nejpozdější
Rybářská knihovna ve Vodňanech působí při Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém od jeho založení v roce 1921.
VíceAno, v Paříži nemají knižní veletrh (foire du livre), ale knižní salón (salon du livre). A letos již 34. ročník. Veletrh se konal jako obvykle na výstavišti Porte de Versailles. Denně otevřeno pro široké publikum, pouze pondělní dopoledne rezervováno odborné veřejnosti. Ta si mohla předem zajistit po internetu permanentku zdarma. Znamenalo to zaregistrovat se a oskenovat dokument, který potvrzuje, že dotyčná osoba je opravdu „odborným návštěvníkem“. Kromě toho si „neodborná“ veřejnost mohla s předstihem zařídit tzv.
VíceExkurze pražské organizace SKIPu do Parlamentní knihovny Parlamentu České republiky proběhla 17. února 2014. V knihovně nás vřele přivítal ředitel knihovny pan PhDr. Karel Sosna. Parlamentní knihovna je nejstarší součástí administrativy Parlamentu ČR (zal. 1858, před 155 lety) a odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny.
Poskytuje informační a knihovnické služby poslancům a senátorům, orgánům Poslanecké sněmovny a Senátu, zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a dalším institucím a uživatelům. Parlamentní knihovna je veřejnou knihovnou ve smyslu knihovního zákona a poskytuje veřejné knihovnické a informační služby. Externím uživatelům jsou služby poskytovány jen prezenčně a přístup do prostor knihovny je umožněn v souladu se směrnicemi pro zajišťování ochrany objektů Poslanecké sněmovny a Senátu.
VícePři jízdě vlakem z Prahy na Lipský knižní veletrh člověk chtě nechtě několik desítek minut projíždí úchvatnými partiemi mohutně se tyčících skal Českosaského Švýcarska. Letos na něj ovšem Švýcarsko, to skutečné, či alespoň jeho knižní vyslanci, čekalo přímo v srdci veletrhu. Bylo totiž hlavní hostující zemí. Působivé expozici dominovala švýcarská vlajka ve vizuálně nápaditém třídimenzionálním ztvárnění. Díky jejímu umístění na stropě ji bylo možné pozorovat z mnoha možných úhlů a celému prostoru dávala symetrii a řád.
VíceMálokteré téma je v posledních letech tak hojně diskutované jako téma bezpečnosti - až už v běžném životě či na internetu. Po celém světě probíhají diskuse o hledání hranice mezi bezpečností a soukromím - někteří internet vnímají jako místo naprosté svobody, do které by nikdo neměl zasahovat; jiné země se naopak vydaly cestou cenzury a blacklistů. A vedle kyberkriminality a potenciálních bezpečnostích rizik narážíme i na problémy opačné - tj. zbytečně drahá bezpečnostní opatření, jejichž přínos je někdy přinejmenším diskutabilní.
A právě některým takoým tematům se věnoval lednový seminář o internetové bezpečnosti v informačním centru Evropské komise. Švédská ambasáda v Praze sem v pátek 17. ledna sezvala pestrou škálu diskutujících, kteří nastínili zajímavé momenty, kterými se dnes vlády zemí i odborníci nejrůznějších zasvěcených organizací zaobírají. A to je více než dobře, protože – jak naznačil moderátor setkání Tomáš Rezek z Asociace pro mezinárodní otázky – kyberbezpečnost dnes není zcela virtuálním tématem. Má velmi reálné dopady, nezřídka hmotné. Pokud tedy v kapse nosíte veškeré své elektronické já – e-maily, fotografie, přístup k elektronickému bankovnictví atp. - stejně jako např. první tajemník velvyslanectví Niklas Bennwik, který účastníky na úvod srdečně uvítal - je toto pro vás otázka de facto zásadní.
VíceV roce 2013 uběhlo deset let od podpisu Berlínské deklarace. Desetiletému výročí byla logicky věnována v pořadí jedenáctá Berlin Open Access Conference (Berlin11), konaná ve dnech 19.-20. listopadu 2013 v Berlíně pod záštitou německé vědecké společnosti Max Planck Society, která v roce 2003 iniciovala vznik samotné deklarace. Oslava významného milníku pro hnutí otevřeného přístupu učinila z konference exkluzivní záležitost, od níž se dal očekávat nabitý program, významní přednášející, inspirující a slavnostní atmosféra.
VíceV posledních letech si bylo možné připomenout odkaz prof. Karla Kuchaře při několika příležitostech. Po oslavách 100.
Více