, ktorý bol venovaný 20. výročiu prijatia zákona o Martine ako Centre národnej kultúry Slovákov. Najstarší literárny festival na Slovensku otvorila vernisáž výstavy obrazov Vincenta Hložníka, významného maliara, grafika, ilustrátora a činiteľ kultúry, pri príležitosti jeho nedožitých 100. narodenín.
Slovenský literárny ústav v spolupráci s Vydavateľstvom Matice Slovenskej uviedol edičný projekt Modrá katedrála, v ktorom sa predstavila s prvotinou mladá poetka Oľga Gluštíková a jej hostia. Organizátori nezabudli ani na významné výročia ďalších spisovateľov. Pripomenuli si storočnicu narodenia turčianskej rodáčky Hany Zelinovej a slávneho českého spisovateľa Bohumila Hrabala.
Více