nejpozdější
Jeff Wilensky ze společnosti ProQuest se ve své přednášce zamýšlel nad možnostmi agregace a její rolí pro výzkumníky. Agregací je myšleno spojení mnoha celků obsahu, které společně tvoří další a novou hodnotu - a právě knihovny mohou hrát klíčovou roli v podpoře výzkumu, zejména s ohledem na pomoc v oblasti agregování informací.
První iniciativa z hlediska agregace v elektronických databázích spočívala ve zpřístupňování abstraktů. Postupem času se přidaly plné texty, a došlo k rozšíření na další materiály jako disertace či sborníky. Akvizice ale stéle pokračuje – pozornost je nyní věnována i videozáznamům, zpravodajství, průmyslovým výzkumným zprávám, a přechází se až k webovým stránkám, blogům a dalším novým službám.
VíceDaniela Gondová z Akademické knihovny Univerzity Komenského v Bratislavě spolu s Danielou Džuganovou z Univerzitní knihovny Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích připravily příspěvek zaměřený na interpretaci výsledků průzkumů realizovaných v akademických knihovnách.
Přípěvek přednášející zahájila představením Slovenské asociace knihoven, a stručným shrnutím nové situace ve slovenském vysokém školství. SAS byla totiž iniciátorem a organizátorem zmíněných průzkumů, které proběhly v letech 2006 a 2010, a právě vysoké školství je oblastí, kde byly výzkumy realizovány.
VíceZuzana Helinsky, v Česku dobře známá konzultantka v oblasti knihovnictví, pojala své téma jako nabídku, námět, a možný pohled na věc. Hned na začátku odcitovala moderátora sekce Milana Špálu, že peníze a knihovny nejdou příliš dohromady. Přesto ale existují určité možnosti, které chce ve svém příspěvku nabídnout.
Citát P. Kotlera, že marketing je spíše filozofie než věda, je jen pohledem z jedné strany. Pohledem ze strany druhé je např. metoda ROI (Return on Investment). Cílem této metody je ukázat roli knihoven v našem světě. ROI studie zahrnuje "tvrdé hodnoty", které jsou snadno převoditelné do financí, a "měkké hodnoty", které vypovídají více o lidech, kteří knihovnické činností provádějí. K takovým hodnotám může patřit kvalita života, rozvoj vzdělání a řada jiných.
VícePříspěvek věnovaný ekonomickým aspektům zpřístupňování vědeckých informací si Jaroslav Šilhánek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze připravil ve spolupráci s Ludmilou Zetkovou z téže instituce. Hned v úvodu také upozornil, že v příspěvku bude racionálně chladný. Jestliže instituce předplácí například dva tisíce časopisů, je zřejmé, že ne všechny může reálně využít. Představil vztahy mezi vědeckými institucemi jako producenty a uživateli vědeckých informací, přičemž roli zprostředkovatelů obvykle hrají komerční vydavatelé či vědecké společnosti.
Pro ekonomickou soběstačnost daného časopisu musí platit jednoduchý vztah – předplatné daného titulů krát počet předplatitelů plus korekce na ztráty plus zisk. Použijeme-li odhadovanou částku 50 000 Kč na vědecký časopis. Na základě tohoto „průměrného“ předplatného by instituce měla získat sto časopisů za pět milionů Kč.
VíceMária Žitňanská si svůj příspěvek připravila ve spolupráci s Michalem Sliackým a Mariánom Vaněm z CVTI SR, a jako téma si zvolila představení projektu NISPEZ, který má rozpočet téměř 20 milionů eur. Projekt je řešen v CVTI SR a centrálně zabezpečuje nákup licencí pro přístup k e-zdrojům (celkem k patnácti), odborná setkání (pracovní a informační semináře a výroční odborná setkání), publicitu projektu (byl vytvořen speciální web projektu, a důležitou roli hrají také prezentace v médiích) a hodnocení řešení (zde jsou vyhodnocovány statistiky využívání jednotlivých e-zdrojů a jsou realizovány dotazníkové průzkumy).
Co se týká statistických ukazatelů, jsou zpracovány v tabulkovém i grafickém provedení. Ukazatele pomáhají sledovat tendence a změny v jednotlivých letech. Kupříkladu při srovnání roků 2009 a 2010 došlo k významnému (až stoprocentnímu) nárůstu využití zakoupených e-zdrojů.
Více