Intenzivní uživatelé elektronických informačních zdrojů nepatří mezi typické návštěvníky veřejných knihoven, aspoň prozatím. Běžný čtenář se spokojí se standardní nabídkou knihovnických služeb a informace v elektronické podobě využije nanejvýš tehdy, pokud hledá v počítačovém katalogu knihovny. Jeden z největších úkolů knihovny, která poskytuje informační zdroje v elektronické podobě, je tudíž přitáhnout k nim uživatele.

Zkušenosti českých veřejných knihoven s využíváním plnotextových časopiseckých databází EBSCO a ProQuest napovídají, že jde o úkol nesmírně obtížný. Český student, obchodník, vývojový pracovník firmy a často bohužel i český vědec nejsou zvyklí svou práci opírat o intenzívní studium zahraniční odborné literatury a ani skutečnost, že mají v současné době v knihovnách k dispozici nesmírně kvalitní elektronické informační zdroje prakticky zdarma, je k tomu dosud ve větší míře nepřiměla. Až nepochopitelně významnou roli hraje bohužel jazyková bariéra, která je ve své podstatě spíše bariérou lenosti, neboť za dvanáct let od změny režimu se už každý mohl bez potíží naučit libovolnému cizímu jazyku.

Nicméně knihovníkům nepřísluší své uživatele kritizovat, ale pomáhat jim. Platí to také v oblasti využívání elektronických informačních zdrojů. Každá uživatelská skupina potřebuje jiný přístup. Mladá generace nemá problém s používáním počítačů a techniky obecně, což vyvolává dojem, že nepotřebuje s elektronickými zdroji výraznější pomoc. Podle našich zkušeností si však ani mladí lidé, dobře ovládající počítač nejsou schopni poradit se záplavou informací na Internetu, neumí je vytřídit, hodnotit a reálně posoudit jejich kvalitu. Pracují s nahodile získanými a nesouvisejícími fragmenty, které pokládají za plně věrohodné.

Střední generace, která se s počítači nesetkala ve škole, propadá nejistotě, ve které se obrací k osvědčeným informačním zdrojům svých školních let. Informacím získaným z elektronických informačních zdrojů má tendenci nevěřit, neboť reprezentují prvek, který je ohrožuje. Něco, čemu nerozumí a neumí to ovládat. Snaží se tedy jejich existenci a význam popřít a zlehčovat. Zřejmě právě v tom koření potíže českých knihoven prosadit větší měrou využívání elektronických informačních zdrojů, neboť většina potenciálních uživatelů, lidí v ekonomicky nejaktivnějším věku, spadá bohužel do této kategorie. Kromě toho střední generace je mezi uživateli knihoven zastoupena nejméně, neboť (vedena zastaralými myšlenkovými koncepty) se domnívá, že knihovna rovná se zábava a na to oni přece "nemají čas." Knihovny by jim přitom paradoxně svými novými informačními službami dokázaly chybějící čas ušetřit.

Nejstarší generace, která již není ekonomicky aktivní, a nalézá tedy čas pro návrat do knihoven, většinou již odborné elektronické informační zdroje nevyužívá, nepatří-li náhodou přímo do sféry jejich zájmů. Většina nechává jejich existenci naprosto bez povšimnutí, najde-li se však jedinec, který je jimi zaujat, projeví obvykle až urputnou snahu je ovládnout a pochopit. Je schopen dosáhnout špičkové znalosti a intenzitou využívání těchto zdrojů pak směle konkuruje i vlastním vnukům.

Všechny tyto skupiny uživatelů musí knihovník odpovídajícím způsobem zvládnout zasvětit do efektivního využívání dostupných elektronických zdrojů. Dětem ukázat multimediální encyklopedie, mládež naučit těžit ze zdrojů Internetu, čtyřicátníkům předvést odborné databáze z jejich oboru, šedesátníkovi ukázat vyhledávání v elektronickém katalogu knihovny nebo dokonce základy e-mailu. A pochopitelně napřed tohle všechno zvládnout sám.

Své uživatele známe, přizpůsobujeme jim budování svých knihovních fondů, dispozice knihoven, otevírací dobu. Známe jejich potřeby a vycházíme jim vstříc. Někdy ale, a to se dá říci i o elektronických informačních zdrojích, jsme před nimi trochu napřed. Zatím ještě nevědí, co chtějí, ale my jim to už nabízíme. Vytrvejme, prosím. I díky naší práci to snad již brzo ocení.