elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Karen Blakeman, zástupkyně RBA Information Services (Velká Británie), zahájila svou přednášku konstatováním, že sémantické prvky dnes tvoří běžnou součást vyhledávání. Mění nejen výsledky, ale i přístupy a strategie, které jsou úspěšné.
V současnosti všechy vyhledávače a mnoho dalších služeb využívá personalizace, lokalizace a sémantického vyhledávání. Společnosti přitom sledují, co je vyhledáváno a to ovlivňuje i jiné služby. Tak například při vyhledávání informacích o cestě na nějaké místo mohou ostatní navštěvované a propojené služby nabízet na několik následujících dní možnosti ubytování v okolí místa, které bylo zmíněno v prvotním hledání. Toto je dobře vidět na Googlu, který často experimentuje s přizpůsobováním výsledků vyhledávání uživatelům a jejich chování.
Více
Ronald Renner, zástupce společnosti Microsoft v Německu, se musel bohužel omluvit, protože z důvodu omezení leteckého prostoru (kvůli sopečnému popelu) se mu nepodařilo přicestovat z Londýna. Našel se ale dobrovolník, který jeho přednášku po oboustranném souhlasu převzal - tohoto úkolu se ujal Pavel Kocourek z firmy INCAD, který má zkušenosti s produktem blíže představovaným v prezentaci.
Přednášející zahájil přednášku představením aplikací založených na vyhledávání. Jejich klíčovou charakteristikou je, že proti tradičním metodám vyhledávání přinášejí zajímavou přidanou hodnotu. A právě do této kategorie patří také aplikace Fast Search pro Microsoft SharePoint.
Více
Kateřina Hronová z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy svou přednášku představila jako zamyšlení nad tím, k čemu může být vyhledávání v sociálních sítích dobré a jestli to není jen aktuální výstřelek. Faktem je, že na sociálních sítích je v dnešní době obrovské množství informací, které může být problém po delší době najít. Některé ze směrů, kterými je možné se zabývat, se pokusila blíže rozvinout.
Obsah přednášky byl uveden vymezením základních termínů. Kromě samotné sociální sítě zazněl popis i dalších prvků, jako např. sociální okruh, sociální graf, či sociální síťování. Zajímavá byla také analýza sociální sítě, což je vědní disciplína, která se snaží na základě analýzy charakteristik určité sítě popsat jedince či společenství, které se v této síti pohybuje. Přednášející také zmínila teorii tzv. "6 stupňů separace", která tvrdí, že mezi jakýmikoli dvěma lidmi na světě lze najít vazbu s max. 6 meziprvky.
Více
Zsuzsanna Müller z University of Debrecen se prezentovaným tématem zabývá v rámci své disertační práce. Jedná se o v současnosti velmi často řešenou otázku, nejen v akademickém prostředí. Teprve po zhodnocení věrohodnosti Wikipedie je vůbec možné uvažovat o tom, zda lze tento zdroj použít při tvorbě odborných prací.
Internet velmi usnadnil přístup k informacím a také počet zdrojů informací se značně zvýšil. Klíčové je alehodnocení, do jaké míry jsou tyto zdroje důvěryhodné, a proto v posledních letech vzniklo několik evaluačních kritérií pro zjišťování důvěryhodnosti elektronických zdrojů. První studie se zaměřovaly na výzkum kvality, nikoliv speciálně důvěryhodnosti, což je ale příliš obecné, aby vznikla kvalitní metodika. Proto je vhodnější zaměřit se na specifickou oblast. Přednášející si tedy vybrala Wikipedii.
Více
Eliška Veselá se hned po vlastním představení vrhla na vymezení a význam abstraktů, které byly základem analýzy, jež provedl tým studentů pod vedením Alenky Šauperl. V rámci tohoto výzkumu byla zjišťována situace ve dvou oborech, a to v materiálové vědě a knihovnické vědě. V první fázi došlo k výběru časopisů - a zde se záhy objevil problém v přístupu k oborům, resp. neexistence odborného časopisu v ČR, který by byl zaměřen na materiálovou vědu obecně.
Více
Jana Ilavská (Univerzita Komenského v Bratislave - Akademická knižnica a Filozofická fakulta - Katedra knižničnej a informačnej vedy) zahájila svou přednášku prohlášením, že se bude věnovat lehčímu tématu, a to statistikám. Málokoho samozřejmě baví stále shromažďovat a tvořit data do statistik, ale jedná se o silný a potřebný nástroj i pro působení knihoven.
Více
Ilona Trtíková a Věra Pilecká, obě zástupkyně Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického, představily svůj názor na synergický přístup k práci akademické kníhovny. Ilona Trtíková zdůraznila, že celá knihovna usiluje o synergii, kde působí nejen poslání knihovny, ale také uživatelé, činnosti knihovny, předpoklady její práce a rámec celé instituce. Knihovna chce svým přístupem podpořit klima celé univerzity, nejlépe i se zapojením odborné veřejnosti.
Více
Marcin Roszkowski z Národní knihovny v Polsku zahájil svou přednášku rychlým připomenutím toho, co to jsou předmětové brány, a jaké jsou jejich výhody i nevýhody. Poukázal na to, že mohou být zajímavým a podnětným nástrojem při vyhledávání informací a přinášejí výhody především s ohledem na cílený a kvalitní přístup ke zdrojům a jejich kategorizaci. Tyto brány přitom mohou být zaměřeny na specifické téma nebo mohou být multioborové.
Více