elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Vážení čtenáři,
VíceAkumulácia ľudského kapitálu, podpora výskumu a vývoja a stimulácia k inováciám nadobúda stále väčší význam pre zvyšovanie konkurencieschopnosti ekonomiky. Rozvoj znalostného manažmentu je jednou z podmienok ekonomickej prosperity krajiny. Univerzity sú bezpochyby prostredím, kde sa sústreďuje množstvo inovačných nápadov a podnetov na výskum. Tieto môžu byť však bezcenné, ak sa ich nepodarí podnikateľsky zhodnotiť a zaistiť im komerčný úspech na trhu.
VíceKnihovny půjčují tištěné knihy, neboli realizují výpůjčky. Když se jedná o e-knihy, analogicky se nabízí termín e-výpůjčky. To je ovšem jen jeden ze způsobů, jak může knihovna nabízet e-knihy svým čtenářům. V praxi se můžeme setkat hned s několika typy zpřístupňování:[1]
Více„Popatřme např. na Maďary. Že jsou našimi pokrevními nepřáteli, nesmí nás mýlit; právě od nepřítele je nejlépe se učit.“ Takto vyjadřoval roku 1881 český postoj ke svému jihovýchodnímu sousedovi Josef Holeček. Během první světové války pak T. G. Masaryk a E. Beneš brojili proti slovenskému útlaku prováděnému „mongolskými“ Maďary“, a v meziválečném období se u nás někdy o Maďarech psalo jako o „asiatské sběři“, která prý „po staletí řádila k vyhubení slovanského živlu“, a Karel Kálal dokonce nesmlouvavě, přímočaře a bez servítků vyhlašoval: „Na takový hnusný národ nesmí slunce svítit, Maďaři zmizí z povrchu země dřív, než jak předpověděl Palacký.“ (A v téže době v Maďarsku funguje organizace nazvaná Liga národů utlačovaných Čechy).
Kálalova slova se nevyplnila, vzájemné antipatie od té doby do jisté míry vyvanuly, ale stejně je namístě se ptát: Mohou být pro nás dnes Maďaři i něčím více než národem, v němž podle převažujícího současného mediálního obrazu především silně vzrůstá antisemitismus a antiromské nálady, národem vedeným nacionalistickým premiérem?
VíceŽijeme ve světě, který se díky informačním technologiím neustále zrychluje a proměňuje. Osobní počítače jako notebooky, smartphony či tablety, které Thomas Friedman s oblibou nazývá steroidy, dodávají informační společnosti nevídaně dynamický ráz. Informace se šíří takřka světelnou rychlostí a i díky stále rostoucím možnostem internetu mají lidé najednou potřebu zaznamenávat i ty nejbanálnější poznatky. S tím, jak se informační společnost rychle proměňuje, mění se i potřeby lidí, kteří v ní žijí. Každá služba, která chce v delším horizontu přežít a být úspěšná, musí na tyto potřeby pružně reagovat a přizpůsobit se.
VíceJiří Hůla, který letos 7. června oslavil 70. narozeniny, byl nominován na Cenu Ministerstva kultury (MK) za dlouhodobý přínos českému výtvarnému umění. Kromě vlastní výtvarné tvorby přes 30 let pořádá a instaluje výstavy, publikuje výtvarné články, věnuje se typografii, ediční činnosti a především archivářství. V roce 1983 otevřel se svým bratrem Zdenkem Hůlou (1948) v rodinném domě v Kostelci nad Černými lesy Galerii H, ve které se v letech 1983–1989 uskutečnilo několik desítek výstav, jejichž leitmotivem bylo srovnávání a setkávání. Desítky výstav později připravil jako nezávislý kurátor, coby publicista uveřejnil stovky článků,recenzí, rozhovorů.
VíceV dňoch 3.- 6. júna 2014 sa uskutočnil v Martine 48. ročník Slovesnej jari, ktorý bol venovaný 20. výročiu prijatia zákona o Martine ako Centre národnej kultúry Slovákov. Najstarší literárny festival na Slovensku otvorila vernisáž výstavy obrazov Vincenta Hložníka, významného maliara, grafika, ilustrátora a činiteľ kultúry, pri príležitosti jeho nedožitých 100. narodenín.
Slovenský literárny ústav v spolupráci s Vydavateľstvom Matice Slovenskej uviedol edičný projekt Modrá katedrála, v ktorom sa predstavila s prvotinou mladá poetka Oľga Gluštíková a jej hostia. Organizátori nezabudli ani na významné výročia ďalších spisovateľov. Pripomenuli si storočnicu narodenia turčianskej rodáčky Hany Zelinovej a slávneho českého spisovateľa Bohumila Hrabala.
VíceKniha Digitální demence od předního německého psychiatra Manfreda Spitzera se stala v zahraničí bestsellerem (dle přebalu českého vydání se jí v Německu a v anglosaském světě dosud vydalo přes 200 tisíc výtisků) a v Německu vzbudila poměrně bouřlivou diskusi. Jde o počin popularizační, v němž chce Spitzer především varovat širší veřejnost před negativními účinky intenzivního užívání ICT[1] na kognitivní vývoj dětí, a to prostřednictvím představení výzkumných studií a zpráv zejména z oblastí vývojové psychologie, kognitivní vědy a neurofyziologie.
Psát recenzi s několikaměsíčním odstupem od publikace knihy, která je svým tématem poměrně vděčným cílem komentářů a laických diskusí, má své výhody i nevýhody. Mezi nevýhody jistě patří, že po opadnutí první vlny zájmu je relevance recenze nižší, navíc mnoho z možného hodnocení knihy již bylo řečeno. Výhodou je ale nepochybně možnost ohlédnout se zpět a zjistit, jak byla kniha přijata, jak byla interpretována a zda již stihla zanechat ve společnosti nějakou viditelnou stopu.
Více