nejpozdější
Tematickou sekci Elektronické knihy v akademickém prostředí zahájil Filip Vojtášek postřehy z toho, co se v posledních letech (či spíše měsících), v oblasti EIZ změnilo. Obrazem těchto změn a trendů budou i prezentace zařazené do této sekce.
Dopolední blok zahájil Lukasz Bejnar z Wrocław University of Technology v Polsku s přednáškou na téma Trh (ne)omezených možností a budování fondu elektronických knih v akademické knihovně. V úvodu se dotkl historie technologií, jejichž vývoj člověka narozeného ve 20. století pořád překvapují. Neopomněl zmínit scifi příběh Stanislava Lema o technologii, která tehdy byla snem a dnes realitou.
VíceIveta Fürstová z Národní technické knihovny ve svém příspěvku představila partnerskou síť Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). NUŠL je budován v rámci projektu Digitální knihovny pro šedou literaturu – funkční model a pilotní realizace (2008–2011). NUŠL je složen ze dvou hlavních částí, které tvoří Digitální repozitář NUŠL (CDS Invenio) a Centrální rozhraní NUŠL (ESP Fast). Přednášející také zmínila klíčové producenty šedé literatury v ČR – Akademii věd ČR, veřejné výzkumné instituce, grantové agentury atd. Upozornila též na českou a anglickou verzi publikace o šedé literatuře vydanou v roce 2010.
VíceJúlius Kravjar z Centra vědecko-technických informací SR (CVTI SR) vystoupil jako první přednášející v sekci Metody hodnocení výsledků vědy a zpřístupňování informací, kterou moderovala Ivana Laiblová Kadlecová z Knihovny AV ČR, v. v. i. Antiplagiátorský systém provozuje CVTI SR pro vysoké školy na Slovensku, přičemž od implementace systému uplynul už rok. Podle přednášejícího má systém potenciál přispět k hodnocení výsledků vědy.
Pan Kravraj zdůraznil, že proti plagiátorství je potřeba bojovat. Poznamenal, že se jedná o celospolečenský jev, k jehož šíření významně přispěl rozvoj internetu. Jako plagiátorství je označován i případ vytváření například diplomových prací na objednávku (autorem práce je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo je v práci uveden). Plagiátorství tak poškozuje pověst vysokých škol.
VíceIva Bydžovská z knihovny Národního muzea představila dle vlastních slov drobný projekt Špalíček, tedy projekt digitální knihovny kramářských tisků, který byl podpořen Ministerstvem kultury. Jak zaznělo na konferenci, musíme si dávat pozor na to, aby se knihovny nestaly muzei. Ale co dělat, když knihovna už muzeem je? Pro projekt byly vytipovány kramářské tisky, které mohou zajímat jak knihovníky, tak etnology, historiky, jazykovědce, muzikology atd.
Více