elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Barbora Drobíková z Evangelické teologické fakulty UK a z Filozofické fakulty UK (UISK) stručně představila knihovnu ETF UK a její fond. Teologie je z hlediska produkce knih spíše menšinovým oborem, nicméně myšlenka e-books ji zaujala už před 3 lety. To už byly k dispozici výsledky z výzkumu mezi studenty a vyučujícími z roku 2005, které odpovídaly zkušenostem ze zahraničí - tedy preferenci tištěných textů (respondenti uváděli spíše nevýhody čteni na obrazovce). Podobné závěry se objevují i dnes.
B. Drobíková podtrhla, že základem umění čtení z obrazovky je zvládnutí dovednosti racionálního a rychlého čtení. Na fakultě tedy nabídli kurz efektivního čtení a zjistilo se, že po absolvování kurzu se vysledky změnily - čtení na monitoru bylo více podobnější čtení tištěného textu. Z toho lze usuzovat, že takový kurz by prospěl studentům na vysoké škole obecně.
Více
Krzysztof Murawski z firmy ProQuest uvedl svou přednášku zamyšlením nad tím, co mohou přinášet e-books do knihoven. Jedná se vlastně o výraznou změnu v přístupu k takovému fondu, a knihovníci musejí hledat nejlepší způsoby, jak uspokojit své uživatele - zejména uživatele z akademického prostředí.
Více
V příspěvku zaměřeném na elektronické knihy na Univerzitě Karlově v Praze představili Jiří Pavlík z Ústav výpočetní techniky UK a Jana Matějková z Knihovny psychologických a sociokulturních věd FF UK aktuální situaci v oblasti EIZ na Univerzitě Karlově - konkrétně v Knihovně PSV, která, jak se alespoň jevilo z příspěvku, je určitou vlajkovou lodí pro zkoušení nových technologií.
Hlavní snahou je, aby studenti měli přístup ke zdrojům odkudkoli. UK nabízí přístup k EIZ přes Shibboleth nebo přes Eproxy. Půjčují studentům čtečky (na 14 dní, bez obsahu), zkouší iPhony, využívají řadu nástrojů (Aleph, Primo, PEZ atd.), vytvořili pro studenty platformu My Library, a vyvíjejí řadu dalších aktivit.
Více
Milan Špála z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v úvodu věnoval změně názvu sekce v čase (evaluace vs. hodnocení). Zmínil problematiku scientometrie a v souvislosti s tím také Jana Vlachého, tj. jediného Čecha, který v roce 1989 získal mezinárodní cenu Derek J. de Solla Price.
Ve svém příspěvku M. Špála využil tři základní přístupy k problematice hodnocení vědy – výzkumnou činnost, editorské principy a práci s informačními zdroji. Zmínil oblast informačního chování a definici informační gramotnosti od Sheily Webberové. Připomněl také publikaci New Directions in Human Information Behavior Více
Jiří Stöhr z firmy Ders s.r.o. si svůj příspěvek připravil ve spolupráci s Petrou Niederlovou a Josefem Hanouskem z téže společnosti. Společně se zaměřili na systém OBD, nástroj využívaný především výzkumnými institucemi pro evidenci publikační činnost a následně pro tvorbu výstupů, statistik apod. Důležitou součástí je vykazování výsledků do RIV (Rejstříku informací o výsledcích). Ten existuje od roku 1994, kdy se evidovaly pouze publikace vztahující se k výzkumným projektům a záměrům. Záběr byl následně rozšířen a od roku 2008 probíhá hodnocení výzkumu a vývoje právě na základě dat z RIV. Hodnoceno je vždy pětileté období.
Následně se přednášející věnoval samotnému systému OBD, jehož zkratka znamená Osobní bibliografická databáze. Systém vznikl v roce 1998 a od roku 2004 funguje jako webová aplikace. V roce 2008 (s ohledem na změny ve vykazování) začala vznikat nová verze OBD. Aktuální je verze OBD 3.0.
Více
Ľudmila Hrčková z Centra vědecko-technických informací SR (CVTI SR) si připravila příspěvek ve spolupráci s Martou Duškovou z téže instituce. V příspěvku byla věnována pozornost centrální evidenci publikační a umělecké činnosti. Pilotní projekt probíhal od května 2007 do května 2008, přičemž pro centrální registry jsou používány zkratky CREPČ (pro publikační činnost) a CREUČ (pro uměleckou činnost). Výsledky slouží zejména jako podklad pro financování veřejných vysokých škol, mohou být využity i pro statistické účely, porovnávání vysokých škol, jako podklady do výročních zpráv apod.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že akademické knihovny vysokých škol mají na Slovensku povinnost bibliograficky registrovat publikační činnost danou ze zákona (konkrétně zákona č. 183/2000 Sb. o knihovnách). Důležitou roli hraje i Směrnice MŠ SR č. 13/2008-R. Více
Petr Ráb z Akademické rady AV ČR přednesl příspěvek připravený ve spolupráci s Ivanou Laiblovou Kadlecovou a Leošem Horníčkem. Na začátku uvedl, že už od roku 1993 probíhá pravidelné hodnocení pracovišť AV ČR, přičemž v loňském a v letošním roce proběhlo už páté hodnotící kolo. Předposlední kolo bylo realizováno v roce 2004 a v jeho důsledku bylo zrušeno nebo zreorganizováno sedm pracovišť.
V pátém hodnotícím kole bylo hodnoceno celkem 406 útvarů (součástí pracovišť). Při hodnocení byla využita databáze ASEP, která poskytuje spolehlivé údaje o činnosti pracovišť. Přednášející doplnil, že zatímco AV ČR zřizuje své ústavy, veřejné vysoké školy jsou zřízeny zákonem; MŠMT proto může pouze doporučovat, nikoliv nařizovat, co by se mělo změnit.
Více
Na začátku svého příspěvku uvedla Jindra Planková ze Slezské univerzity v Opavě citát Norberta Wienera: „Žít aktivně znamená žít s přiměřenými informacemi“. Zmínila, že „pravým“ vznikem vědecké komunikace je okamžik zrodu časopisu a časopiseckého článku, zatímco předtím probíhala jen neformální komunikace. V 21. století jsou klasické formy přenosu informací doplňovány formou elektronickou. Elektronická komunikace je využívána i k výměně odborných textů ve formě preprintů a postprintů.
J. Planková také zmínila definici otevřeného přístupu (open access), která byla formulována v Budapešťské iniciativě. Otevřený přístup v sobě zahrnuje několik podstatných rysů a charakteristik a patří mezi ně mj. i trvalý a bezplatný online přístup k dokumentům (plným textům) pro všechny uživatele.
Více